Ruský dokumentarista je ve vězení za šíření ‚lží‘, šéf LGBT klubu zase ve vazbě za propagaci ‚extremismu‘
Soud ve druhém největším ruském městě Petrohradu odsoudil ke třem letům odnětí svobody místního dokumentaristu Vsevoloda Koroljova, který byl obviněn ze šíření „lživých“ informací o ruské armádě. Oznámila to ve středu ruská média s odvoláním na komuniké soudu. Ruské úřady označují za „lživé“ veškeré informace neodpovídající oficiální verzi, podle které ruští vojáci neútočí na civilisty a nedopouštějí se válečných zločinů.
Úřady Koroljova zadržely a následně uvěznily už v červenci 2022 poté, co se na sociálních sítích zmínil o vraždění civilistů během ruské okupace měst Buča a Boroďanka u Kyjeva.
Podezření ohledně spáchání válečných zločinů se objevila poté, co ruská vojska byla donucena se na jaře stáhnout od ukrajinské metropole, kterou se jim nepodařilo dobýt.
Ruské úřady potlačují odpor proti válce zatýkáním i vězněním. Za dva roky zadržely 20 tisíc lidí
Číst článek
Obžaloba žádala pro filmaře devět let za mřížemi. Prokurátor u soudu argumentoval, že Koroljov „nazýval Rusko agresorem“, a také tvrdil, že filmař je členem „radikálního hnutí“.
Koroljov ještě před zatčením natočil dokumentární filmy o petrohradské umělkyni Alexandře Skočilenkové a o ruské novinářce Mariji Ponomarenkové, které rovněž stanuly před soudem kvůli obvinění ze „šíření lží“ o válce Ruska proti Ukrajině.
Obě hrdinky Koroljovových filmů si nyní odpykávají tresty za mřížemi, poznamenala ruská redakce BBC na svém webu. Skočilenkovou odsoudili na sedm let, Ponomarenkovou na šest.
Nevládní hnutí na ochranu lidských práv Memorial, které ruské úřady v roce 2021 zakázaly a které o rok později získalo Nobelovu cenu za mír, označilo filmaře za politického vězně, podotkl server Meduza, působící z lotyšského exilu.
LGBT jako extremismus
Působení v extremistické organizaci se v Rusku trestá až desetiletým odnětím svobody. Vězení ovšem nehrozí pouze v souvislosti s výroky o válce na Ukrajině. Terčem obviňování z extremismu jsou stále častěji i členové LGBT komunity.
Zatýkání na pietních akcích za Navalného je legitimní, říká Peskov. Zadržených je už přes 396 lidí
Číst článek
V ruském Orenburgu nařídil soud uvalení vazby na provozovatelku LGBT klubu a jeho uměleckého ředitele. Oba kvůli své činnosti čelí obvinění právě z extremismu. Podle opozičního portálu Mediazona jde o první případ trestního stíhání od doby, kdy ruský nejvyšší soud označil hnutí LGBT za extremistické.
Provozovatelka a umělecký ředitel orenburského klubu Pose mají zůstat ve vazbě nejméně do 18. května, rozhodl soud na neveřejném jednání. V Rusku je přitom obvyklé, že soud prodlužuje vazbu až do samotného zahájení procesu, podotkla agentura AFP.
Tiskové oddělení soudu podle Mediazony hned v úvodu své zprávy o středečním uvalení vazby neopomnělo podtrhnout, že oba zatčení jsou sami „osoby s netradiční sexuální orientací“. Uvedlo také, že oba „propagovali netradiční sexuální vztahy“.
Jména zatčených soud neoznámil, podle orenburského portálu jde ale o Dianu Kamiljanovovou a Alexandra Klimova. Portál rovněž zveřejnil fotografie, kde jsou zatčení vidět v soudní síni v kleci.
V orenburském klubu Pose se konala například vystoupení ve stylu drag. Tento měsíc v něm policie provedla razii.
