Maláčová: Důchodci, zaměstnanci a jejich rodiny táhnou rozpočet. Je nespravedlivé po nich chtít víc
Odboráři nesouhlasí se záměry zrušit daňové zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů, obnovit nemocenské pojištění zaměstnanců a zvýšit jejich daňové zatížení. „Pokud jsem ochoten diskutovat, musím brát vážně kritiku protistrany. Uvidíme, zda si vláda vezme k srdci připomínky odborářů, kteří zastupují pracující v této zemi,“ říká bývalá ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, která dnes působí jako poradkyně ČMKOS.
„Je to nejméně oblíbená vláda za posledních 30 let a během roku a půl způsobila mnoho zmatků. Typické pro vystupování jejích představitelů je, že vždy něco rezolutně vyloučí, aby to za 14 dní navrhli. Připomínky odborů jdou vždy k podstatě věci, takže na jejich místě bych dala ego stranou a vzala bych si je k srdci,“ dodává.
Poslechněte si celé Interview Plus Jana Bumby. Hostem je Jana Maláčová, bývalá ministryně práce a sociálních věcí, která nyní působí jako poradkyně v Českomoravské komoře odborových svazů
Odbory prý stejně jako vláda chtějí dát do pořádku veřejné finance, Maláčová ale kritizuje vládní konsolidační balíček za to, že spočívá především v úpravách DPH, které ale nepřinesou žádné peníze navíc, naopak.
„Většina věcí zdraží, ale stát zároveň přijde o zhruba čtyři miliardy korun ročně a pravděpodobně to povede k dalšímu zvýšení inflace. Je to nelogické a vláda by si to měla rozmyslet,“ zdůrazňuje s tím, že vychází ze statistik ministerstva financí.
Vláda podle ní má nástroje pro boj s inflací, která je do značné míry daná tím, že si firmy zvyšují marže, ať už kvůli zvyšujícím se nákladům, nebo kvůli inflačním očekáváním.
Daňoví soumaři
Konec zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů má podle vládních výpočtů přinést asi 1,4 miliardy korun. Maláčová ale upozorňuje na to, že to přinese i řadu nákladů, protože lidé benefity využívají mimo jiné třeba ke sportu a zdravotní prevenci nebo v kultuře.
Stejná životní úroveň i v penzi? Na to si naspořte aspoň dva miliony korun, radí ekonom Navrátil
Číst článek
„Když o to přijdou, tak to do velké míry ovlivní kvalitu jejich života, ty peníze jim budou chybět, celý ten sektor i stát přijde o příjmy a zhorší se zdraví obyvatelstva. To prostě nedává smysl,“ tvrdí Maláčová, která kritizuje i zavádění nemocenského pojištění zaměstnanců.
Odbory podle ní požadují i navýšení minimální mzdy na 19 500 korun od 1. ledna 2024 i platů ve veřejné sféře.
„Původně je chtěl pan ministr financí škrtat, pak si to ale rozmyslel, protože by to vedlo k rozpadu státu. Celá řada zaměstnanců by si zasloužila navýšení, mluvím třeba o těch, kteří pracují na přepážkách úřadů práce nebo České správy sociálního zabezpečení,“ doplňuje.
„Není jedno zázračné opatření, které by dostalo příjmy rozpočtu pod kontrolu. Začít vybírat peníze od těch, kteří žádné daně neplatí nebo jen nízké, a dostat do systému spravedlnost a nekasírovat zase jen zaměstnance, jejich rodiny a důchodce. Ti už dnes rozpočet táhnou ze dvou třetin,“ uzavírá Maláčová.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus výše.
