Napadl ji bývalý přítel a škrtil tak brutálně, že zůstala v bdělém kómatu. Rodina se o ni stará 24 hodin denně
Už rok je upoutaná na lůžko třicetiletá Petra Wojaczková z Karviné. Napadl ji bývalý přítel a škrtil tak brutálně, že zůstala ve vigilním kómatu. To je stav, při kterém má pacient otevřené oči, které však nesledují okolí a jen bezcílně bloudí, a není možné s ním navázat kontakt. Rodiče Petry se ale nevzdávají, o dceru se starají 24 hodin denně a s pomocí přátel uspořádali na portálu sbírku.
„Petra se dokáže vyjádřit nádherným úsměvem, nebo pláčem. Pláč znamená bolest, úsměv znamená, jsem spokojená a šťastná. Na úsměv reaguje okamžitě. Když řekneme, otevři ústa, vyčistíme zoubky, tak poslechne. A fixuje očima, když procházíme kolem postele, tak se otočí a podívá se,“ říká zjevně unavená matka Miluše, která se právě vrátila z nemocnice.
Tam dceru odvezla kvůli opakovanému zánětu. „Má už rok zavedený katetr a bohužel s tím souvisí infekce,“ poznamenává.
Miluše sedí na lavičce v centru Karviné, vedle ní stojí Harry Wojaczek. „To základní, že by sama přijímala potravu, že by se sama mohla otočit nebo že by komunikovala, tak to ne. K tomu máme hodně daleko a k tomu budou sloužit peníze ze sbírky. Vůbec jsme nečekali, že bude mít takový ohlas, moc všem děkujeme. Za to může Petra dostat tu nejlepší péči,“ míní Harry.
V Česku chybí pečovatelé, v létě je situace horší. Zájemce odrazuje cestování i nestálá pracovní doba
Číst článek
Rodiče Petry si mohli vzít dceru domů teprve před třemi měsíci. Dýchá přes tracheostomickou kanylu a má zavedenou umělou výživu. Potřebuje polohovat a to všechno je teď na rodičích.
„Dcera je tři měsíce doma a zlepšila se o tisíc procent. Domácí péče má velký význam pro pacienta,“ říká bývalý horník, který je na penzi a velmi rychle se přeškolil na zdravotní sestru.
„Máme to rozdělené. Přes den se stará maminka a já mám odpolední nebo spíš noční. Znamená to každé dvě, tři hodiny vstávat, dávat léky, zkontrolovat stav. Člověk se přizpůsobí, je to jenom o tom nasazení, jestli to člověk vydrží, nebo nevydrží. Jestli máte někoho rád,“ poznamenává Harry Wojaczek se na chvíli odmlčí a pak pokračuje:
„Já myslím, že by to udělal každý, nebylo nad čím přemýšlet. Bohužel stalo se, co se stalo. I když se to zdá velmi těžké, tak musíme využít všechny možnosti a věřit a doufat, že to zabere.“
Cvičit čtyři hodiny
Otec je na penzi, ovšem matka Miluše vede v Karviné vlastní obchod s potravinami, na který jí teď nezbývá čas. Takže několikrát ani nemohla otevřít a teď ani neví, jestli si prodlouží nájem. „V podstatě jsem rozhodnutá to prodat. Ale vůbec nemám čas to řešit a hledat někoho, kdo to koupí,“ vysvětluje.
Z krátkého pobytu v nemocnici se Petra vrátila a rodiče hledají kliniku, která by byla schopná poskytnout dceři potřebnou rehabilitaci.
Vraždy žen partnery nejsou náhodné. Femicida je podle odborníků systémový problém i v Česku
Číst článek
„Půl hodiny nebo hodinu denně cvičení nemá smysl. Odborníci mi řekli, že cvičení, aby posílalo impulsy do mozku, musí být mnohem náročnější, tak čtyři hodiny denně. Je těžké někoho sehnat, všichni vám řeknou, přijďte k nám. Takže hledáme kliniku, kde by se jí opravdu věnovali,“ vysvětluje Miluše.
Rodiče nejsou na všechno úplně sami. Pomáhá jim letitý kamarád jejich dcery Jan Berousek z Brna. On si vzal na starost sbírku, hledá odborná zdravotnická zařízení v Česku i v zahraničí a v případě potřeby jezdí do Ostravy.
„Řeším administrativu, domlouvám se s pacientskými organizacemi, které mají zkušenosti s podobnými případy, snažím se jim to nějak ulehčit,“ říká Jan.
Na Donio sbírce se doposud sešly téměř čtyři miliony korun. Za tyto peníze chtějí zaplatit náročnou rehabilitaci a další léčbu.
Agresora, který zaútočil na Petru a poznamenal ji na celý život, poslaly soudy do vězení na dvanáct let.
