„Moje psychika zareagovala ztrátou paměti. Nepamatuju nic mezi prvním a sedmnáctým rokem. Předchozí život i to, kým jsem býval, je pryč. Většina vzpomínek pochází z fotek a vyprávění,“ říká Joergen.
Válečný konflikt mezi Izraelci a Palestinci dominuje zpravodajství i u nás. Jak se vypořádat s válečnými traumaty? Izraelci se podle psychiatra Cyrila Höschla na dlouhodobý konflikt adaptovali.
„Nejmocnější zbraní je obyčejná propiska. I s tou se můžeme účinně bránit. Ale taktické pero se hned tak nezlomí a odolá většímu tlaku,“ srovnává iinstruktor sebeobrany a krizové první pomoci Brebera.
Mnohdy do problémů zapadneme bez vlastního přičinění. Co však lze ovlivnit, je přístup ke stresovým situacím a mimo pozitivního myšlení je tu možnost pohlazení duše chutí výborné stravy.
U dětí podle lektorky Yuli Chromčenkové pomáhá hra. „Je potřeba zapojit fantazii: Tenhle zvuk padající střely je ve skutečnosti něco jiného, někdo si třeba píská,“ doporučuje.
„Když mi došlo, že mi nejde žít, nejde se mi zabít, tak jsem se domluvila s mamkou, že tak to dál nejde,“ vysvětluje mladá žena s hraniční poruchou osobnosti, proč zamířila do komunity v Solenicích.
„Žijeme ve společnosti, ve které je důležitá specializace – ať každý dělá to, co umí. Problém je, že když budu stále dělat jen to, co umím, tak se nic dalšího nenaučím,“ říká filozofka Matějčková.
„Rozhodně nepomáhá vytváření si úkrytů a nekonečných zásob potravin. Panika vyvolá ještě větší nekontrolovatelnou úzkost,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz armádní psycholožka Olga Dziaková.
„Nemohla jsem spát, nedokázala jsem plnit zadané úkoly, nedokázala jsem se zajímat o nic, ani o své studenty, což je pro mě dost netypické,“ říká Petra, která ve svém zaměstnání „vyhořela“ loni.
Ptačí chřipka v Česku. Proč se šíří? Jak zdraží vejce? Kolik slepic budou muset veterináři vybít? A dokážeme chovat drůbež tak, aby se nemoci nešířily a ptáci měli spokojený život?
Z výsledků průzkumu pro společnost GTS Alive vyplývá, že téměř 90 procent dotázaných studentů by ocenilo více informací od odborníků nebo praktické rady, jak mají pečovat o své duševní zdraví.
„Zaráží mě, proč se stále bojíme rozmanitosti. Bojíme se toho, že někdo nebude mít konformní účes, délku a barvu vlasů podle toho, jestli je to muž,“ upozorňuje Michal Pitoňák.
V tomhle letním seriálovém hitu, který na začátku října konečně dorazil na český stream, se nezdravé návyky mění podstatně hůř než postup při přípravě domácího pečiva.
Studium medicíny je náročné samo o sobě, a podle výzkumu tomu učitelé nepomáhají. Studentky se také potýkají se sexismem. Fakulty se problém snaží řešit, medici však třeba skončí v jiném oboru.
Nechtěné myšlenky lze dle Jelínka odehnat či přemluvit. „Jedna z možností je zaměstnat mysl něčím jiným nebo si s myšlenkami mohu popovídat. Uargumentovat logickými argumenty,“ vysvětluje Jelínek.
„Na zahraničních středních školách se tak podle výzkumů identifikují asi 2 procenta dětí. V Česku to zmapované nemáme,“ shrnuje výzkumnice a psychoterapeutka Pavla Doležalová.
Svízel rodných čísel. Co všechno je z nich možné vyčíst? Čím a komu mohou ublížit? A jaký identifikátor má rodná čísla do budoucna nahradit? Odpovídá datový novinář Českého rozhlasu Jan Cibulka.
Jak děti naučit bezpečně se pohybovat ve světě digitálních technologií a v online prostoru - tomu se věnuje nový rodičovský průvodce džunglí digitálního dětství a puberty.
Lékaři upozorňují na to, že ponocování způsobuje nejen zdravotní, ale také sociální potíže. Velký vliv má v tomto ohledu i večerní používání moderních technologií.
Začala bych odkládáním svršků neboli otužováním vzduchem. Neměli bychom se tolik oblékat. A tomu už se dá říkat otužování. Bez vystoupení z komfortní zóny nedosáhneme ničeho,“ tvrdí lékařka Kociánová.
Úleva od vnitřního tlaku, útěk od problémů, znechucení sebou samým nebo říkání si o pozornost, které se jim nedostává. To jsou důvody, kvůli kterým se stále více dětí a dospívajících poškozuje.