Unikátní studie zkoumá DNA psů z Černobylu. Poznatky by mohly pomoci i proti kosmickému záření
Zdravotnictví i ochrana před kosmickým zářením – to jsou některé z oblastí, kde by se v budoucnu daly využít poznatky z výzkumu DNA psů z Černobylu. Ukrajinští vědci s americkými kolegy o tom nedávno napsali studii. Je to první práce o účinku nízkých úrovní radiace na větší savce u Černobylu.
V okolí Černobylské jaderné elektrárny se vyskytují jak potomci psů, kteří už tam byli před katastrofou, tak těch, kteří do oblasti přišli později. První psi tam nechali lidé evakuovaní po havárii, od které teď v dubnu uplyne 37 let.
Kriminalisté pracují s DNA rostlin a zvířat. Metoda jim pomáhá usvědčovat pašeráky a pytláky
Číst článek
Lidé psy v oblasti vybíjeli, někteří ale tomuto osudu unikli. Dnes tam tak podle odhadů žije víc než 800 toulavých psů.
Černobyl leží asi 110 kilometrů severně od Kyjeva, přibližně 10 kilometrů od hranic Ukrajiny a Běloruska. Kolem černobylské elektrárny je třicetikilometrové uzavřené pásmo a v něm desetikilometrová „mrtvá zóna“.
Tam podle studie časopisu Science Advances žijí většinou kříženci německých ovčáků. Dále od elektrárny se pak vyskytují i kříženci jiných plemen.
Psy krmí pracovníci elektrárny, dobrovolníci a vědci. Kdysi je živili i turisté, ti ale po začátku ruské invaze přestali do oblasti jezdit.
Jak přežít radiaci?
„Máme jedinečnou příležitost položit základy dalšího výzkumu. A ten by mohl přinést odpověď na otázku: jak se dá v takových podmínkách přežít? Jaké změny v DNA to umožní? Třeba to souvisí s plodností nebo strukturou kůže – jaká míra radiace jí pronikne. Možná i se srstí, to zatím nevíme,“ říká americká genetička Elaine Ostranderová, jedna z autorek studie.
Dobrovolníci použili uspávací šipky a zvířatům odebrali krev. Vědci pak sekvenovali genomy psů ze tří skupin, které žijí v různé vzdálenosti od elektrárny: 45 kilometrů od ní ve městě Slavutyč, ve městě Černobyl vzdáleném 15 kilometrů a blízko krytu čtvrtého bloku zničeného při havárii v roce 1986.
‚Odtud už nebylo kam utíkat.‘ Obyvatelé z okolí Černobylu popisují ruskou okupaci Ukrajiny
Číst článek
To jsou psi z nádraží Semichody a opuštěného města Prypjať.
Černobylských psů bylo v té studii celkem 302 a jejich vzorky pak vědci porovnali se vzorky toulavých psů z jiných částí východní Evropy.
„Když srovnáme černobylské psy s těmi odjinud, dokážeme do značné míry určit, jak se ti psi z Černobylu časem změnili,“ říká další autor studie, evoluční ekolog Timothy Mousseau z Univerzity státu Jižní Karolína.
Podle vědců pocházejí černobylští psi z 15 rozdílných linií. Některé se rozšířily na větší území, jiné ne. Psi z blízkého okolí elektrárny a města Černobyl se také zřejmě tolik nemnoží mezi sebou a geneticky se liší od těch, co žijí dál od místa havárie.
Důkazy, že by tyto změny způsobila radiace, ale vědci zatím nemají. Může totiž jít i o důsledek křížení nebo znečištění nějakou látkou, která radioaktivní není. Přesnou příčinu nebude lehké zjistit a autoři se tak zřejmě budou muset spoléhat právě na znalost linií a předků dnešních černobylských psů.
Zvláštní je také to, že jsou psi, zvlášť ti, kteří žijí v těsné blízkosti sarkofágu, schopni žít dlouhé životy a rozmnožovat se. Zamoření radioaktivním cesiem-137 je v této části zóny totiž desetkrát až čtyřistakrát vyšší než v samotném Černobylu, který leží o pouhých 15 kilometrů dál.
Mastodonti, zajíci i cedr. Dva miliony let stará DNA odhalila neznámé Grónsko
Číst článek
Další postup
Vědci se chtějí v budoucnosti zaměřit na změny v psí DNA a odhalit mutace, které psům pomohly adaptovat se v oblasti zamořené radiací. Možná byli totiž i díky nim schopni v oblasti žít po 15 generací.
Poznatky získané z tohoto výzkumu by se navíc mohly v budoucnu aplikovat i při pomoci lidem – například ve zdravotnictví v onkologii nebo ke zlepšení ochrany zaměstnanců jaderných elektráren. Pomoci by mohly jako prevence před kosmickým zářením.
Autoři zdůrazňují, že jde o první studii větších savců z Černobylu, a doufají, že budou následovat další. Dřívější studie totiž zahrnovaly pouze zkoumání menších zvířat – například vlaštovek nebo octomilek.
Američtí genetici byli v Černobylu naposled v říjnu a chystají se tam zase v červnu.
