Přistávací modul indické sondy Čandrájan-3 dosedl na povrch Měsíce ve středu. Indii chtělo předstihnout Rusko. Jeho modul Luna-25 ale narazil do měsíčního povrchu.
Rusko poprvé v historii umístilo stanici na oběžnou dráhu Měsíce. Projekt Luna 25 navazuje na poslední lunární misi Sovětského svazu se jménem Luna 24 z roku 1974.
„Luna pokračuje ve svém letu k přirozenému satelitu Země - všechny systémy na stanici fungují správně, komunikace s ní je stabilní,“ uvedl Roskosmos ve svém prohlášení zveřejněném na telegramu.
Podle dřívějších, méně přesných klimatických záznamů – získaných například z vzorků ledu a letokruhů stromů – nebylo na Zemi tak teplo už víc než desítky tisíc let.
Indie už za projekt podle televize CNN utratila v přepočtu jeden a půl miliardy korun. První verze Čandrájanu už v roce 2008 z oběžné dráhy Měsíce objevila na jeho povrchu molekuly vody.
Sonda Čandrájan-3 by měla prozkoumat neprobádaný a náročný terén v okolí jižního pólu Měsíce. Měla by tam sbírat data, provádět vědecké experimenty a zjistit více o složení povrchu Měsíce.
NASA pracuje na vývoji technologií, pomocí nichž by z povrchu Měsíce získával vodu a kyslík a později i vzácné kovy. Úřad usiluje o to, aby začal měsíční povrch zpracovávat už v roce 2032
Ostatní astronauti pak do roku 2030. ESA představila nové kandidáty na kariérní a také záložní astronauty loni v listopadu, mezi náhradníky se tehdy dostal i český stíhací pilot Aleš Svoboda.
Elon Musk si už v neděli nebyl startem jistý. „Úspěch není to, co bychom měli očekávat,“ řekl a dodal, že jeho tým se snaží shromáždit údaje o vzletu. „Start pravděpodobně nebude úspěšný,“ uvedl Musk.
Kolem Země proletí o víkendu asteroid s označením 2023 DZ2. Od planety bude přitom vzdálený jen zhruba 170 tisíc kilometrů. To je méně než vzdálenost Země od Měsíce.
NASA se obává, že si Čína postaví základnu na Měsíci a pak, pod záminkou vědeckého výzkumu, si bude nárokovat lunární oblasti s ložisky nerostných surovin, tvrdí ředitel NASA William Nelson.
Firma, která za družicí stojí, má už zakázky na dodávky technologií pro budoucí kosmickou stanici, která vyroste u Měsíce, jenom jí chybí certifikace, že dokážou fungovat v kosmu. Družice to prověří.
„Tento pokus má ověřit naše speciálně vyvinuté senzory tlaku pro použití v kosmických podmínkách,“ přibližuje Martin Šimoník ze společnosti BD Senzors.
Modul Orion obletěl Měsíc a dostal se dál od Země, než kterékoliv kosmické plavidlo navržené pro posádku. NASA odhaduje čas dopadu u mexického pobřeží v 18.39 našeho času.
Český choreograf Yemi A.D. poletí do vesmíru. Jako člena posádky letu kolem Měsíce si ho z více než milionu lidí vybral japonský miliardář Jusaku Maezawa.
Na otázku, zda když všechno půjde tak, jak má, dojde k urychlení plánované mise s lidskou posádkou, vedení NASA nechtělo dát jasnou odpověď. Podle něj bude ještě třeba analyzovat všechna data.
Kosmická loď Orion, která odstartovala do vesmíru před deseti dny, je součástí programu Artemis. Vedle návratu astronautů na Měsíc program cílí také na založení dlouhodobé lunární kolonie.
„Na Měsíci už jsme dnes schopni vědecky zjistit a zpracovat mnohem větší rozsah informací, než to bylo před 50 lety, tak tam můžeme natrénovat spoustu věcí, které potom budeme potřebovat na Marsu.“
„Letíme kolem Měsíce s další lodí určenou pro lidskou posádku a připravujeme se na to, že tam za pár let dostaneme opět i lidi. Je to přelomová událost,“ uvedl letový ředitel NASA Scoville.
Měsíc se v pondělí dopoledne na záběrech z palubních kamer neustále zvětšoval. Když se loď zpoza něj vyhoupla, kamery zachytily Zemi, modrý bod obklopený nekonečnou černí.