Šéf Hospodářské komory: Vláda by měla za investici do čipů nabídnout americké onsemi až 20 miliard
Česko musí během příštích deseti let vybudovat nové silnice, energetické sítě a postavit plynové elektrárny. K tomu je potřeba změnit zákony a v povolovacích procesech jít „na hranu“, jako to dokázali Němci, Poláci a Holanďani, říká prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček. A také je potřeba do země přilákat výrobce malých modulárních reaktorů a polovodičů.
Pokud se má ekonomika Česka vyhrabat z pasti průměrných příjmů a přestat zaostávat za okolními státy, musí se vláda dohodnout na strategických cílech a krocích, které k tomu povedou.
A to i s opozicí. „Je potřeba najít širší politickou dohodu. Protože většina z kroků, které navrhujeme a vidíme je jako klíčové pro budoucnost České republiky, mají desetiletý horizont. Tedy budou to tři až čtyři vlády, které budou mít na takový proces vliv,“ řekl v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv prezident Hospodářské komory a bývalý poradce premiéra Petra Fialy (ODS) Zdeněk Zajíček.
Opozice ale s vládou zatím moc společných témat nenašla. Většinu reforem se také snaží ve sněmovně zablokovat. Zajíček nicméně věří, že se podnikatelské svazy mohou do jednání zapojit jako prostředníci.
Změny v ekonomice podle Zajíčka musí přijít rychle. Proto také Hospodářská komora spolu se Svazem průmyslu a dopravy a také Konfederací zaměstnavatelských svazů nechala zpracovat analýzu, jaké má česká ekonomika slabé a silné stránky a jaké jsou její příležitosti a hrozby. Analýzu přinesli jejich zástupci na první jednání Vládního výboru pro strategické investice, kde mají také vedle ministrů své členy. Na druhé jednání v září chtějí přijít už s konkrétními návrhy.
Česko v ‚pasti středních příjmů‘. Všechny faktory růstu jsou vyčerpány, uvádí Hospodářská komora
Číst článek
„Pro nás jsou klíčovým bodem zákony, které chceme upravit,“ uvedl Zajíček. Jde podle něj hlavně o zákony stavební, liniový či energetický, které se sice už v poslední době změnily nebo jsou rozpracované, stále to ale nestačí.
„Myslíme si, že máme být ještě odvážnější. To znamená, že máme jít úplně na samou hranu únosnosti procesů, abychom dokázali například povolovací řízení v případě nových jaderných, plynových nebo i obnovitelných elektráren urychlit. Protože pokud bude povolovací řízení nadále probíhat v desetiletkách, tak to nedáme dohromady. Naopak musíme směřovat k tomu, že za 10 let bychom měli mít infrastrukturu dobudovanou,“ upozornil Zajíček.
Změny se proto podle něj musí udělat do konce roku. Nedávná energetická krize v Evropě ukázala, že když je potřeba, lhůty na povolování staveb se dají zkrátit i v rámci pravidel EU. Německo, Nizozemsko i Polsko dokázaly v rekordní době stavět nové terminály na zkapalněný plyn, který musel nahradit výpadky ruského potrubního plynu.
„Když to dokázali oni, a to jsou členské státy EU, které se musí řídit společnými pravidly, není důvod, aby to nešlo u nás,“ řekl Zajíček.
Plynové elektrárny do tří let
Hospodářská komora chce například navrhnout velké zjednodušení pro výstavbu plynových elektráren. Podle podnikatelů totiž bude potřeba je postavit dřív než jaderné elektrárny, aby si země zajistila energetickou soběstačnost.
Zajíček: Investice do dopravy jsou nutnost. Jinak hrozí, že se z nás stane skanzen uprostřed Evropy
Číst článek
Ve zjednodušeném řízení by se proto měly stavět v místě, kde dnes stojí výhledově končící uhelné zdroje. „Evropa, ale ani Česká republika, se bez plynových elektráren ještě dlouhou dobu neobejde. Ale i kdybychom teď do zákona napsali, že tam, kde dnes stojí uhelná elektrárna, tak se může postavit plynová, bude ta výstavba trvat zhruba dva až tři roky,“ uvedl Zajíček s tím, že právě už v roce 2026 přitom budou některé uhelné elektrárny končit.
„Do tří let může být cena povolenky na uhlí tak drahá, že už se nebude vyplácet z uhlí vyrábět elektřinu,“ upozornil.
Klíčové pro energetiku jsou podle něj také investice do přenosové soustavy. Sítě by se měly posílit tak, aby byly schopné vozit do Česka levnou elektřinu z plánovaných větrných parků v Severním moři. A přenášet solární elektřinu vyráběnou v jižních zemích zase na sever.
Kromě energetiky je tématem pro podnikatelské svazy i bydlení. Podle Zajíčka se musí výrazně zrychlit stavby domů s nájemními byty, kterých je v Česku nedostatek.
Hospodářská komora chce proto jednat o změně pravidel financování tak, aby se uvolnilo více peněz ze strany bank, penzijních fondů a pojišťoven. Podle současných zákonů musí tyto instituce ukládat peníze do bezpečných investic v určitém dělení, tedy do státních dluhopisů, cenných papírů a nemovitostí.
Na dotace zelených zdrojů má jít příští rok přes 35 miliard korun. Stanjura trvá na škrtech
Číst článek
„Změna poměru, kdy budou moci investovat více do nemovitostí, by mohla přinést vyšší investice. Je to jedna z cest,“ uvedl Zajíček. Podle něj by to mohlo zároveň zlevnit i náklady výstavby, a tím i snížit potřebné výnosy z nájemného a udělat tak toto bydlení dostupnější.
Až 20 miliard do čipů
Česko by mělo podle Zajíčka také podpořit a rozvíjet další strategické obory průmyslu. Vedle automobilového sektoru, který momentálně drží českou ekonomiku těsně nad vodou, by mělo jít o jadernou energetiku a také výrobu a vývoj polovodičů neboli čipů.
„Měli bychom se podílet na vybudování celého výrobního řetězce malých modulárních reaktorů. Jsou tu zájemci z řad investorů, kteří se právě v následujících měsících budou rozhodovat, kde budou investovat,“ upozornil prezident komory.
Česko má podle něj už připravené území u letiště v Českých Budějovicích, kam by se mohl celý řetězec všech firem podílejících se jak na vývoji, tak i výrobě modulárních jaderných reaktorů, umístit.
Šéf Monety: Kvůli válečné dani se banky soudit nebudou. Mají srdce králíka a nohy gazely
Číst článek
Pokud jde o výrobu čipů, o velké investici nyní rozhoduje americký výrobce onsemi, který již má svou továrnu v Rožnově pod Radhoštěm. „Je to unikátní příležitost. Nyní už tu máme z mého pohledu tu nejhodnotnější část, a to je design čipů, tedy jak vypadají, aby mohly obsluhovat příslušné procesy. A teď máme šanci získat i předcházející část. Výrobu desek, na které se tyto čipy umísťují, a možná bychom mohli získat i finální fázi,“ uvedl Zajíček. Tou je výroba „krabičky s čipy“, které jsou součástí automobilů.
Onsemi se chce rozhodnout, kam investici umístí do konce září. Česko má přitom silné konkurenty, a to mateřské Spojené státy americké, ale i Jižní Koreu, kde už také onsemi působí.
O tom, že by investice v Česku byla pro ekonomiku klíčová, je přesvědčen i výkonný ředitel Sdružení pro zahraniční investice Ondřej Votruba. Podle něj se v tomto případě výjimečně snaží i česká vláda, kdy se premiér setkal už i s šéfem americké centrály. „Tento projekt velice chceme, ovšem bude o něm tvrdé jednání. Budeme si muset zvyknout na to, že firma bude chtít i hodně peněz. Jak v Koreji, tak v Americe jí v tuto chvíli nabízejí několikanásobně více než my,“ upozornil.
Zkrachovalý e-shop Mamut: Koukněte na číslo svého iPhonu a můžete dostat až 100 tisíc korun odměny
Číst článek
Jaké obrovské peníze dokážou některé vlády vynaložit, aby přilákaly strategické investory na své území, ukazuje nedávné rozhodnutí tchajwanského výrobce čipů TSMC. Novou továrnu za více než 240 miliard korun by měl postavit v Drážďanech a německá vláda mu přislíbila zaplatit zhruba polovinu investice, tedy nějakých 120 miliard korun.
Podle Zajíčka je jasné, že i v případě onsemi a jeho případné nové investice v Česku za 44 miliard korun bude muset vláda přijít se zajímavou pobídkou. „Mělo by to být v rozmezí 10 až 20 miliard korun. Budu se snažit udělat všechno pro to, abychom takovou odvahu našli a Česká republika takovou pobídku udělala,“ řekl Zajíček.
Investice by totiž znamenal zakotvení země na celosvětovém polovodičovém trhu, navíc by vytvářela další příležitosti pro celý dodavatelský řetězec.
Celý rozhovor si můžete poslechnout v audiu pořadu Peníze a vliv v úvodu článku.
