To má pochopitelně své důsledky. Sociolog Daniel Prokop tvrdí, že dnes už celou čtvrtinu domácností ohrožuje chudoba, pokud se do ní už nedostaly. Není tedy divu, že podle průzkumu CVVM vládě věří jen 25 procent občanů, 73 procent jí naopak nedůvěřuje.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jan Vávra: Český kapitalismus nevzkvétá

Vláda zatím nebyla schopna na nepříznivý ekonomický vývoj zareagovat. Její konsolidační balíček je souhrn pracně vyjednaných kompromisů, které mají aspoň trochu snížit deficit státních financí. O nějakou reformu, která by pomohla naší ekonomice lépe reagovat na novou situaci, se vláda ani nepokusila.

Zatím totiž nic nenasvědčuje tomu, že by strany vládní koalice byly ochotny vůbec připustit selhání české mutace kapitalismu. Například většina členů ODS, která má v rozhodování o ekonomických otázkách hlavní slovo, se stále domnívá, že nejlepším řešením je politika, kterou dělala v 80. letech minulého století Margaret Thatcherová.

Opustit ideologické berličky

V globalizovaném světě s úplně jinou strukturou výroby v řadě vzdálených zemí, novými technologiemi, informačním chaosem a stále nerovnějším dělením bohatství, se již mnohokrát ukázalo, že takzvaná neviditelná ruka trhu nefunguje. Občané také dnes očekávají od svého státu něco úplně jiného, než popisují příručky konzervativismu.

Nehledě na to, že představa malého státu je v zemi se silnou tradicí úřednické byrokracie v zásadě neproveditelná, což současná vláda sama zjišťuje. Ekonomičtí komentátoři tak hovoří o tom, že se mezi českými podnikateli šíří „blbá nálada“.

Premiér na tento vývoj reagoval vizionářským projevem, který měl ale dva nedostatky: šlo o plány na minimálně tři další volební období a nebylo jasné, kde by na to vláda vzala peníze.

Premiér Fiala to ale nemá jednoduché. Koalice pěti demokratických stran se pokaždé musí dohodnout na nějakém kompromisu, což bývá kvůli odlišnosti názorů obtížné. Toto spojenectví různě orientovaných stran je ovšem důsledek celkového rozdělení společnosti.

Politická scéna dnes už nepolarizuje pravolevě na základě tradičních ideologií, ale dělí se mezi zastánce liberální demokracie na jedné straně a populisty na druhé.

Populisté mají oproti liberálním politikům výhodu jednoduchého receptu, který spočívá k návratu zpět do bezpečí národního státu, kdy jsme měli vše pod kontrolou. Nemalé části publika to zní lákavě, návrat zpět je ale samozřejmě iluzorní.

Pokud tedy nechtějí zastánci liberální demokracie otevřít populistům cestu k moci, musí rychle opustit tradiční ideologický pohled na pravicová a levicová řešení ekonomických a společenských problémů a dohodnout se na racionálních a fungujících politických krocích.

Taková opatření musí reagovat na novou situaci a odpovídat současným nárokům veřejnosti na fungování státu, nikoli představám o kapitalismu, které nám malovali naši konzervativci. Odborníků má na to vláda dost. Je jen třeba změnit politické uvažování a naslouchat jejich doporučením.

Ovšem opustit ideologické berličky bývá obzvlášť pro obhájce čistého kapitalismu to nejtěžší.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Jan Vávra Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít