Výpravný česko-slovenský film Úsvit vstoupil do kin. Drama z továrny pod Tatrami mění některé stereotypy českých historických filmů i obraz nás samotných. Skrze historickou stylizaci chce promlouvat přímo o některých z témat současnosti. V jeho jádru stojí téma přijímání jinakosti reprezentované intersexualitou.

PREMIÉRY PAVLA SLADKÉHO Praha 8:21 10. října 2023 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Drama Úsvitu se odehrává v baťovském městě Svit, nositeli puncu technologického, obchodního a společenského rozvoje celého regionu. Moderní továrna na umělá vlákna stojí na úpatí Vysokých Tater ve 30. letech minulého století.

Právě tam se odehrává drama, protože v areálu fabriky se totiž najde mrtvola novorozence. Navíc děťátka s oběma pohlavními znaky. Co tato situace může znamenat pro českého továrníka? Co pro místní lidi? A co pro továrníkovu ženu Helenu, která je hlavní postavou filmu?

Úsvit je mainstreamový film o jinakosti, ani já jsem nikdy nezapadala, říká herečka Křenková

Číst článek

Helena je vzdělaná, racionální a privilegovaná dáma první republiky. Dovede být velmi šarmantní ve společenské konverzaci, kde si nechává prostor pro ironii. Eliška Křenková v této roli hledá novou polohu svého herectví. Helena se svým mužem (Miloslav König) čeká dítě a tvoří víc než reprezentativní pár. Má ale o poznání větší ambice než být jen poslušnou paní továrníkovou.

Také proto od začátku nevěří tvrzení, že jde o sabotérskou snahu uškodit rozvoji výroby a vztahům s místními lidmi. Sama pátrá po tom, kde se tedy novorozeně ve fabrice vzalo, když žádná ze zaměstnaných žen nebyla těhotná.

Úsvit natočil jako svůj druhý celovečerní film režisér a producent Matěj Chlupáček, který je také spolutvůrcem televizních sérií jako Iveta (Voyo), Terapie (HBO) nebo Zrádci (Česká televize). Navzdory historické stylizaci chce snímkem promlouvat přímo o některých z témat současnosti.

Korporátní kultura

V jádru dramatu nestojí jen téma přijímání jinakosti, reprezentované intersexualitou – v dřívějším slovníku hermafroditismem, velmi explicitně vysvětleným v encyklopedické animované pasáži.

Chlupáček a scenárista Miro Šifra (seriály Zrádci, Rédl a další) ho totiž propojují s morální a korporátní kulturou, která velí některé věci nevidět nebo „ohýbat“ ve prospěch hlavních cílů byznysu. A také s opatrnou revizí jednoho z hlavních příkladů českého kapitalistického zázraku.

Tomáš Baťa, symbol českého podnikatelského úspěchu a národního rozvoje z doby všeobecně respektované první republiky, není ve filmu nikde zmíněný, ale jeho postavu dobře rozeznáváme. Optikou filmu se jeví jako člověk v pozadí, neštítící se výroby kompromitujících materiálů a likvidace levicových odpůrců.

Na Slovensku razí své zájmy poněkud kolonizátorským způsobem. Nástup modernity a technologického progresu vidí Šifra a Chlupáček bez růžových brýlí. Úspěch zakládají na hodnotovém základě, ve kterém je více prostoru pro inkluzi a méně pro expanzi.

Originalita 

Úsvit na vícerých místech výrazně vystupuje ze své dobové stylizace. A to jednak gesty, jako je zdvižený prostředníček, tak i kostýmy, jako je velmi současně působící streetwearová mikina uprostřed dobově laděné garderoby.

Tyto prvky vystupují – ne vždy harmonicky – z celku filmu, který je plný stylistických ozvláštnění. Pečlivě vystavěné obrazy a kombinace trikových digitálních prvků s nasnímanými krajinami patří k pozitivním stránkách filmu, jejich vzájemná montáž ale ukazuje, že množství z nich je ve filmu pouze jako gimmicky, tedy efektní, ale režijně nedostatečně opodstatněné prvky.

Také odpočítávání Helenina těhotenství a návštěvy generálního vedení z Čech, které jsou zdůrazněné vizuálně dominantními titulky, působí jako dodatečná snaha dodat ději napětí a gradaci. Kriminální, narativní stránka filmu je na rozdíl od ideového konceptu Úsvitu a zmíněné revize domácího žánru historického snímku a zpochybnění národního obrazu slabinou. Přesto si Úsvit v kontextu českého filmu zaslouží pozornost.

Český snímek Úsvit měl premiéru v hlavní soutěži karlovarského filmového festivalu. Kina ho hrají od 5. října 2023.

Pavel Sladký Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít