Energetický úřad: Stát zaplatí za zastropované ceny energií ne 200, ale 242 miliard korun. Možná i víc
Energetický regulační úřad očekává letos mnohem větší výdaje státu na kompenzace zastropovaných cen elektřiny a plynu, než kolik uvádí ministerstvo průmyslu a obchodu. Podle něj dosáhne částka 242 miliardy korun, nikoliv nejvýše 200 miliard korun, jak napsalo ministerstvo v návrhu nařízení vlády o kompenzacích cen.
Energetický regulační úřad údaj ministerstva vedeného Jozefem Síkelou (za STAN) rozporuje ve svých připomínkách k návrhu vládního nařízení, kterým se má již tuto středu zabývat vláda.
Úřad odmítl i tvrzení ministerstva průmyslu a obchodu, že pokud by se spotová cena energií o deset eur za megawatthodinu ještě zvýšila, pak by to znamenalo celkové zvýšení výdajů o 1,25 miliardy.
Podle Energetického regulačního úřadu by to totiž bylo 16 miliard korun za rok. Celkem by tedy stát za takové situace zaplatit 258 miliard. Reakci ministerstva Radiožurnál zjišťuje.
Dotace zastropovaných energií mohou být až 200 miliard, píše ministerstvo. Čeká ale nižší sumu
Číst článek
Na kompenzace mají letos nárok dodavatelé energií. Pokrýt jim mají rozdíl mezi zastropovanou cenou určenou vládou pro konečné spotřebitele a cenou, za jakou dodavatelé elektřinu a plyn skutečně nakoupili včetně přiměřeného zisku. Vláda chce zastropováním cen snížit dopady energetické krize na domácnosti, podniky i veřejné instituce.
Energetický regulační úřad v připomínkách k propočtům ministerstva konkrétně napsal: „Upozorňujeme, že celkové náklady na úhradu kompenzací mohou uvedený limit 200 miliard korun překročit.“
„Podle odhadu Energetického regulačního úřadu, který má ministerstvo průmyslu a obchodu k dispozici, se náklady na úhradu kompenzací (za určitých předpokladů) za měsíc leden 2023 mohou pohybovat ve výši 22 miliard korun a za celý rok 2023 ve výši 242 miliard korun,“ stojí v připomínkách úřadu zveřejněných na stránkách vlády.
Odhad nákladů státu vychází podle mluvčího Energetického regulačního úřadu Michala Keborta z nákupního chování dodavatelů energií a skutečných i předpokládaných budoucích cen energií na energetických trzích.
Výše spotové ceny
„Výsledná čísla ale podstatně ovlivní právě cenový vývoj v tomto roce,“ upozornil mluvčí. Jak je možné, že jsou odhadované výdaje ministerstva průmyslu a obchodu na kompenzace o více než 40 miliard korun nižší, nechtěl komentovat.
„Energetický regulační úřad nezná podrobnosti tohoto výpočtu, vlastní odhad ale ministerstvu úřad poskytl již v polovině prosince minulého roku,“ dodal Kebort.
Vláda se dohodla s energetiky na dotacích zastropovaných cen. Předražené náklady neproplatí
Číst článek
Ministerstvo průmyslu a obchodu v návrhu vládního nařízení svůj odhad blíže nevysvětlilo. Vychází podle něj z předpokladu, že výše spotové ceny na trhu letos nepřesáhne 350 Eur/MWh v případě elektřiny a 120 Eur/MWh u plynu, jinak se výdaje mohou změnit.
„Téměř třetina české spotřeby elektřiny a plynu bude zajišťována prostřednictvím spotových trhů, a proto bude vývoj cen na těchto trzích zásadním způsobem ovlivňovat celkové dopady (...) na státní rozpočet. Pro představu pohyb ceny elektřiny a plynu o 10 EUR/MWh vyvolává změnu cca 1,25 miliardy korun v čerpání prostředků ze státního rozpočtu,“ uvedlo ministerstvo v materiálu.
I částku 1,25 miliardy korun ale Energetický regulační úřad rozporuje. Podle něj odpovídá nárůstu výdajů státu pouze za měsíc leden 2023. „Za celý rok 2023 by se jednalo o dodatečné náklady ve výši cca 16 miliard korun,“ uvádí regulátor. Tvrzení ministerstva jsou tak podle něj „nepřesná a zavádějící“ a požaduje část materiálu s těmito údaji upravit.
Výhrady ministerstva financí
Připomínky k materiálu ministerstva průmyslu a obchodu podalo i ministerstvo financí. To chce doplnit, z čeho se mají výdaje na kompenzace konkrétně hradit. Prioritně to má být podle úřadu Zbyňka Stanjury z ODS z dosud nespotřebovaných výdajů rozpočtu z roku 2022.
Stanjura: Nemůže se stát, že firma jinde v Unii dostane větší podporu než v Česku. Suma je stejná
Číst článek
V něm vláda vyčlenila 18,5 miliardy korun na tzv. úsporný tarif pro domácnosti a dala 30 miliard na program podpory na zvýšené náklady na energie pro podniky.
Teprve poté se mají podle ministerstva financí využít na kompenzace cen energií peníze ze Všeobecné pokladní správy, a to maximálně do výše 50 miliard korun. Poté se má o dalším postupu rozhodnout.
Vláda už dříve odhadla, že náklady na zmírnění energetické krize ji vyjdou na 170 miliard korun. Financovat je chce výběrem peněz z válečné daně, tzv. windfall tax, kterou mají platit energetické a petrolejářské firmy a také banky.
Hlavní porci chce pak stát vybrat od výrobců elektřiny z nadměrných tržeb za prodej energie. Vláda jim oprávněné příjmy zastropovala od loňského prosince podle typu zdroje. Nejvíce mají například odvádět jaderné elektrárny.
