ČEZ k petici minoritářů: Mimořádné daně a odvody jsme nechali prověřit, chováme se podle práva
Energetická firma ČEZ i ministerstvo financí odráží kritiku minoritních akcionářů, že poškozují hodnotu akcií této polostátní energetické firmy. Podle jejich vyjádření pro Český rozhlas jsou všechny kroky a jejich jednání v mezích zákona.
Drobní vlastníci ČEZ se v minulých dnech rozhodli založit spolek na svoji obranu a zveřejnili na síti X petici. Za dva dny je pod ní skoro dva tisíce podpisů. Podle jejího textu vláda jako majoritní akcionář ČEZ „bezprecedentně podrývá důvěru v kapitálové trhy, stabilitu našeho podnikatelského prostředí a právní stát“.
Představenstvo firmy pak dle signatářů selhává, protože hájí zájmy spíš státu jako majoritního vlastníka, i když je jeho povinností hájit práva všech. To vše má podle petice dlouhodobě zásadní negativní vliv na hodnotu akcií.
Soukromí vlastníci ČEZ zakládají spolek, chtějí bránit hodnotu svých akcií
Číst článek
„Nadále nebudeme toto nezákonné a poškozující jednání tolerovat a budeme se aktivně bránit a hájit svá práva a zájmy,“ píše se v závěru dokumentu.
Minoritních akcionářů je celkem zhruba 150 tisíc a v ČEZ drží 30 procent akcií. Majoritních 70 procent vlastní stát prostřednictvím ministerstva financí.
‚Windfall tax‘
Mezi kroky, které mají hodnotu akcií ČEZ poškozovat, jsou podle člena vznikajícího spolku minoritářů ČEZ Pavla Grünfelda hlavně zavedení tzv. windfall tax na mimořádné zisky energetických firem až do roku 2025 a zároveň loňské odvody z nadměrných tržeb z výroby elektřiny. Díky mimořádné dani a odvodům se tak za loňský rok podle očekávání výrazně ČEZ sníží zisk.
Vláda také stále nevyjasnila, zda bude chtít vykoupit drobné akcionáře ČEZ nebo je z části firmy vytěsnit. Takový plán přitom naznačil už v roce 2022 premiér Petr Fiala (ODS).
Nedávno pak na setkání s občany řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), že vláda vykoupí minoritáře z ČEZ do konce svého volebního období, aby několik hodin na to svá slova dementoval.
Rekordní hodnota českých akcií by mohla dále růst, odhadují analytici. Většímu posílení brání ČEZ
Číst článek
Podle mluvčí resortu Michaely Lagronové z textu petice není zřejmé, jak konkrétně mělo k domnělému poškození práv minoritních akcionářů ČEZ dojít nebo kdo a kdy se jej měl dopustit. „Odmítáme ale, že by se stát například zavedením daně z mimořádných zisků takového jednání dopustil,“ uvedla Lagronová.
Zavedení WFT podle ní schválil parlament jako dočasné zákonné opatření omezené na zdaňovací období tří let, 2023 až 2025.
Spolu s odvody z nadměrných příjmů výrobců elektřiny mělo pomoci pokrýt mimořádné výdaje státu na pomoc lidem a firmám s vysokými cenami energií.
„Odvody z nadměrných příjmů elektřiny zavedly členské země EU na základě nařízení Rady EU, WFT pak zavedla řada dalších států EU. ČR tedy není v tomto směru výjimkou,“ upozornila mluvčí.
Vládní kroky
Bezprostředním impulzem k petici a založení spolku minoritních akcionářů ČEZ byl nedávný výrok ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), že nebude navrhovat předčasné ukončení WFT, i když energetická krize a s ní spojená pomoc státu již skončila.
Zisk ČEZu před zdaněním mírně narostl. Dividendy z akcií se ale vrátí k normálu, říká analytička Klímová
Číst článek
Podle petentů jde tak už jen o vytahování peněz z ČEZ do státní kasy na úkor drobných vlastníků.
„Dodržování pravidel právního státu je základ svobodné společnosti. Kroky vlády a styl legislativního postupu považuji za porušující pravidla právního státu a v konečném důsledku za velmi nebezpečné. Nelze je odůvodnit finančními či jinými potřebami státu,“ připsal například vzkaz ke svému podpisu petice Tomáš Dufek z Prahy.
Ministerstvo financí ale namítá, že výdaje státu spojené s energiemi byly loni vyšší o 18 miliard korun než příjem státu z WFT a odvodů. „Pokud se potvrdí náš odhad, že letos stát vybere z WFT 17 miliard, pak příjmy státu v této oblasti souhrnně v letech 2023 a 2024 pokryjí mimořádné výdaje za pomoc s cenami energií a obě položky tak budou ve výsledku rozpočtově neutrální,“ sdělila Lagronová.
Porušování zákonů či jakýchkoliv pravidel ve vztahu k akcionářům odmítá také představenstvo ČEZ. Podle mluvčího firmy Ladislava Kříže hájí zájmy všech, tedy nejen státu.
Šéf státní kasy Stanjura: Snížíme byrokracii, dotace a rozhodneme o dalších jaderných blocích
Číst článek
Pokud jde o uvalení WFT a odvodů z nadměrných tržeb, vedení firmy je nechalo přezkoumat. „Celou problematiku jsme s péčí řádného hospodáře nechali detailně právně prověřit. Daň je součástí právního řádu ČR a společnosti skupiny ČEZ se chovají v souladu s ním,“ uvedl v reakci na dotaz Českého rozhlasu Kříž.
ČEZ nechával některé kroky vlády zkoumat právníky i v minulosti. Před víc než deseti lety například úspěšně zažaloval stát kvůli zavedení darovací daně z emisních povolenek a nakonec vysoudil i úrok z prodlení 1,5 miliardy korun.
Nyní se ale k podobnému kroku zjevně nechystá.
Co konkrétně budou chtít dál minoritáři ČEZ dělat, zatím není jasné. Spolek by ale chtěl od svých členů získat příspěvky na činnost a tím na případné právní kroky. Rozhodnout se chtějí mimo jiné po zveřejnění výsledků ČEZ za rok 2023 na konci března.
