„Budou vedra, migrace... Krize nepřijde ze dne na den, ale bude nám to ztěžovat život a neprožijeme ho od dětství do poklidného stáří jako generace před námi,“ říká v rozhlasovém dokumentu Magda.
Výsledky ústavu duševního zdraví jsou však alarmující. Až 40 procent deváťáků vykazuje známky střední až těžké deprese a 30 procent z nich jeví známky úzkosti.
„Když mi došlo, že mi nejde žít, nejde se mi zabít, tak jsem se domluvila s mamkou, že tak to dál nejde,“ vysvětluje mladá žena s hraniční poruchou osobnosti, proč zamířila do komunity v Solenicích.
„Rozhodně nepomáhá vytváření si úkrytů a nekonečných zásob potravin. Panika vyvolá ještě větší nekontrolovatelnou úzkost,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz armádní psycholožka Olga Dziaková.
Lidem z domácností, které výrazně zasáhla inflace, se zhoršuje duševní zdraví. Vypovídají o tom data z průzkumu projektu Českého rozhlasu Život k nezaplacení.
Symptomy deprese nebo úzkosti v průzkumu v březnu uvádělo 16 procent dotazovaných, což je nejvíc za uplynulý rok. Mezi lidmi, kteří mají příjmy nižší než výdaje, uvádí příznaky skoro každý druhý.
Redaktorka serveru iROZHLAS.cz se pod skrytou identitou vypravila odhalit lékaře, který nabízí terapeutické služby jako například „Láskyplné zkrocení ženy“.
Aplikace také dokáže vyhodnotit, jestli už jsou duševní problémy ženy opravdu vážné. „Kdyby už to bylo na ,krizovku‘, je tam kontakt na krizové centrum,“ popisuje psychiatr Antonín Šebela.
Duševní zdraví se nejvíc zhoršuje mezi lidmi z domácností pod hranicí chudoby a z rodin, na které výrazně dopadá zdražování bydlení. Projevuje se například spánkovými potížemi, nervozitou či apatií.
Ve své praxi se psychiatrička setkává čím dál častěji s dětmi, které nemají smysl života a mají pocit, že jim ujel vlak: „Cítí se méněcenné, neustále se utvrzují v tom, že nezvládají běžný život.“
Nikotinové sáčky si bezděčně vkládají pod ret i jedenáctileté děti. Nikotinu je v nich ale násobně více než v cigaretách. Navíc na nich vzniká závislost.
Tento týden si můžete v pravidelné soutěži serveru iROZHLAS.cz zahrát o komiksový román Naprostá šílenost, čerstvě oceněný dvěma nominacemi na ceny Muriel.
Pandemie proniká čím dál tím víc do psychiky lidí. Existenční potíže, ztráta kontaktů s ostatními a tíže navazujících problémů zanechává v duších Čechů negativní stopy.
Skoro dvě třetiny učitelů stresovala zodpovědnost za výsledky žáků v dřív nepoznané situaci, technické zajištění výuky na dálku a obavy o motivaci žáků.
„Krize se podepsala na duševním zdraví především mladých dospělých do 24 let, členech těžce finančně postižených domácností a ženách s nezletilými dětmi,“ vysvětlují vědci v prvním díle série.
V době koronavirové epidemie došlo k nárůstu depresí a úzkostí, někdy až o desítky procent. U části pacientů není deprese rozpoznána nebo je špatně léčena.
„Chybí tomu kontext, dozvíme se číslo, ale nevíme, co “ řekl v pořadu Speciál Českého rozhlasu Plus klinický psycholog z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Radek Ptáček.
Vybírání mýta v Praze má omezit emise v centru města. Více by platili řidiči se starším, méně ekologickým vozem, píšou páteční Hospodářské noviny. Více ve výběru z médií, který připravil Radiožurnál.
Výsledky studie pak potvrdily, že úzkost ovlivnila i míru obav z nákazy nebo ekonomických dopadů. Negativní dopad na duševní zdraví má i pouhé čtení titulků namísto celých článků.
Co dělat, jak se zachovat, abychom možné důsledky stresu, paniky, úzkosti a další negativní prožitky co nejvíce minimalizovali? Radí psycholog Dalibor Špok
Emoční následky kocoviny shrnuje anglický termín „hangxiety“ složený ze slov „hangover“ - kocovina a „anxiety“ - úzkost. Spadají pod něj různé nepříjemné pocity v mozku sužovaném kocovinou.
Spousta lidí trpících anorexií umírá předčasně. „Jsou podvyživení a cvičí několik hodin denně, tak tam může dojít k srdečnímu selhání, které my nedokážeme předvídat,“ říká Hana Papežová.
Z nové studie kanadských vědců plyne, že úzkostnější lidé si některé události můžou zapamatovat lépe než ti, kteří úzkostí příliš netrpí. Píše se o tom na populárně-naučném serveru Live Science.