Klimatická změna v Česku? Problém bude s vodou, říká klimatolog
Jaké důsledky klimatických změn kolem sebe v nejbližší době uvidíme? Je letošní léto oproti těm budoucím nejchladnější? A co označuje setrvačnost klimatického systému? Vladimír Kroc se ptal Radima Tolasze, vedoucího oddělení klimatické změny Českého hydrometeorologického ústavu, experta Světové meteorologické organizace pro klimatická data a databáze a českého zástupce v panelu pro změnu klimatu při OSN.
Meteorologické jevy se objevují častěji a na místech, kde by se to neočekávalo. Dá se tedy předpokládat, že dříve nevídané jevy, jako tornáda, budou u nás čím dál častější?
Já bych u těch tornád byl opatrnější, protože tornádo je takový zvláštní jev, který k tomu, aby vznikl, potřebuje hodně specifických podmínek v atmosféře. Říká se, že musí být hodně intenzivní bouře nebo super solární bouře. Ale i v okamžiku, kdy je bouře opravdu extrémně silná, tak se tornádo může, ale nemusí vyskytnout.
My jako bohatý sever si s extrémními projevy klimatické změny umíme poradit. Problémem ale bude voda, která v krajině chybí už teď. Srážky budou stejné, ale s vyššími teplotami bude narůstat výpar, vysvětluje klimatolog Radim Tolasz
Tam jsou spouštěcí mechanismy podstatně složitější a to, že super solárních bouří je vlivem změny klimatu více, neznamená a nelze z toho dovozovat, že bude i více tornád.
Zeptám se tedy na extrémní bouřky nebo dejme tomu větší četnost lesních požárů.
To jsou dva jevy, o kterých zcela jistě můžeme říkat, že jich v dalším období bude více. Pokud jde o bouře a bouřky, jsou samozřejmě podmíněny nějakou konvekcí. A těch konvektivních jevů je v atmosféře tolik, že je zcela jasný vliv změny klimatu.
To znamená, že je vyšší teplota v atmosféře, že snadněji dochází ke kondenzaci a snadněji mohou vznikat oblačné systémy, které doprovázejí vznik bouří. Tam je to jednoznačné.
U požárního počasí, tedy jevů, které podporují hoření v přírodě, což je vysoká teplota, malá vlhkost, vysušený půdní horizont, vítr, všechno jsou to jevy, které změna klimatu podporuje, zvýrazňuje jejich výskyt a bývají častější. Z čehož tedy vyplývá, že můžeme očekávat v dalším období pravděpodobně i více požárů.
Ale i tady bych byl opatrný, protože světové statistiky udávají, že 87 procent požárů založí člověk. Buď svou neopatrností, nebo úmyslně při některých činnostech.
„Změna klimatu neovlivní počet požárů, ale to, jak se požár chová.“
Změna klimatu ale ovlivňuje, jak se požár potom chová. Takže ne ten samotný počet, ale to, že máme příznivé požární počasí, znamená, že hasiči s ním mají větší problémy. Zasáhne větší plochu. A to jsou všechno věci, které změna klimatu zcela jistě ovlivní.
Problémem je setrvačnost
Co znamená, že klimatický systém má setrvačnost nějakých 20 až 30 let?
To je asi největší komplikace změny klimatu ve vztahu k nějakým rozhodnutím, ať už na straně průmyslu, nebo na straně politiků.
Klimatické modely používají tzv. emisní scénáře, to znamená vývoj emisí v dalších letech a desetiletích, vývoj počtu obyvatel v dalších letech a desetiletích, vývoj zemědělství, vývoj lesnictví. Tomu všemu dohromady se říká emisní scénáře.
Na základě toho počítáme, jakým způsobem bude reagovat atmosféra. Jak se tedy bude měnit klima. A víme, že když emisní scénář uděláme hodně optimistický, nebo hodně pesimistický, tak zhruba 20 až 30 let trvá, než na něj systém v rámci modelu začne reagovat.
„Kdybychom dnes ze dne na den přestali produkovat emise skleníkových plynů, klimatický systém to pozná za 20 až 30 let.“
Jednoduše se to dá vysvětlit i tak, že kdybychom dnes ze dne na den přestali produkovat emise skleníkových plynů a začali se lépe starat o krajinu a oceán, tak toto našeho rozhodnutí, že se lépe staráme o životní prostředí, pozná klimatický systém za 20 až 30 let.
Do té doby se bude pořád zhoršovat na základě toho, jaké emise jsme vypustili v předchozích letech. To je setrvačnost.
Klimatická změna ovlivní životy našich dětí. S tím souhlasíte. Jak si to máme představit tady u nás v Česku?
Česko je docela dobře geograficky položené uprostřed střední Evropy. Vždy jsme říkali, že u nás máme mírné klima, což platí pořád. Máme čtyři roční období, která se střídají. Vždy říkáme, že to střídání není úplně takové, jaké jsme měli před 30 či 40 lety, ale pořád jsou to čtyři roční období.
A pokud jde o extrémní projevy související se změnou klimatu, tak se jich nás dotýká v uvozovkách jen pár. Mám na mysli povodně, vichřice, přívalové srážky, dlouhé období sucha, horké vlny. To jsou všechno jevy, které bohužel přinášejí majetkové škody a někdy bohužel i oběti na životech.
„Česka se dotýká pár extrémních projevů změny klimatu. Jiné oblasti světa jsou postihovány podstatně hůře.“
Ale my jako Česko nebo část světa, které se říká bohatý sever, si s tím relativně dobře umíme poradit. Jsou jiné oblasti na světě, které jsou postihovány podstatně hůře. Můžeme to dnes online sledovat.
Někde je přívalová srážka taková, že se zvedne voda ne o 3 až 4 metry, jak se to děje u nás, ale třeba o 10 až 20 metrů, což jsou nepředstavitelné hodnoty. To, že je na tom Česko relativně dobře, by nás nemělo uklidňovat.
Je tady jeden efekt, který se Česka dotýká každodenně a není úplně příjemný. Je to problém s vodou, protože my z klimatických modelů říkáme, že pršet bude pořád stejně.
V rámci Česka bude tedy stejné množství vody v přírodním systému, v klimatickém systému, ale tím, že bude vyšší teplota, bude ještě narůstat výpar. A v krajině už teď chybí voda a situace se bude v dalších letech a desetiletích prohlubovat. Víme o tom a měli bychom se na to připravit. My, vodohospodáři, lesníci, zemědělci a další.
Tornád je v Česku pořád stejně. Nepřibývají ani je nezpůsobuje klimatická změna, tvrdí vědec
Číst článek
„Letošní teploty jsou chladné ve srovnání s teplotami, které můžeme očekávat v polovině století, pokud budeme vypouštěním skleníkových plynů nadále ohřívat planetu.“
Takto varovala vedoucí vědkyně amerického Národního úřadu pro oceány a atmosféru Sarah Kapnicková. Je šance, že se ten trend podaří zastavit nebo zpomalit?
Já jsem technooptimista. Říkám, že šance je vždy, ale polovina století už je hodně blízko, protože když to trochu zaokrouhlíme, je to 20 let. A to je v rámci setrvačnosti klimatu. Do poloviny století s tím teď už nejsme schopni udělat vůbec nic.
Situace se bude vyvíjet tak, jak nám předpokládají a předpovídají klimatické modely. To, co jste citoval, je svým způsobem nadsázka, protože globální oteplování a globální změna klimatu neznamená, že každý další rok je o nějakou tu desetinku teplejší.
Jihoamerické státy vytvořily alianci proti odlesňování amazonského pralesa, neurčily si však datum
Číst článek
Pořád je tam nějaké meziroční kolísání, které to může trošku zpomalovat. Ale v zásadě budeme-li se bavit o těch 20 nebo 30 letech v průměrech, podle kterých se my klimatologové řídíme, tak tomu tak je.
Třicetiletý průměr, který máme spočítaný dnes pro léta 1997 až 2027, bude určitě nižší, než když podobný třicetiletý průměr uděláme v roce 2050.
Jak vysvětlit projevy klimatické změny dětem a náctiletým, kteří trpí environmentálním žalem? Jak nevyzpytatelnost jevů komplikuje práci meteorologům? A co může způsobit posouvání horní hranice lesů směrem k nejvyšším oblastem hor? Poslechněte si celý rozhovor výše.
