Česko je v rovnosti žen a mužů mezi nejhoršími v Evropě. Rozdíly jsou v platech i péči o děti
V rovných právech žen a mužů je Česko jednou z nejhorších zemí Evropy. Ukazuje to Index genderové rovnosti Evropské unie i žebříček Světového ekonomického fóra. Indexy někdy pracují se staršími informacemi, i Rada české vlády ale uznává, že se situace lepší jen pomalu.
Výplaty žen a mužů se v Česku liší poměrně výrazně. Poslední data Českého statistického úřadu jsou za třetí čtvrtletí loňského roku. Tehdy byl medián u mužů zhruba 40 tisíc korun. V případě žen přibližně 34 a půl tisíc.
Úklid i dítě, které přijde smutné ze školy. To jsou domácí práce, co dělají ženy, tvrdí Férová domácnost
Číst článek
Klíčovými faktory je i to, že ženy a muži pracují na různých pozicích a ženy se častěji starají o děti. Výdělky se ale liší i na stejných pracovních pozicích. Mezinárodní průzkum, do kterého se za českou stranu zapojil institut SYRI, třeba ukazuje, že v Česku muži berou za stejnou práci o 12 procent víc než ženy. A rozdíly jsou i na tabulkových pozicích, říká socioložka Alena Křížková:
„Dostaneme se na nějakých pět procent rozdílů na stejných pozicích, takže tabulky nevyřeší všechno, ale jsou rozhodně důležitým nástrojem pro rovné odměňování,“ říká socioložka Alena Křížková.
Data pochází z informačního systému o průměrném výdělku, který je sbírá každý čtvrt rok. Nejnižší rozdíly ve výplatách jsou ve Francii, kde byl takzvaný gender pay gap jen šest procent, zato v Japonsku berou muži na stejných pozicích skoro o čtvrtinu víc.
Nerovnosti podle autorů průzkumu souvisí s mateřstvím, kariérní pauzou a rozdílným postavením matek po návratu z rodičovské. V Česku totiž s dítětem zůstávají doma stále většinou ženy.
Podle dat Úřadu práce, který vyplácí rodičovské příspěvky, muži tuto dávku pobírají jen ve dvou procentech případů. Data ale nemusí reflektovat situaci, kdy se rodiče v péči třeba po roce vystřídají.
Fotbalistky požadují rovné výdělky s muži. Nejhlasitější jsou Francouzky a Australanky
Číst článek
Radan Šafařík, který na Úřadu vlády vede Odbor rovnosti žen a mužů, říká, že právě nízká míra zastoupení žen ve vedoucích pozicích je největším českým nedostatkem.
„Za nás je klíčem budovat dostupnost školek a dětských skupin. Také podpora částečných úvazků a vytváření klimatu, kde bude běžné, že i muži odcházejí na rodičovskou a pečují o děti ve stejné míře jako ženy,“ dodává Šafařík.
Loňský průzkum poradenské společnosti Delloitte ukázal, že ze sta Čechů a Češek je na rozhodovacích pozicích ve firmách jen 17 žen. Je to o několik procent míň než průměr celého světa, evropský průměr je dokonce přes 30 procent.
