Podle Inozemceva je nejpravděpodobnějším scénářem postputinského fungování Ruska přeskupení současných elit, k němuž dojde, až Putin z jakéhokoli důvodu odejde z politiky.
Na rychlost, s jakou mobilizovaní muži umírali, měla negativní vliv i intenzita bojů na podzim roku 2022. Část povolaných se totiž dostala do „mlýnku na maso“ u měst Svatove a Kreminna.
U Bachmutu si ukrajinské síly podle Maljarové už „stabilně“ vedou úspěšně a „postupně, ale jistě“ postupují kupředu. Ukrajinští vojáci také postupují na jihu země, kde upevňují své pozice.
Surovikin se na veřejnosti objevil naposledy 24. června, kdy probíhala vzpoura wagnerovců. Listy The Moscow Times a Financial Times pak uvedly, že byl generál v souvislosti se vzpourou zadržen.
Šlo jasně vidět četná poranění. Pod čelistí měl zřetelný otlak spojovaný se škrcením, na tváři byla hluboká řezná rána a ruce měl celé pořezané a zhmožděné.
Nábor vojáků sloužících na základě kontraktu ruské vedení vnímá jako příhodnější alternativu k nucené mobilizaci, která byla v Rusku vyhlášena na podzim a u velké části Rusů vyvolala pobouření.
O víkendu polský premiér Mateusz Morawiecki prohlásil, že přibližně 100 wagnerovců se přibližuje k hranicím s Polskem, konkrétně k oblasti Suvalského koridoru.
Britské ministerstvo obrany soudí, že pro Rusko bude bez dodatečné mobilizace obtížné vytvořit byť jedinou vševojskovou armádu, která by jako útvar mohla fungovat samostatně.
Zákon umožní zvýšit počet potenciálních záložníků poté, co Moskva loni v září povolala do armády na 300 tisíc rezervistů. Zakazuje také brancům opustit Rusko, když už jim přijde povolávací rozkaz.
Po stažení ruských vojsk loni od Kyjeva se Buča stala symbolem zvěrstev spáchaných ruskou armádou na Ukrajině. Podle ukrajinských úřadů ve městě během ruské okupace přišlo o život více než 400.
„Ve směru na Lyman a Kupjansk nepřítel soustředil silné uskupení – více než 100 000 lidí, přes 900 tanků, více než 555 dělostřeleckých systémů, 370 raketometů,“ uvedl mluvčí ukrajinské armády.
Už více než 500 dní uplynulo od ruské invaze na Ukrajinu. Generály řízené z Kremlu postihly v posledních týdnech několikeré „nepříjemnosti“, a to nejen na bojišti. Jejich řady tak řídnou.
Vyhozený generálmajor Ivan Popov, který velel 58. ruské kombinované armádě, na nově zveřejněné nahrávce popsal konflikt, který měl s „vyššími důstojníky“.
„Řeknu vám upřímně, že vznikla komplikovaná situace s vyšším velením, o níž bylo potřeba mlčet a říkat, co chtěli slyšet,“ uvedl Popov. Dodal, že mluvil bez příkras o problémech ruské armády.
„Mluvili jsme s vojenskými zdroji. Ty nám řekly, že není reálná síla, která by wagnerovce na cestě do Moskvy zastavila, protože všechny schopné vojenské jednotky jsou na Ukrajině,“ říká Roman Anin.
Ukrajinské síly provedly za uplynulý den úspěšné ofenzivní operace i na nejméně dalších dvou místech fronty – na západě Záporožské oblasti a na hranici mezi Záporožskou a Doněckou oblastí.
Šéf místní oblastní správy v Charkovské oblasti Oleh Syněhubov na telegramu napsal, že ruské jednotky ostřelovaly například obce Dvorična, Kyslivka, Berestove, Kozača Lopaň nebo Masjutivka.
FSB začala Prigožina stíhat kvůli podněcování k ozbrojené vzpouře, píší agentury s odvoláním na ruská média. Vyzval Rusy, aby se připojili k 25 000 bojovníkům, kteří se hodlají vypořádat s bezprávím.
Svými výstupy se Prigožin snaží nasměrovat ruskou společnost k větší podpoře války, záda mu v jeho ostrých prohlášeních kryje přímo prezident Vladimir Putin.
Agentura Reuters v neděli upozornila, že zprávu o údajném dobytí Bachmutu ruská státní televize odvysílala až po 20 hodinách od oznámení wagnerovců a nevysílala ani Prigožinovu vítěznou řeč.
Kremelské elity podle Prigožina neberou válku na Ukrajině dost vážně a to prý způsobí zmatek a nejistoty. Šéf ruské polovojenské Wagnerovy skupiny varoval, že zemi hrozí revoluce jako v roce 1917.
