Ke sledování se může přidat kdokoli, není nutné mít se sčítáním ptáků předešlé zkušenosti. Ptáci se sčítají celou jednu hodinu podle toho, jak to komu vyjde.
Účastníci konference OSN se většinou shodují, že Montrealská dohoda je sice v některých pasážích stále vágní, ale celkově je ambicióznější, než se ještě před týdnem čekalo.
Cíl zajistit do roku 2030 ochranu alespoň třiceti procent suchozemských a mořských oblastí si stanovilo zhruba 200 zemí. Signatáři také chtějí vynaložit víc financí na ochranu biologické rozmanitosti.
Ekosystémům podle vědců hrozí kolaps a ohrožená je schopnost lidstva zajišťovat si potraviny, pitnou vodu nebo některé léky. Jak těžké bude dohodnout celosvětový plán na záchranu živé přírody?
Korálové útesy jsou významné třeba pro vývoj léků na rakovinu a jsou zdrojem obživy pro stamiliony lidí. Kvůli změně klimatu, znečištění a nadměrnému průmyslovému rybolovu ale ve velkém umírají.
Chystaný záměr vyhlášení parku se dotkne přímo 19 obcí, dohromady má plánovaný park zabírat 116 čtverečních kilometrů na Kladensku, Rakovnicku a Rokycansku.
„Nejsme schopní říct, jakým dřevinám bude vyhovovat klima za sto let. Proto si myslím, že je nezodpovědné cokoli sázet. Můžou to být vyhozené peníze,“ vysvětluje botanička správy národního parku.
Proti používání palmového oleje z produkce plantáží vzniklých vypálením deštných lesů se před lety zvedla vlna nevole, která vedla k výraznému nárůstu podílu ekologicky vyráběných tuků.
Chráněné mlže dosahující hmotnosti kolem jednoho kilogramu teď ohrožují nejenom divoká prasata a lišky, ale také přicházející mráz. Díky úsilí několika dobrovolníků se je ale daří zachránit.
Už před Lulovým příjezdem jednala na summitu OSN v Egyptě jeho budoucí ministryně životního prostředí Marina Silvová. Dodala, že svět si přeje, aby Brazílie v této oblasti znovu hrála vedoucí úlohu.
Do ochrany velryb se podle entomologa Lukáše Čížka investovalo politického kapitálu o mnoho víc. „Velryb je přitom relativně málo a neubývají zdaleka tak rychle jako hmyz,“ podotýká.
„Rodiče s dětmi se tu snaží vyřádit jako na pískovišti, což ovšem v přírodní rezervaci není možné. Vydlabávají z okolí pískovcové kameny a stavějí takzvané kamenné mužíky,“ popisuje strážce rezervace.
Potápěč Ahmad Gabr chce zachránit korály metodou transplantace. „Rozhodli jsme se založit stovku školek pro rozmnožování a pěstování korálů,“ popisuje. Mahmúd Hanafí, egyptský oceánolog, je ale proti.
„Je tu významná část společnosti, která by ráda zpomalila. Vnímá tuto dobu jako příliš rychlou. Možná se nám neohřívá jenom atmosféra a klima, ale i společnost,“ naznačuje ekopsycholog Jan Krajhanzl.
Motorový kartáč neublíží živé vegetaci, trávu jen „učeše“. Zároveň z ní vytáhne uschlý mech, hrabanku, jehličí. Hořeček mnohotvarý totiž potřebuje málo živin. Nápad zaujal i ochránce ve Skandinávii.
„Občas bývalé pašeráky využíváme i k tomu, aby vyprávěli, jaké je sedět dva roky ve vězení, a tím od toho odradili děti i jejich rodiče,“ říkají o své práci zoologové Tomáš Ouhel a František Příbrský.
„Mokřady jsou obecně biotopem, který po revitalizačním pracím velmi rychle reaguje na obnovu. Voda rychle nastoupá a umožní rostlinám se znovu vrátit do jejich přirozeného prostředí,“ říká botanička.
„Vzděláváme lidi, stavíme záchranné centrum pro zvířata z černého trhu. Spolupracujeme s farmáři a zaměstnali jsme několik bývalých pytláků,“ říká o své práci v Indonésii terénní zoolog Příbrský.
Ohrožené druhy na chráněných územích potřebují intenzivní péči. Jinak dochází k úbytku biodiverzity a ochrana postrádá smysl. Péči tradičně zajišťuje bezpočet neziskových organizací a dobrovolníků.
Ochranáři spustili záchranný program sysla obecného, do kterého se zapojili i soukromí majitelé pozemků, kteří syslí rodinky už neberou jako prokletí, ale jako požehnání.
Než ochránci vypustí do přírody v zajetí odchované motýly, je nejdřív potřeba upravit jim prostředí. Vytipované jsou zatím dvě několikahektarové lokality v nadmořské výšce kolem 600 metrů.
„Jsou tady travní společenstva nad horní hranicí lesa, která jsou většinu roku suché. Nebezpečí hrozí už jenom od nedopalku cigarety,“ upozorňuje strážce přírody Michal Ulrych.
„Není to jen znečištění a kontaminace. Vidíme také zkázu celé přírody a zdrojů – úhyn zvířat, ničení nejproduktivnějších a největších ekosystémů, zejména v jižní čísti země,“ popisuje ekolog Soroka.