Útok Ruska na NATO je reálný, míní exdiplomat. Připravujme se, ale nestrašme, oponuje europoslanec
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, šéf české armády Karel Řehka nebo německý ministr obrany Boris Pistorius varují, že není možné spoléhat, že Rusko nezaútočí na některou ze zemí NATO. „Rusko ohrožuje světový mír i mezinárodní řád,“ varuje v Pro a proti Českého rozhlasu Plus analytik a bývalý diplomat Vladimír Votápek (Piráti). „Evropské státy si rizika uvědomují, snaží se situaci napravit,“ říká europoslanec Ondřej Kovařík (ANO).
„Ze strany Ruska existuje reálná hrozba, ale na druhou stranu hovořit o tom, že jsme v tuto chvíli v nějaké reálné situaci útoku Ruska na nějakou evropskou zemi, člena Severoatlantické aliance, mi přijde poněkud přehnané,“ říká Kovařík.
Je varování před válkou s Ruskem na místě, nebo jde o zbytečné strašení? Diskutují europoslanec hnutí ANO Ondřej Kovařík a bývalý diplomat Vladimír Votápek
Evropa by si podle něj měla vzít ponaučení z probíhající války na Ukrajině. „Měli bychom pokračovat ve vytrvalé podpoře Ukrajiny, ale také nepodceňovat obranyschopnost zemí Evropské unie, kde vidíme, že máme značné rezervy,“ konstatuje.
Podle Votápka je ale celá situace závažnější. „Politické elity si to dosud neuvědomují dostatečně. To, co teď řekl pan poslanec, je klasický příklad toho, jak lze sice říkat správná slova, ale vést diskusi do slepé uličky,“ oponuje.
Pouhá pomoc Ukrajině jako východisko podle něj nestačí. „Měli bychom být naprosto pregnantní. Rusko ohrožuje světový mír i mezinárodní řád. Pokud se Evropa neprobudí a nezačne se na potenciální a samozřejmě nežádoucí válku připravovat, tak její pravděpodobnost vypuknutí jenom zvyšujeme,“ předpokládá Votápek.
Kdo překročí čáru, zemře. S Ruskem musíme komunikovat přímočaře, vysvětluje estonský generál
Číst článek
Podle Kovaříka jsou si evropské státy rizika vědomy a zahájily různá jednání ve snaze současnou situaci napravit a na případný konflikt se připravit.
„Členské státy Severoatlantické aliance si uvědomily některé zásadní nedostatky, které mají z hlediska své vlastní obranyschopnosti,“ zastává se Kovařík. „Nemyslím si, že debaty, které aktuálně probíhají i na půdě EU, by ukazovaly na to, že sedíme v pohodlí svého obýváku se založenýma rukama a neděláme vůbec nic.“
Podpora zbrojního průmyslu a armády je ale podle Votápka příliš pomalá. Pokud by ke konfliktu došlo, Evropa na něj připravená nebude.
„Dnes je situace o trochu lepší než před deseti lety, ale je to stále nedostatečné,“ kritizuje Votápek. „To, co celá Evropa vyrobí v rámci dělostřelecké munice, se na Ukrajině vystřílí během pár týdnů. Pokud by měla vypuknout konvenční válka mezi Evropou a Ruskem, tak bude spotřeba munice ještě mnohem větší.“
Tím pádem Evropa ztratí svoji výhodu silnější ekonomiky, protože nebude stačit zbrojit stejnou rychlostí, jakou zbrojí Rusko adaptované na válečný průmysl.
Politický konsenzus
Jedním ze scénářů, který by představoval výrazné zhoršení aktuální bezpečnostní situace, je prohra Ukrajiny.
„Rusko anektuje Ukrajinu a udělá z ní protektorát, jako má Bělorusko. V tom okamžiku se válečný potenciál celého Ruska dramaticky zvýší,“ spekuluje Votápek. „Potenciálně bude mít o stovky tisíc vojáků více a navíc bude mít armádu, která prošla velkou konvenční válkou. Naši vojáci proti nim budou jako skautíci proti ostříleným vojákům.“
Kofroň: Pokud Trump vyhraje, může začít couvat z lití peněz do NATO. Nebo bude chtít odejít úplně
Číst článek
Z toho důvodu by se přikláněl k obnovení povinné základní vojenské služby a rozšíření aktivních záloh spolu s posílením zbrojního průmyslu a navýšením jeho kapacit.
„Obranný průmysl dlouho patřil mezi ty, které byly v Evropě utlumovány z důvodu negativních dopadů na životní prostředí nebo negativního vnímání ze strany veřejnosti,“ připomíná Kovařík. „To je potřeba změnit, protože i v legislativě dnes platí celá řada omezení, která do obranného průmyslu vnáší překážky.“
Zároveň dodává, že Česko patří mezi hlavní dodavatele munice na Ukrajinu a tím se jeho zbrojní výroba přirozeně zvyšuje.
Do debat kromě diplomatických jednání a zbrojních plánů vstupuje ještě další výrazný faktor a tím je politický konsenzus. Ten je nutný i pro zavedení povinné vojenské služby.
Výsledek války na Ukrajině určí, v jakem světě budeme žít, řekl Řehka. Prioritou je schopná armáda
Číst článek
„Aktivní zálohy se budují a jsou součástí koncepce výstavby ozbrojených sil. Širší debata je o tom, jakým způsobem zapojit veřejnost. A to vyžaduje politický konsensus,“ podotýká Kovařík. „Není možné vystoupit s tím, že budeme zavádět vojenskou službu ve chvíli, kdy nevíme, co s těmi lidmi bude, čím je vyzbrojíme, na co je budeme cvičit apod.“
Právě dlouhá politická jednání zdržují pomoc Ukrajině a podle Votápka by mohla ochromit i diskuse o budoucnosti bezpečnostní situace v Evropě.
„Obávám se, že nedostatek politické vůle je na stole a že nás bude brzdit i nadále. Ale úplně ze všeho nejvíc se obávám, že politici budou říkat správné věci, ale ve skutečnosti nebudou dělat dost pro to, aby se naše obrana skutečně posílila,“ uzavírá.
Celé Pro a proti si můžete poslechnout v záznamu celé diskuse nahoře v článku.
