Vědci kohoutům nastavili zrcadlo a zjistili, že se v něm poznají. ‚Základní aspekt vědomí,‘ myslí si
Poznat svůj odraz v zrcadle umí například sloni, lidoopi, delfíni nebo některé ryby a ptáci. Podle nové německé studie to umí také kohouti. Vědci na to přišli díky jejich chování. Když je kohout na dvoře se slepicemi a uvidí na nebi dravce, tak spustí poplach. Ale když je sám, tak je potichu, aby na sebe neupoutal pozornost.
Přesně z toho vycházeli etnologové z Bonnské univerzity a kohoutům nastavili zrcadlo. Studii otiskl odborný časopis Plos One.
Nejstarší slepici na světě je 21 let. Peanut se svými majiteli žije v obýváku, kde ji ‚vypiplali‘ od vajíčka
Číst článek
Vědci umístili kohouty do kóje rozdělené přepážkou. Jednou to bylo pletivo a podruhé zrcadlo. Pak na strop promítali jako stín letícího dravce. Kohout byl v kóji sám, jednou s pletivem, jednou se zrcadlem a nekřičel, nikoho nevaroval před jestřábem na stropě. Ale když vědci dali do kóje, za to pletivo, druhého kohouta, tak spustili poplach oba.
Když měl zrcadlo jenom jeden, tak byli oba kohouti zticha. I když se navzájem za přepážkou se zrcátkem cítili a slyšeli ťapkat v ohrádce. Pokusů s kohouty bylo mnohem víc a už před několika lety podobně vědci experimentovali s 50 kohoutky čtyř různých plemen. Teď měli na 60 bielefeldských kohoutů.
Po statistickém hodnocení vědcům vyšlo, že se kohout v zrcadle pozná a tím pádem ví, že nemusí nikoho varovat. Autoři studie ale píšou, že kohouti mohli být před zrcadlem zticha proto, že svůj odraz považovali za jakéhosi kohoutího podivína, vyšinutého kolegu kura, který se po nich opičí a dělá přesně tytéž pohyby.
V chovu na Karvinsku se objevila vysoce patogenní ptačí chřipka. Zlikvidovat se musí 15 000 krůt
Číst článek
A to je tak rozčílilo, že ani nekřičeli na poplach. Ale podle té studie je možné i to, že kohout si nějakým způsobem uvědomí vlastní odraz. Že pozná, že ten odraz je vlastně on.
Vedoucí studie, etoložka Sonja Hillemacherová tvrdí, že takoví živočichové, kteří se poznají v zrcadle, zřejmě mají vyspělejší poznávací schopnosti. A to znamená určité sebeuvědomění nebo vědomí sebe sama. A tedy jistou sociální a citovou inteligenci.
V rozhovoru pro Guardian šla Hillemacherová ještě dál. Uvedla, že schopnost sebeuvědomění je základní aspekt vědomí. A že to platí i pro nás, lidi. I když u drůbeže bychom to vůbec nečekali, přiznala vedoucí studie.
Podle studie je tedy možné, že velice prosté základní sebeuvědomění a „základní aspekt vědomí“ je mezi živočichy rozšířenější, než se zdá.
