Jedna operace namísto dvou. Lékaři v Ostravě začali jako první v Česku používat vstřebatelné fixační hřeby
Dětští traumatologové v ostravské Fakultní nemocnici začali jako první v republice používat vstřebatelné fixační hřeby. Namísto běžných titanových se v těle samy rozloží a děti tak kvůli odstranění nemusí na další operaci. Poprvé lékaři tuto metodu využili u chlapce se zlomeným předloktím. Byli jsme u toho, když desetiletý Honzík přišel na kontrolu.
„Bohužel spadl a způsobil si zlomeninu obou kostí v předloktí s výrazným posunem,“ popisuje chlapcovo zranění operatér Ivo Kopáček z Kliniky úrazové chirurgie a ortopedie. Malý Honzík je zatím jedním ze dvou pacientů, u kterých vstřebatelné fixační hřeby použil.
Poslechněte si reportáž o tom, jak lékaři z Ostravy začali jako první v Česku používat v těle vstřebatelné fixační hřeby
„Zavedli jsme novou metodu implantace nitrodřeňové, to znamená vnitřkem kosti pomocí vstřebatelných hřebů. Má to jednu zásadní nespornou výhodu, že ten materiál se již nemusí odstraňovat,“ vysvětluje.
Honzík tak nemusel na druhou operaci, při které se fixační materiál z těla vyjímá. Vstřebatelné hřeby jsou vyrobené z materiálu nové generace na bázi kyseliny mléčné a škrobu. Protože jde o látky tělu vlastní, dokážou se v něm rozložit.
Kontrola rentgenem
„Při postupném rozkládání materiálu vzniká voda a kyslík, takže jsou přirozené lidskému tělu. Implantátů v celém světě se už aplikovalo asi kolem 100 000. Nežádoucí účinky ve smyslu nějaké zánětlivé reakce byly popisovány u 10, to není ani promile. Faktem je, že vstřebávání, to je i popsáno ve studiích, trvá kolem dvou let,“ popisuje Kopáček.
Boj s nádorovými buňkami probíhá v těle každého z nás, říká imunoložka. Co ovlivňuje imunitní systém?
Číst článek
Operatér musí při zákroku postupovat velmi obezřetně. Správné zavádění hřebu kontroluje přímo na sále na rentgenu. Vidí na něm jenom jeho konce.
„Vidím takovou malou čárečku, což je konec toho hřebu. A já vím, že jsem uvnitř. Kosti jsou rovné. Vnitřkem probíhá ten hřeb, který nevidíme. V obou kostech. A je taky krásně vidět konec. Možná půl centimetru. To je jediná část hřebu, který je rentgenově kontrastní, abychom při zavádění věděli, že ho máme uvnitř kosti,“ ukazuje na rentgenu.
Špička, kterou vidí na rentgenu, se ve finále také vstřebá.
„Je tam jenom nepatrná příměs kovu. To je něco, jako když máte čaj s ovocnou příchutí, že? Takže toto má tu kovovou příchuť, taky dojde ke vstřebání,“ dodává Kopáček.
Rekonvalescence
Honzík je podle svých slov už zdravý, na ruce má jen dvě malé jizvičky. Dokonce nechal doma už i ortézu.
Lékaři z Běloruska pracují v nemocnici v Českém Krumlově. Pomohli vyřešit personální krizi
Číst článek
„Může plavat, jezdit na kole. Může normálně do tělocviku, ale raději s ortézou. Jinak by ji mít ani nemusel,“ doporučuje.
„Ruka vypadá výborně, i funkčně. Zlomeniny obou kostí v předloktí se hojí v závislosti na věku dítěte a typu zlomeniny od tří do šesti měsíců. To znamená, že už tam nevidíme v podstatě žádnou lomnou linii a je to plně zhojené,“ zakončuje Kopáček.
Ostravě použili tuto metodu jako první v Česku. Aktuálně usilují o to, aby byla hrazená ze zdravotního pojištění.
