Radši deportaci než bojovat. Rusko verbuje do armády uprchlíky, které chytá na hranicích s Finskem

Ještě před pár týdny se snažili dostat přes finskou hranici a chtěli získat azyl v Evropské unii. Jenže Finsko zavřelo hranice a migranti z takových zemí jako je Somálsko, Irák nebo Afghánistán se ocitli v pasti. Doklady většinou mají propadlé a ruská policie je začala zatýkat. Současně jim ale nabízí cestu, jak se z problémů dostat. Ve skutečnosti ale podepisují kontrakt s ministerstvem obrany o službě na Ukrajině.

Moskva Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ruský voják drží bojový dron vyrobený dobrovolníky

Ruský voják drží bojový dron vyrobený dobrovolníky | Foto: Alexey Pavlishak | Zdroj: Reuters

Během posledního měsíce se na finských hranicích začali objevovat lidé s propadlými pasy a ruská víza a okamžitě po příchodu z Ruska požádali o finský azyl. Tyto lidi ale podle mezinárodních dohod nemělo Rusko bez platných dokladů přes hranice pustit.

Dronaři a TNT. Ukrajinští vojáci si při výrobě zbraní vystačí s kleštěmi, pilkou a 3D tiskárnou

Číst článek

Ve Finsku tedy vznikla obava z toho, že by se Rusko pokusilo jejich hranice zahltit uprchlíky stejně, jako to udělalo Bělorusko v roce 2021 Polsku. Finská vláda hranice radši zavřela.

Ruské úřad původně uprchlíkům pomáhaly se k finským hranicím dostat. Ale po té, co Finové hranice zavřeli, začali důstojníci FSB tyto lidi zatýkat a jelikož u sebe neměli doklady, tak byli internováni a odsouzeni k deportaci.

Pak uprchlíkům nabídli smlouvy, ve kterých stálo, že pokud budou rok pracovat v Rusku, tak získají povolení k pobytu. A ti, kteří to podepsali, tak zjistili, že podepsali smlouvu s ministerstvem obrany a ocitli se většinou v Rostovské oblasti nedaleko hranic s Ukrajinou. Tam je začali cvičit v boji a velká část z nich říkala, že by radši byli deportováni.

Už loni prošel zákon, který umožňoval ruské armádě verbovat občany jiných zemí. To zcela očividně probíhá. Ukrajinci tvrdí, že mezi ruskými zajatci jsou třeba občané Nepálu, Somálska a dalších zemí.

Dokonce kubánské ministerstvo zahraničí před několika měsíci vydalo ostrý protest proti tomu, že jsou její občané verbováni do ruské armády. Někteří přímo na Kubě. Tehdy kubánská vláda kvůli tomu zatkla několik lidí.

Ondřej Soukup, hof Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme