Postupně se medvědi začali probouzet na přelomu února a března. Teď už je chovatelé pouští i do výběhu. Medvědy ušaté chová Zoo Chleby již od roku 2018 a proběhlo tu jejich už šesté nocování.
Od požáru z července 2022 se toho dle botaničky Ivany Markové změnilo hodně. „Všude vyskočily semenáčky břízy a dnes už jsou to mladé stromky výšky po kolena, místy až po ramena,“ říká.
„Rád pozoruji ptáky v jejich přirozeném prostředí. Teď se dívám na tenhle pár čápů. Slyšíte to charakteristické klapání zobáku?“ naznačuje atmosféru Jean-Pierre z východní Francie.
Obojživelníci, kteří při svém putování na zábrany narazí, pak pokračují podél plachty, dokud nespadnou do připraveného kyblíku. Odtud je dobrovolníci odnesou k nejbližší vodní ploše.
Britská charitativní organizace zaměřená na ochranu kulturního dědictví inzeruje volná místa na Antarktidě. Uchazeči mají možnost podpořit úsilí o ochranu planety, napsal list The Guardian.
Spojené státy americké v lednu vydaly strategii, která započítává hodnoty přírody do ekonomických ukazatelů. Čína používá takzvaný hrubý ekosystémový produkt.
„Současné vychýlení teploty Země o jeden stupeň je velký problém. Asi jako pro naše tělo – když máme teplotu o jeden stupeň vyšší, už se necítíme dobře,“ upozorňuje klimatoložka.
Předchozí rekordy činily 1092 kilometrů u vlka, který se přesunul mezi Norskem a Švédskem, a 880 kilometrů pro vlka, který se pohyboval mezi Německem a Běloruskem.
Se zrodem Československa vzniklo v Praze několik desítek nouzových kolonií. Po sto letech zbytky prostupuje městská divočina s prvky vágního terénu. Pro město jsou to ale cenné přírodní biotopy.
Zjistili, že medvědi v létě používali dvě hlavní strategie. Někteří stále jen odpočívali, aby šetřili co nejvíce energie. Většina se snažila plavat, aby nalezli potravu. Obě strategie ale selhaly.
Oblé kulaté kameny mají v průměru necelých 20 centimetrů a jsou zdobeny různými znaky. Vesničané je opakovaně nacházeli na poli. Některé uctívali jako rodová opatrovnická božstva.
Nově se také turistům prakticky bez omezení otevře velké území mezi Kvildou a Strážným. Rozhodnutí o zmenšení klidových území schválila Rada Šumavského národního parku.
Neznámý druh plaza byl pojmenován podle legendárního britského zpěváka Bruce Dickinsona. Ještěr se vyznačuje oranžovou hlavou, zeleným tělem a krátkýma nohama.
Na husté síti v rybí líhni se zachytávají miliony drobných jiker. „Vznáší se ve vodě. Naberu vodu, abych jikry pročistil, pak ji sleju a přeliji jikry opatrně do válce,“ popisuje Zbyněk Janči.
V pavilonu Rezervace Dja ji v sobotu pokřtil pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS). Matkou mláděte je desetiletá samice Duni a babičkou Moja, první gorila narozená v Česku.
Moře u ostrova Hokkaidó bývá pokryté ledem každou zimu. Úředníci města Rausu ale dodávají, že během minulého týdne téměř nefoukal vítr, proto se ledové příkrovy téměř nepohnuly.
„Když zamrznou rybníky v okolí, tak se stahují na tekutou nezamrzlou vodu a tady loví. Během procházky podél Vltavy můžete slyšet, nebo vidět tak třicet ledňáčků,“ komentuje ornitolog.
Britští vědci vyčíslili, jaký vliv má na přírodu obchod s rybami a dalšími mořskými živočichy pro akvária. Roční výtěžek z prodejů činí 2,15 miliard dolarů.
V roce 1971 byla podepsaná Ramsarská úmluva o ochraně mokřadů, nejohroženějších systémů planety. Úmluva chrání i mokřad na Jizerce s názvem Vyhlídková louka.
„Čistíme teď kolem pět seti budek pro sýkory a kolem stovky budek pro sovy. Ty budky máme v jižní a západní části Brd a na Malém a Velkém Blaníku. Je potřeba je připravit na další hnízdní sezonu.“
Často máme dojem, že my lidé jsme na planetě tvory nejdokonalejšími, ale při zkoumání jiných živočichů zjistíme, že se jim v některých ohledech ani zdaleka nevyrovnáme
Prostředí ostrova James Rosse vědci z Masarykovy univerzity dlouhodobě pozorují, protože je v mnohem unikátní. „Zvláště posledních dvacet třicet let jsou změny markantně vidět,“ přibližuje vědec.
Vitrína se skládá z dřevěných desek a skla. Je to nejen designérský kousek, ale uvnitř se skrývá i chytrý a soběstačný systém. Správné prostředí pro růst rostlin hlídá několik čidel.
Odborníci poukazují na to, že hospodaření v pařezinách vychází z přirozené schopnosti některých listnatých stromů obrážet z pařezů a je spojené s minimálními náklady na založení nebo správu lesa.
Vědecké zprávy OSN, ale i loňská politická dohoda skoro dvou set zemí světa z Dubaje zdůrazňují, že špatný stav přírody a zrychlující se změna klimatu představují pro lidstvo bezpečnostní riziko.