Šéf NATO: Rusko ví, že jadernou válku nelze vyhrát. Pokud by ji zahájilo, bude to mít vážné následky

Rusko ví, že nemůže vyhrát jaderný konflikt a případné nasazení nukleárních zbraní na Ukrajině bude mít pro něj vážné následky. Po jednání ministrů obrany Severoatlantické aliance to řekl generální tajemník Jens Stoltenberg. Podle něj jsou nyní „extrémně vzdálené“ okolnosti, za nichž by svůj jaderný arzenál nasadili spojenci v NATO.

Brusel Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na čtvrtečním jednání ministrů obrany Severoatlantické aliance

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na čtvrtečním jednání ministrů obrany Severoatlantické aliance | Zdroj: Reuters

Americký ministr obrany Lloyd Austin před jednáním ministrů obrany Severoatlantické aliance prohlásil, že Spojené státy jsou stále pevně připraveny bránit celé území NATO. Aliance zároveň potvrdila, že příští týden uspořádá pravidelné cvičení vzdušných sil schopných nést jaderné zbraně.

Severoatlantická aliance zároveň potvrdila, že příští týden uspořádá pravidelné cvičení vzdušných sil schopných nést jaderné zbraně. Bude také pečlivě monitorovat obdobné manévry Ruska.

Mezi Ruskem a Ukrajinou proběhla druhá výměna zajatců tento týden. Vrátilo se dvacet Ukrajinců

Číst článek

Ministři ve čtvrtek probrali mimo jiné aktuální stav připravenosti systémů jaderného odstrašení, které mají Rusko odradit od jaderné eskalace války na Ukrajině.

Poté, co ruská armáda v minulých týdnech začala ustupovat ukrajinské protiofenzivě, přitvrdil prezident Vladimir Putin rétoriku a vyhlásil mobilizaci a nelegální anexi čtyř oblastí na východě Ukrajiny. Moskva podle něj odpoví na útoky na tyto regiony všemi prostředky.

„Rusko ví, že jadernou válku nelze vyhrát a nesmí být zahájena... Pokud Rusko použije jakýkoli typ jaderných zbraní proti Ukrajině, bude to mít vážné následky,“ řekl Stoltenberg. O konkrétní odpovědi aliance nechtěl hovořit.

Dodal, že pokud by se útok týkal přímo území některého ze států NATO, odpovědí by byla aktivace článku pět zavazujícího všechny členy ke kolektivní obraně napadené země.

Američtí představitelé dali opakovaně najevo, že Rusko musí počítat s tvrdými následky, pokud na Ukrajině použije jaderné zbraně. Jak konkrétně by Washington zareagoval, ani oni nespecifikovali.

„Jsme připraveni bránit každý centimetr území NATO, pokud a jakmile to bude potřeba,“ řekl ve čtvrtek Austin. Nejdůležitějším poselstvím ministerské schůzky podle něj byla rozhodnost, s jakou chtějí alianční země poskytovat další zbraně Ukrajině, ať bude konflikt trvat jakkoli dlouho.

Monitoring arzenálu

Stoltenberg po jednání zopakoval, že NATO monitoruje ruský jaderný arzenál a nezjistilo žádnou nebývalou aktivitu.

Spojenci podle něj nehodlají kvůli ruským hrozbám zrušit či odložit každoroční cvičení sil jaderného odstrašení, do něhož se letos mají během týdne zapojit letouny armád 14 zemí třicetičlenné vojenské organizace. Zrušení manévrů by „vyslalo špatný signál“ Moskvě, řekl Stoltenberg.

Krátce po aliančním cvičení má v plánu obdobné pravidelné manévry i Rusko. NATO se podle Stoltenberga neobává, že by je mohlo využít k přípravě nečekaného útoku, bude nicméně jejich průběh bedlivě sledovat.

Ruskem dosazený gubernátor Chersonska požádal Moskvu, aby pomohla s evakuací civilistů

Číst článek

Vedle Spojených států disponují z aliančních zemí jadernými zbraněmi také Británie a Francie.

„Je to rutinní cvičení, je celé o připravenosti,“ řekl novinářům v Bruselu britský ministr obrany Ben Wallace, podle něhož i čtvrteční jednání sloužilo k ujištění, že „jsme připraveni na cokoliv“.

Dodal, že i Rusko chystá krátce po aliančním cvičení své pravidelné manévry, NATO však podle něj nechce kvůli současné situaci měnit zaběhlé plány. Spojenecké cvičení se má uskutečnit na území vzdáleném více než tisíc kilometrů od ruských hranic.

Po jednání jaderné plánovací skupiny probrali ministři obrany i další agendu dvoudenního bruselského zasedání. Bavili se mimo jiné o možném navýšení výroby zbraní, které má přispět k doplnění skladů aliančních armád a další podpoře Ukrajiny.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme