29 tajných vojenských dokumentů z let 2008–2014, s nimiž se redaktoři Financial Times seznámili a jejichž hodnověrnost potvrdili uznávaní světoví odborníci, dospívá k názoru, že práh nasazení jaderných zbraní je podstatně níž, než Rusko kdykoli veřejně připustilo.

Přehrát

00:00 / 00:00

Libor Dvořák: Ruské scénáře pro použití jaderných zbraní

V souladu s těmito dokumenty může být úder taktickými jadernými zbraněmi použit jako okamžitá odpověď na vpád nepřítele do Ruska, na zničení 20 procent ruských ponorek se strategickými balistickými střelami a podobně.

Zajímavé samozřejmě je, že i dnešní Rusko, které se svým hlavním partnerem, Čínou, podepsalo řadu smluv o „věčném přátelství“, má právě tuto zemi za jednoho z nejpravděpodobnějších možných soupeřů, proti němuž by byla uplatněna jaderná pěst.

V každém případě jsou zmíněné dokumenty vzácným důkazem toho, že Rusko svůj jaderný arzenál považuje za úhelný kámen své obranné politiky.

Nač by tu byl zbytek světa?

Sám Putin přitom prohlašuje, že ruská vojenská doktrína připouští jen dvě možnosti nasazení jaderných arzenálů: kdyby šlo o odpověď na podobný útok protivníka anebo kdyby byla „ohrožena sama existence ruského státu, a to i v situaci, že by onu hrozbu představovaly konvenční zbraně“.

V současné situaci a zejména pod dojmem opakovaných ruských pohrůžek svět zajímá především to, zda je Rusko ochotno a schopno tento typ zbraní uplatnit v ukrajinské válce: třeba významný západní bezpečnostní odborník William Alberque je přesvědčen, že i přes chlapáckou ruskou rétoriku nic takového nehrozí. Podobný zásah by ze všeho nejspíš vedl k eskalaci konfliktu a přímému zásahu USA nebo Velké Británie. „A to je to poslední, co by si Putin přál,“ soudí Alberque.

Jiné to bylo loni v létě, kdy ruský exprezident Medveděv říkal: pokud bude ukrajinská protiofenziva v dobytí „ruských“ území úspěšná, nebude jiná možnost než použít jadernou zbraň.

Také podle jeho nejnovějšího podobného příspěvku je „jasné“, že Rusko by v případě hrozby zmizení vlastního státu sáhlo k nukleárnímu armagedonu. „Když tu nebude Rusko, nač by tu byl zbytek světa?“ ptá se Medveděv a naznačuje tak míru iracionality, jíž jsou současní ruští politici schopni. A toho se samozřejmě obávat musíme.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Libor Dvořák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít