S čím děti do skupinové Terapie venku přicházejí? „Jde o problémy ve vztazích, sebepoškozování, problémy s emoční regulací, poruchy příjmu potravy,“ říká Anna Ohnisková.
„Když jsem například přišla do pohřební služby, tak se mě ptali, kde mám pohřební obleček. Samozřejmě jsem žádný neměla, protože moje miminko mělo asi 30 centimetrů,“ vypráví Kábová.
„Navazujeme na výzkum z 60. let, který byl pozastaven kvůli politickým rozhodnutím. V USA tehdy zařadili psychedelika mezi nejpřísněji kontrolované látky,“ říká psychiatr Jiří Horáček pro Radiožurnál.
Špatná dostupnost a nestabilní financování. To jsou překážky, které podle studie Institutu pro kriminologii a sociální prevenci brání lepší práci s takzvanými původci domácího násilí.
Frýdecko-místecký spolek Podané ruce své canisterapeuty posílá do asi 49 zařízení v regionu. „Lidé zjistili, že canisterapie je opravdu přínosem,“ říká předsedkyně spolku Helena Fejkusová.
„Nejradikálnější únik je sebevražda nebo pokus o ni, což má řada klientů za sebou,“ popisuje lidi s hraniční poruchou osobnosti terapeut Martin Klement.
Zkratkovité chování, nepředvídatelná nálada. I to je hraniční porucha osobnosti. Kdo ji má a chce jít na komunitní terapii, počká si klidně rok a půl. Proč?
To, že jizva není skoro vidět, ještě neznamená bezproblémový průběh. „Největší bariéry se nacházejí v hloubce. Špatně zhojená jizva pak může začít dělat po čase problémy.“
„V prvních dnech po úmrtí doporučuji blízkým, aby byli aktivní, a to sami od sebe. Udělat by měli něco praktického,“ říká terapeutka Lucie Kudrnová Vosečková v rozhovoru pro iROZHLAS.cz.
„Pracuju na tom, abych nežila jen obyčejný život bez traumatu, ale žila jsem šťastný život. A poprvé v životě se mi daří být šťastná. Jsou to roky práce,“ říká výtvarnice.
„Někdy jsem první člověk, který se s agresory otevřeně baví o násilí a říká jim, že násilí je nepřijatelné, že existují jiné způsoby, jak zvládnout konflikty,“ přiznává Jiří Amér z organizace SPONDEA.
Do domovů pro seniory nebo hospiců jezdí Veronika Volgemutová s koněm Sagim v rámci projektu Asistenční jednorožec. Návštěvy jsou díky sponzorům zdarma.
Nejlepší pomocí obětem domácího násilí je práce se samotnými násilníky. To dělají některé neziskové organizace a charity, které nabízejí speciální terapie. V posledních letech jich v Česku přibývá.
„Ve chvíli, kdy nás napadne jít na párovou terapii, je to většinou dobrý signál,” říká v pořadu Balanc Radia Wave psycholožka a psychoterapeutka Eliška Remešová.
„Já myslím, že je úžasné, když si děti hrají na válku, protože hra je bezpečná a v té fantazii mohou zastřelit vojáka, který jim rozbombardoval dům. A to je strašně léčivé,“ říká terapeut Peter Pöthe.
Pandemie proniká čím dál tím víc do psychiky lidí. Existenční potíže, ztráta kontaktů s ostatními a tíže navazujících problémů zanechává v duších Čechů negativní stopy.
„Komu dochází slova, tak jim ještě dlouho přetrvává paměť na písně. Klienti, kteří nemohu pořádně mluvit, tak zpívají i se slovy,“ řekla Radiožurnálu ředitelka Centra Seňorina Jarka Švarcbachová.
Myšlenka využít přírodní prostředí pro léčbu psychických i fyzických chorob se objevuje už ve starém Egyptě. Jak funguje takzvaná zahradní terapie, vysvětluje psychiatr Vladimír Kmoch.
Sami mají zkušenost s duševním onemocněním a teď jako takzvaní peer konzultanti pomáhají ostatním, kteří mají psychické problémy. Jejich důvěru si často dokážou získat rychleji než psychiatři.
Do potíží se dostali i lidé, kteří chodili do ambulance užívat lék pro léčbu závislosti na alkoholu, tzv. antabus. Ani to nebylo kvůli koronaviru možné.
„Jako psychoterapeuti se importujeme do virtuálního světa a zjišťujeme, jestli v téhle doméně máme místo. Jestli tu můžeme vůbec existovat,“ říká terapeut Pavel Pařízek.
„Vznikne profese, která podobně jako už třeba fyzioterapeut provede rodinu tím začátkem. Pomůže jim zorientovat se v dané problematice. Nabídne jim okamžitou pomoc,“ tvrdí psycholožka Thorová.
Oběti „léčby“ trpí depresemi a jejich stavy mohou vést k sebevraždě, varují experti. Lékaři je nutili mluvit hlubším hlasem a hodně sportovat, nevyhýbali se ale ani elektrošokům.
Ve vězení ve středočeských Vinařicích programem prošlo koncem roku 12 lidí - šest obětí různých činů a šest pachatelů, kteří se v minulosti pokusili o vraždu nebo za sebou mají loupežná přepadení.