Úklid i dítě, které přijde smutné ze školy. To jsou domácí práce, co dělají ženy, tvrdí Férová domácnost

Ženy a dívky na celém světě podle průzkumů zastanou 76 procent veškeré domácí práce a péče. Oproti mužům tím stráví o tři hodiny denně více. A není to jenom praní, vaření či nákup. Velká část domácí práce spočívá v kognitivní činnosti, v mentální zátěži. Na nutnost neustále věci monitorovat, držet v hlavě, co je potřeba udělat nebo vnímat, jak se kdo v domácnosti má, upozorňuje Martina Dvořáková. Založila projekt Férová domácnost.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Matka, děti, rodinná snídaně, domácnost, rodina, mateřská dovolená, rodičovská, ilustrační foto

Matka, děti, rodinná snídaně, domácnost, rodina, mateřská dovolená, rodičovská, ilustrační foto | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Nejvíc rozšířený mýtus, který se týká domácí práce a genderových rolí, je podle Dvořákové ten, že existují mužské a ženské práce. „Kromě kojení mě nenapadá nic, co by nešlo spravedlivě dělit mezi muže a ženy,“ tvrdí.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si rozhovor se zakladatelkou projektu Férová domácnost Martinou Dvořákovou

„Další mýtus je to, že ženy jsou lepší v multitaskingu,“ zmiňuje Dvořáková představu, že ženský mozek je lépe uzpůsobený pro to řešit víc úkolů v jednu chvíli. „Multitasking je ale naučená dovednost, kterou si může osvojit každý, pokud je k tomu nucen a trénuje to dostatečně dlouho.“

Také se ve společnosti traduje, že muži nevidí nepořádek v domácnosti, a tak ho nemohou uklidit. „Sociologické výzkumy ukázaly, že to není pravda. Schopnost vidět nepořádek máme stejnou, akorát máme jiná očekávání od žen a mužů o tom, jak má vypadat jejich domácnost,“ namítá Dvořáková.

„Ženy víc než muže hodnotíme podle toho, jak vypadá domácnost. Pokud je u někoho nepořádek, tak automaticky soudíme, že to je vina ženy,“ upozorňuje.

Hladká mouka i smutné dítě

Na to i další problémy spojené s tím, že domácí práci vykonávají v průměru mnohem více ženy než muži, upozorňuje Dvořáková na webu Férová domácnost.cz. „Říká se tomu reprodukční práce, neplacená práce. Je to vše, co děláme u nás doma v soukromí a týká se péče o naše okolí,“ přibližuje.

Platíme ženy, aby byly doma, nepracovaly a zkazily si životní kariéru, říká ekonom Münich

Číst článek

A není to jenom praní, vaření či nákup. Velká část domácí práce spočívá podle Dvořákové v kognitivní činnosti, v mentální zátěži. V nutnosti neustále věci monitorovat, držet v hlavě, co je potřeba udělat nebo vnímat, jak se kdo v domácnosti má.

„Není to o tom, že doma došly zubní kartáčky a hladká moucha. Ale i o tom, že si všimnete, když dítě přijde smutné ze školy nebo že ho ráno bolí břicho, když má do školy jít. A že tohle musíte řešit,“ vysvětluje Dvořáková.

„A pak je tam ještě jedna složka, která je úplně neviditelná, a to je emoční práce. Většina rodičů malých dětí to zná. Nesmíte dát znát tu neustálou únavu, která se s péčí o děti pojí. Prostě se musíte neustále přetvařovat,“ popisuje.

Dvořáková se teď chce zaměřit na rozhovory s lidmi i s odborníky. „Chci navrhnout nástroje pro lidi, kteří chtějí s dělbou práce v domácnosti něco dělat,“ dodává Dvořáková.

Martina Dvořáková, zakladatelka projektu Férová domácnost | Foto: Klára Nováková | Zdroj: Český rozhlas

Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.

Martina Foldynová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme