Válka asi ještě potrvá. Putinova mašinerie je ale pod tlakem, domnívají se analytici
Když před rokem Vladimir Putin nařídil invazi na Ukrajinu, počítal s bleskovým obsazením Kyjeva během tří dnů. Po roce ničivé války se ruská armáda nejen nepřiblížila vítězství, dokonce ztratila část území, která se Putin loni v září pokoušel anektovat. Přesto stále trvá na „nevyhnutelném“ ruském vítězství. Britský list The Financial Times tak analyzuje, jak dlouho může válka ještě pokračovat.
Ruské ztráty jsou tak obrovské, že západní představitelé pochybují o schopnostech armády znovu podniknout rozsáhlou ofenzivu. Ruskou ekonomiku navíc zasáhly sankce, které ji odřízly od dodavatelských řetězců klíčových pro udržení Putinovy válečné mašinerie.
Od začátku invaze Moskva utržila rozsáhlé materiální ztráty. Podle zprávy Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) z minulého týdne Rusko ztratilo na Ukrajině až 2,3 tisíce tanků, včetně asi poloviny těch nejmodernějších.
Moskva je sice v rámci nové ofenzivy nasazuje a 5 tisíc by jich měla mít v záloze, často jde o stroje ze sovětské éry, které nejsou v nejlepším technickém stavu.
Hostující vědecký pracovník americké Tufts University Pavel Luzin říká, že Kreml už využil i většinu předválečných zásob raket s doletem nad 300 kilometrů.
„Medveděv tvrdí, že k porážce Ukrajiny potřebují postavit a modernizovat tisíce tanků.“
Washington už v prosinci uvedl, že Rusko může z důvodu ztenčujících zásob munice a raket udržet současnou intenzitu dělostřelecké palby jen do začátku roku 2023. Pak už budou muset přejít na znehodnocenou munici.
Během únorové návštěvy zbrojní továrny na Sibiři dokonce bývalý prezident Dmitrij Medveděv tvrdil, že k porážce Ukrajiny potřebují postavit a modernizovat tisíce tanků.
Medveděv tehdy apeloval na navýšení výroby všech druhů vojenského vybavení a zbraní. Továrny už nepřetržitě a na tři směny pracují, i tak ale čeká ruský obranný průmysl těžký boj, aby ztráty nahradil.
Součástky z praček
List upozorňuje, že pomoc by mohla přijít z Pekingu. Bidenova administrativa naznačila, že Čína Rusku pomůže zmírnit problém nedostatku zbraní. Rusko se navíc letos chystá vydat třetinu svého rozpočtu na obranu a zbrojení.
„Do konce loňského léta přišli Rusové o až polovinu ruských výsadkových sil.“
Stejně jako mnoho dalších průmyslových odvětví jsou ale ruské továrny závislé na dodávkách moderních polovodičů vyráběných v zahraničí – na ty se ale vztahují sankce.
Obchodní omezení Západu tam už ovlivňují i samotnou výrobu: od tanků T-72, zbraní protivzdušné obrany, a to až po řízené střely. Při kontrole sestřelených ruských zbraní už Ukrajinci našli i součástky z domácích spotřebičů, například z praček.
Když ministr obrany Sergej Šojgu loni v září oznamoval rozsáhlou mobilizaci, prohlásil, že Rusko má téměř 25 milionů bojeschopných mužů s vojenskými zkušenostmi. Číslo je ale podle analytiků velmi zavádějící.
Desítky tisíc mrtvých a raněných
Vědecký pracovník Luzin odhaduje, že před začátkem války měla ruská armáda 740 až 780 tisíc lidí, což bylo mnohem méně než oficiálně uváděných více než milion mužů.
Navíc jen něco přes 160 tisíc vojáků bylo trvale připraveno v taktických praporech, zatímco dalších 100 tisíc sloužilo jako záložní jednotky. Vojenské síly nasazené zpočátku války pak utrpěly obrovské ztráty. Američtí představitelé odhadli, že do července loňského roku padlo nebo bylo raněno víc než 50 tisíc vojáků.
Západ chce zničit Rusko, nemůžeme tak ignorovat jaderný potenciál NATO, uvedl Putin
Číst článek
Podle proválečného ruského vojenského komentátora a bývalého tiskového mluvčího ministerstva obrany Michaila Zvinčuka byla do konce léta vyřazena z bojů až polovina ruských výsadkových sil. Rusko ale čelí i dalším zásadním problémům a omezením. Ty se týkají ubytovacích kapacit, možností výcviku a schopnosti vyplácet vojákům mzdu.
Vojenský analytik Luzin dále upozorňuje, že není jasné, kdo bude novým rekrutům velet, protože ruské armádě chybí velitelé na nižších stupních řízení. Z Ruska také masově emigrují muži v bojeschopném věku.
List s odkazem na ruské demografy uvádí, že od začátku invaze ze země uprchlo půl milionu mladých Rusů.
Když to všechno sečtete, Putinova válečná mašinerie je pod obrovským tlakem a v nadcházejících měsících může mít potíže s prováděním nových, podle Kremlu „rozhodujících“ ofenziv. Deník ale dodává, že Rusko stále disponuje zdroji na to, aby ještě bylo schopné nějakou dobu válku na Ukrajině vést.
Celý Svět ve 20 minutách najdete v audiozáznamu, připravili Ondřej Čížek a Tea Veseláková.
