Velké firmy mají letos zveřejnit svůj dopad na klima. ,Připravenost Česka je extrémně nízká,‘ říká expert
Za letošní rok bude pro desítky velkých českých firem poprvé povinné veřejně informovat o tom, jaký dopad má jejich činnost na životní prostředí. Do výroční zprávy za rok 2024 to budou muset uvést společnosti s více než pěti sty zaměstnanci a všechny, které mají akcie na burze dostupné k obchodování veřejností.
V dalších letech se tato povinnost rozšíří i na menší podniky. Jde o reakci Evropské unie na změnu klimatu a krizi přírodních systémů, které i v důsledku podnikání zažíváme. Firmy se přizpůsobují nové povinnosti a snaží se z ní i něco vytěžit.
„Strašně moc věcí, které potřebujeme ke svému životu, bychom neměli, kdyby ta příroda nefungovala, třeba jídlo. Máme velmi jasné důkazy o tom, že s biodiverzitou to není dobré,“ připomíná rychlé vymírání živočišných druhů nebo degradaci zemědělské půdy Ladislav Miko, půdní biolog a poradce prezidenta Petra Pavla.
Vědecké zprávy OSN, ale i loňská politická dohoda skoro dvou set zemí světa z Dubaje zdůrazňují, že špatný stav přírody a zrychlující se změna klimatu představují pro lidstvo velké bezpečnostní riziko a že je potřeba rychle jednat.
Tempo změny klimatu děsí vědce. V řadě zemí proto už rozvíjí produkci energie z obnovitelných zdrojů
Číst článek
Nová pravidla často označovaná anglickou zkratkou ESG mají vést firmy k udržitelnému provozu a chránit i budoucnost jejich vlastního podnikání. Společnosti mají uvádět třeba to, jak hospodaří s vodou, jak jejich provoz přispívá ke znečišťování prostředí nebo jak emisemi skleníkových plynů zatěžují klima.
„Aktivita je zaměřena na to, aby se začalo lépe nakládat s přírodními zdroji, aby se méně znečišťovalo ovzduší, příroda, voda,“ říká Miroslava Prokešová, expertka poradenské společnosti KPMG.
Díky sjednocenému systému reportování si investoři nebo zákazníci budou moci porovnat, jak daná firma přistupuje ke klimatu či obecně k přírodě ve srovnání s konkurencí.
Bez sankce, ale pod tlakem
Firmám, které vykážou, že znečišťují více než ostatní, za to žádné sankce nehrozí. Povinností je jen správně reportovat. Už teď ale funguje nepřímý tlak, a to i na menší dodavatele, ať jsou odkudkoli.
Noční cesty vlakem po Evropě? Je to populární, ale drahé. Belgie v čele EU chce podpořit jejich rozvoj
Číst článek
„Největší firmy vyžadují čím dál tím podrobnější informace od dodavatelů ohledně jejich výkonnosti v nefinančních otázkách. Kdo nebude mít zajištěnou zelenou elektřinu, typicky v autoprůmyslu, tak bude mít velký problém z hlediska zakázek. Podobně to bude mít stavebnictví. Připravenost Česka je zatím extrémně nízká,“ myslí si Pavel Franc ze společnosti Frank Bold, která se podílela na tvorbě evropských standardů pro vykazování ESG, tedy nefinančních kvalit firem.
Mnoho velkých společností už o svých dopadech mimo jiné na životní prostředí reportuje. Mají s tím práci navíc, ale snaží se získané informace využít i pro sebe.
„Vnímáme, že společnosti, které se tím začínají zabývat, v tom hledají a chtějí z toho i praktický výstup v rámci environmentálních oblastí. Když budu v této situaci a řeknu, že moje továrna potřebuje spoustu vody a víme, že voda není nebo mizí, jak tedy mohu pracovat s tím, abych třeba za pět let byla schopná vyrábět? Jak to mohu řídit? Co s tím mohu dělat?“ popisuje Miroslava Prokešová, expertka KPMG na poradenství o nefinančním reportování.
To má pomoci zlepšit ochranu klimatu i přírody obecně a od letoška začne výrazně promlouvat do chodu organizací v Evropské unii a částečně i těch za jejími hranicemi.
