Sněhu napadlo hodně, ale nevydržel. Musíme si zvyknout na proměnlivé počasí, říká Míková
Měsíc, v němž mají podle pranostiky pole sílit pod sněhovou pokrývkou, přinesl celou řadu až zarážejících teplotních rekordů. Ve výsledku byl letošní únor nejteplejší od roku 1961. „Až se sečtou výsledky z pražského Klementina, tak se možná ukáže, že takhle teplý únor jsme neměli dokonce stovky let,“ podotýká meteoroložka Taťána Míková v Interview Plus.
Poukazuje i na velké regionální rozdíly. Zatímco na západě Čech sice teploty neklesaly příliš hluboko pod nulu, přesto ale odpovídaly rázu zimních měsíců či přelomu jara, na východě teploty přesáhly i 18 °C.
Poslechněte si celé Interview Plus Jana Bumby. Hostem je Taťána Míková, meteoroložka a televizní moderátorka
Důsledkem změny klimatu přitom není jen růst teplot, ale také to, že je obtížnější předpovídat počasí ve střednědobém a delším horizontu.
„Předpověď na březen je, že bude mírně nadprůměrný, ale pravděpodobnost je jen mezi 50 a 60 procenty, takže v něm možná budou výkyvy. Třeba v lednu nebo v prosinci jsme také zažili období, kdy se během tří až pěti dnů rychle ochladilo a pak opět oteplilo. To dřív nebylo tak typické,“ upozorňuje.
Současné proměnlivé počasí podle Míkové předpovídaly už první klimatologické modely v 90. letech, přestože byly oproti těm současným mnohem méně sofistikované. Výpočty prý nemá smysl aktualizovat z roku na rok, ale po delších časových obdobích, kdy nashromáždíme dostatečné množství nových dat.
Stabilně proměnlivo
Výkyvy počasí vedly k tomu, že ač v zimě napadalo velké množství sněhu, ten kvůli rychlým oteplením nevydržel. Mohl za to i déšť, který se objevil i ve vyšších nadmořských výškách, kde to nebývalo zvykem.
V Česku znovu padaly teplotní rekordy. O víkendu má pršet a může se objevit i déšť se saharským pískem
Číst článek
Neznamená to přitom, že od teď nás čekají samé teplé zimy: „Bude se to střídat a měli bychom si zvyknout na proměnlivost – od jedné zimy k druhé, z měsíce na měsíc a z týdne na týden. Nelze se dlouhodobě spoléhat na to, že v zimě bude na horách sníh,“ uvádí.
Fakt, že se sníh ani na horách neudrží až do jara, ovlivní i hospodaření s vodou, protože tající sníh postupně doplňoval spodní vody. „Vodohospodáři budou muset hodně přemýšlet nad tím, jak s vodou pracují a jestli nám současné zásoby stačí. Myslím, že budeme muset hledat další zdroje, jak zajistit pro lidi vodu,“ soudí.
Míková zdůrazňuje, že vliv na život v Česku bude mít i klima jinde v Evropě a ve světě. V poslední době se například mluví o změnách v oceánském proudění, kdy by k nám od západu mohl začít přicházet studený vzduch namísto teplého.
„Pokud by Golfský proud úplně zanikl, tak Evropa nebude mít problémy s oteplováním. Oceánologové se ale shodují, že spíš než jeho zánik hrozí, že oslabí a v některých letech se bude projevovat více a jindy méně. A to opět přispěje k proměnlivosti toho, jak budou roční období v Evropě vypadat,“ konstatuje.
Poslechněte si celý rozhovor, audio najdete nahoře ve článku.
