Tak například diskuse o zrušení nulové sazby spotřební daně u tichého (neperlivého) vína. Kdyby ho stát zdanil stejnou sazbou jako víno perlivé, získal by ročně pět miliard korun, odhaduje Národní ekonomická rada vlády, která tento krok zařadila do svých návrhů, jak zkrotit strukturální schodek.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Šabata: Debata o zdanění vína ukazuje, proč vláda nedá rozpočet do pořádku

Ten činí asi 200 miliard a nijak nesouvisí s aktuálními krizemi. Zastánci zdanění argumentují tím, že jen třetinu vína na trh dodávají moravští a čeští vinaři, většina je z dovozu. Navíc jsou to často vína nižší kvality, „krabicová, která nemají s vínem nic společného“, uvedl v roce 2012 tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek, který chtěl daň zavést – a neuspěl.

Jde o nesystémovou daňovou výjimku, která je v rozporu se snahou omezovat spotřebu alkoholu. Kompromisem by mohla být mírnější sazba pro menší vinaře a pro víno s nízkým obsahem alkoholu, domácí výrobci by mohli dostat podporu adresně z jiných fondů. Což by přineslo nikoli pět, ale jen dvě miliardy korun.

Slib učitelům

Co na to ministr Stanjura? „Mně za tu konkurenční nevýhodu pro naše vinaře ty dvě miliardy nestojí,“ řekl Blesku. Daňových výjimek je v Česku za 209 miliard a s tímhle přístupem to tak zůstane.

Každá z koaličních stran má své voliče a nepřekročitelné linie: ODS nechce zvyšovat příjmové daně, například se vrátit před zrušení superhrubé mzdy, což by přineslo asi 100 miliard, to už by snad i Stanjura bral, ale bohužel.

Marian Jurečka (KDU-ČSL) nikoho nenechá sáhnout na příspěvek pro starobní důchodce 500 korun měsíčně za každé vychované dítě, což vyjde ročně na 19 miliard a NERV ho navrhuje zrušit. Starostové nedopustí škrtání, které by se dotklo obcí a tak dále.

Pro každé z těchto stanovisek jsou dobré důvody, stejně jako je mají moravští vinaři. Jenže každý rok zeje v rozpočtu taková díra, která už ohrožuje schopnost státu poskytovat služby penzistům, rodinám, pacientům, dětem ve vzdělávání, klientům sociálních služeb, prostě všem. A vládu tu máme od toho, aby odvrátila toto nebezpečí, které se stává akutním i podle zahraničních ekonomů.

Aby to nebylo tak jednoduché, v roce 2024 ještě zvýší strukturální schodek dvě zásadní položky. Premiér Petr Fiala (ODS) potvrdil slib, že vláda zvýší výdaje na obranu na dvě procenta HDP, tedy na 150 miliard ročně, už v roce 2024, což znamená přidat 40 miliard. To je nejen s ohledem na válečnou situaci v Evropě naprosto správné.

Druhý rozumný slib daný učitelům – dotáhnout jejich platy na 130 procent průměrné mzdy – je zase nezbytnou investicí do budoucnosti země. Jenže dohromady tak stát vydá ročně o nějakých 73 miliard korun navíc. Rozpočtová propast se dál rozevře.

Petr Fiala v neděli v České televizi znovu prohlásil: „Hlásím se k rozpočtové odpovědnosti.“ Nedodal však poctivě: „V tomto volebním období ale se strukturálním schodkem nic moc neuděláme.“ Což je hluboké podceňování inteligence občanů.

Autor je zástupce šéfredaktora deníku Právo

Petr Šabata Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít