Finská armáda testuje nové uniformy, které poprvé v historii zahrnují i spodní prádlo pro ženy. Podle odborů ale právě spodní prádlo není příliš povedené.
Muži ve věku od 18 do 60 let jsou povinni do 60 dnů aktualizovat své údaje, což mohou učinit i elektronickou cestou. Následně jsou povinni mít u sebe příslušné doklady a předložit je na požádání.
Litevci losují, Dánové si vybírají a Řekové musí. Řeč je o povinné vojenské službě v Evropské unii. Jak to mají další státy EU? Podívejte se na přehled, který sestavil iROZHLAS.cz.
Policie v příspěvku na sítích napsala, že noví občané Ruské federace přísahali dodržování ústavy a zákonů, a na tom základě jim zástupci vojenské komise předali povolávací rozkazy.
Po ruském vpádu na Ukrajinu a vyhlášení mobilizace se řada Rusů rozhodla ze země odejít. Ti, kteří si pro svůj nový život vybrali Izrael, teď řeší povolávání ke službě v místní armádě.
Poslanec Milan Brázdil (ANO) připomíná připravenost Izraelců, kde je vojenská služba povinná pro všechny včetně žen. „Ti jsou na službu hrdí a věřím, že by narostl dobrý vztah k naší vlasti,“ tvrdí.
„Je to naše odpověď na bezpečnostní situaci v regionu. Ze zkušeností Ukrajiny vidíme, že bez morálně stabilní a připravené společnosti není možné agresorovi čelit,“ říká lotyšská ministryně obrany.
„Za službu jsem zažil několik pokusů o sebevraždu i sebevraždu dokonanou, kdy se voják zastřelil na stráži, protože nebyl schopen míru potupy a ponížení dál zvládat,“ vzpomíná básník Petr Hruška.
Dagmar Febauerová přišla na svět uprostřed mezi světovými válkami. S realitou života se setkala v 50. letech při studiu učitelství. Jako budoucí tělocvikářka totiž musela absolvovat vojenský výcvik.
Vojáci neumírali v boji, ale při běžném výcviku, dopravních nehodách, cvičných střelbách a dalších událostech, spojených s pobytem na vojně. Mnoho příslušníků armády spáchalo během služby sebevraždu.
Ve slovenských lesích cvičí mladí muži v maskáčích a se samopaly. Dodržují polovojenský řád a připravují se na možný ozbrojený konflikt. Říkají si Slovenští branci.
V Titově Jugoslávii armádu uctívali. V nástupnických republikách na ni dnes politici loví hlasy voličů. Ale kde na to vzít peníze? O znovuoživení základní vojenské služby píše Al-Džazíra Balkans.
Češi by se mohli dobrovolně přihlásit k odvodu do armády a účastnit se i vojenských cvičení. Pružnější by mělo být také nasazování armády při živelních katastrofách. Novelu branného zákona dnes schválilo126 z celkem159 přítomných poslanců. Předloha nyní zamíří k posouzení do Senátu.
Třetina lidí v Česku si myslí, že by stát měl obnovit povinnou základní vojenskou službu. Vyplývá to z průzkumu, který exkluzivně pro Český rozhlas zpracovala společnost Median. 46 procent obyvatel České republiky se pak obává, že některý ze současných ozbrojených střetů ve světě přeroste do takových rozměrů, že ohrozí i naši zemi.
Na povinnou základní vojenskou službu nastoupili poslední mladí muži v dubnu 2004. Skončila jim už za devět měsíců, do civilu šli v prosinci téhož roku. Od té chvíle se armáda spoléhá jen na profesionální členy.
Nejvyšší izraelský soud zrušil kontroverzní zákon, který umožňoval ortodoxním židům vyhýbat se vojně. Tato výjimka, kterou udržovala při životě ultrakonzervativní náboženská strana Šas, je předmětem dlouholeté kritiky zbytku společnosti.
