Podle dostupných informací ukrajinským Charkovem otřáslo alespoň šest výbuchů. Ruské úřady zároveň tvrdí, že pozvaly experty z OSN a Červeného kříže, k prošetření útoku na vězení v obci Olenivka.
Ladislav Vrtiš pomohl přivést do České republiky přibližně šest set ukrajinských uprchlíků. Do humanitární pomoci investoval osobně zhruba 300 tisíc korun, dalším půl milionem pomohl jeho pivovar.
UNICEF spolupracoval s Červeným křížem i na evakuaci rodin a dětí z Mariupolu a tamější ocelárny Azovstal. Útoky na humanitární pracovníky a lékaře považuje Pavla Gomba za formu psychologické války.
„Prezidentův příkaz byl splněn: všechny ženy, děti a starší lidé byli z Azovstalu evakuováni,“ napsala Vereščuková. „Tato část humanitární operace byla dokončena,“ dodala.
Snaha o evakuaci civilistů z města Mariupol stále pokračuje. Evakuační konvoj již vyjel z města, míří na severozápad do Záporoží, které je pod kontrolou ukrajinských sil.
Putin v úterý ale zároveň ze zapříčinění zoufalé situace v Mariupolu obvinil ukrajinskou stranu. Ukrajinské vojáky vyzval, aby propustili civilní obyvatele z Azovstalu, „pokud tam civilisté jsou“.
Mezinárodní červený kříž má na Ukrajině téměř 700 členů. Ti se snaží pomoci civilistům nejenom s bezpečnou evakuací z bojových linií, ale poskytují i humanitární nebo lékařskou pomoc.
Rusko popírá, že by cílilo na civilisty, protiřečí tomu ale svědectví místních i novinářů. Během obléhání, které trvá od začátku března, zemřelo ve městě na pět tisíc civilistů, včetně 210 dětí.
Zelenskyj řekl, že obyvatelé Mariupolu žijí „v naprostém obležení, bez jídla, bez vody, bez léků, za neustálého ostřelování, za neustálého bombardování“. Mariupol měl před válkou na 430 000 obyvatel.
Z Rusy obléhaného Mariupolu dál zůstává většina z jeho přibližně 400 000 obyvatel. Nefungují tam dodávky elektřiny ani tepla, je problém s nedostatkem vody, potravin a léků.
Deník Ukrajinska pravda připomněl, že při ruském bombardování dětské nemocnice v Mariupolu přišli o život tři lidé, včetně jednoho dítěte, a dalších 17 lidí utrpělo zranění.
Snaha o vytvoření humanitárních koridorů pro ukrajinské civilisty zřejmě opět nevyšla podle původních představ. Z obklíčených a ostřelovaných měst se lidem nedaří utéct.
„Lidé by měli počkat na později, aby se ta pomoc rozdělila, protože dnešním dne vše nekončí a bude to pokračovat. Bude muset přijít pomoc i tehdy, až ten entuziasmus vychladne,“ radí dobrovolnice.
Od roku 2014, kdy Rusko anektovalo Krym, je na Ukrajině stále mimo svůj domov zhruba 1,4 milionu lidí. Agentury OSN varují před vážnou humanitární krizí v zemi.
Velké vlny v okolí sopky registrovalo také americké Tichomořské centrum pro varování před tsunami, které uvedlo, že by mohly být způsobeny dalším výbuchem.
Dvouměsíčního Suhajla Ahmadího podal jeho otec v polovině srpna přes plot letiště jednomu z amerických vojáků, kteří zajišťovali bezpečnost evakuační operace.
Nad přelidněným stanovým městečkem se tyčí strážní věže, oplocené jsou ostnatým drátem a na bezpečnost dohlížejí ozbrojení kurdští strážníci, píše zpravodajský web BBC.
Chlapec byl střelen do břicha a zemřel krátce po převozu do nemocnice. Na místě střetů v palestinské vesnici Bajt Dajan bylo ošetřeno dalších šest Palestinců, kteří se nadýchali slzného plynu.
„Krev, která by měla při plavání zásobovat hlavu a nohy, má dost práce v břiše se zpracováváním potravy. Potom takoví lidé ve vodě zpanikaří,“ upozorňuje plavčík na plavání po obědě.
Zákaz vyplutí na moře kvůli technickým nedostatkům dostaly od italských úřadů rovněž další záchranné lodě nevládních organizací včetně plavidel Open Arms, Sea-Eye 4 či Alan Kurdi.