Ruské soudy nápadně přitvrdily při trestání kritiky války
Putinovo tažení proti tzv. pomlouvačům toho, čemu ruský prezident říká „zvláštní vojenská operace“ na Ukrajině, skutečně sílí a dá se to snadno doložit i několika nekomplikovanými statistickými čísly. Například: za prvních šest měsíců letošního roku ruské soudy podle paragrafu, stíhajícího fejky či chcete-li případy „diskreditace“ ruské armády a jejího tažení na Ukrajinu, obvinily a odsoudily 21 lidí.
Osm z nich přitom bylo reálně posláno za mříže, tři další dostali podmínku a deset odsouzených se ze svého údajného prohřešku proti vlasti a vlastenectví vykroutilo jen pokutou – pravda, většinou dosti mastnou.
Prosté srovnání však ukazuje, že za celý loňský rok bylo v Rusko za „vědomé šíření dezinformací“ o ruské armádě odsouzeno „jen“ čtrnáct lidí. Nepodmíněný trest odnětí svobody přitom dostali pouze dva z nich.
Administrativní a trestní odpovědnost za „pomlouvání“ ruské armády byla v Rusku zavedena v březnu loňského roku, tedy krátce po začátku války. O rok později už se tento poklesek začal vztahovat na ty, kteří se jakýmkoli způsobem dotkli tzv. smluvních vojáků a stejně tzv. dobrovolníků.
19. října pak ruská Státní duma v prvním čtení schválila návrh zákona, který postihuje i fejky namířené proti příslušníkům Ruské národní gardy. Žijete-li zkrátka v Rusku a chcete kriticky hodnotit činnost ozbrojených složek, musíte si dát zatracený pozor na hubu. A vůbec nejjednodušší je ji prostě držet.
Rusové mají u Avdijivky velké ztráty, tvrdí Zelenskyj. Přišli podle něj už o celou brigádu
Číst článek
Podívejme se ale na problém z druhé strany. Jaký je vztah ruské společnosti k válce, již Rusko už přes půldruhého roku vede proti Ukrajině? Jak je vůbec možné, že propukla a jaké události v nejnovějších ruských dějinách zapříčinily, že za prezidenta Putina se RF změnila v militantní totalitní režim?
Na tyto otázky se poslední dobou snaží odpovídat nezávislý sociolog Lev Gudkov. Podle toho bylo v Rusku dosaženo jakéhosi „organizovaného koncensu“, kdy se proti válce zastřeně či zcela otevřeně vyslovuje a staví necelá čtvrtina obyvatelstva. Toto číslo je přitom dosti stálé a neroste.
Lev Gudkov si myslí, že je to způsobeno několika faktory: samozřejmě všudypřítomným strachem, ale v neposlední řadě i tím, že válka na lidi zatím nedoléhá ekonomicky a také pečlivě utajované ztráty se zatím zdají snesitelné. Dokud se situace v tomto ohledu nezmění, dál to na docela dlouho zůstane, jak to je.
Autor je komentátor Českého rozhlasu.
Radost z olympijských her
Klára Notaro
Bude obnovená pomoc západu Ukrajině účinná?
Libor Dvořák
Ministryni pro vědu, výzkum a inovace Česko potřebuje. Musí mít tah na branku
Apolena Rychlíková
Putin si může mnout ruce nad střety svých odpůrců
Alexandr Mitrofanov