Rozhýbat pacienty s Parkinsonovou chorobou pomáhá hluboká stimulace mozku. Zavedením elektrody do lebky v Nemocnici Na Homolce podněcují produkci dopaminu, jehož nedostatek působí třes či ztuhlost. „I když zafunguje hluboká mozková stimulace na zlepšení hybnosti, může se stát, že v psychických okruzích chybí,“ upozorňuje v pořadu Host Lucie Výborné neurolog Robert Jech, že depresi, která se s „Parkinsonem“ často pojí, manuálním zásahem nevyřeší.

Host Lucie Výborné Praha 0:10 15. dubna 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Co se děje v mozku pacienta s Parkinsonovou nemocí?
To je dobrá otázka, děje se toho hrozně moc. My už víme, co se děje: víme, že není Parkinsonova nemoc jako Parkinsonova nemoc, není jedna jediná. Jako když řeknete rakovina, taky je spousta různých typů a různých forem.

Když se řekne Parkinsonova nemoc, tak víme, že v mozku chybí látka, která se jmenuje dopamin, to je prostě jasné. Je také jasné, že jsme schopni dopamin nějakým způsobem nahradit, nahrazujeme ho léky. Otázka je, proč dopamin chybí.

Dopamin chybí proto, že z nějakého důvodu buňky, které ho mají vyrábět, odumřou předčasně. V mozku existuje jedno místo, kterému se říká černá substance, která dopamin vyrábí. Je to jediná továrna mozku, která je za to zodpovědná, potom jej distribuuje do všech částí mozku, které ho potřebují.

Způsobů, jak poškodit buňku, aby umřela, je bohužel mnoho. Proto máme také mnoho různých forem nebo typů Parkinsonovy nemoci, některé jsou geneticky podmíněné, některé jsou takzvaně sporadické. Příčin je hodně, ale společným jmenovatelem je, že chybí dopamin.

Společně s kolegy Na Homolce děláte alternativu léků, a to hlubokou mozkovou stimulaci. Budete mi vrtat do lebky, když mi budete zavádět něco, co je obdobou kardiostimulátoru?
Určitě bych to nedělal já, to by dělal kolega neurochirurg. Je to týmová spolupráce řady oborů, kde každý má svoje vymezené místo. Ale v zásadě máte pravdu: hluboká mozková stimulace spočívá v zavedení velmi tenké elektrody do přesně definovaného místa v mozku a do mozku se jinak než přes lebku nedostaneme.

Standardní postup je, že se musí udělat otvor a tím otvorem se zavede elektroda do určité hloubky. Na to, aby se tam přesně zavedla, abychom se trefili, máme spoustu skvělých technologií. V mozku nemáme žádný USB konektor, ale tušíme, kam se připojit. Je to jako kdybychom se dívali na neznámé město, hledali nějaké komunikační centrum a řekli si: „Toto vypadá jako pošta nebo jako telekomunikace, tak se tam připojíme.“

Takže vy elektrodu navedete do toho místa, napojíte ji na „zrnko rýže“. A potom?
My se musíme trefit nejenom do toho zrnka rýže, ale ještě navíc do jeho určité části. To znamená, že to musí být velmi přesné, na což se používají techniky mikroregistrace jednotkové aktivity neuronů. Podobně jako my posloucháme sebe navzájem, posloucháme neurony na operačním sále, protože jejich aktivitu, jsme schopni převést do zvuku.

Jak léčit Parkinsonovu chorobu? Novými léky, hloubkovou mozkovou stimulací, ale i optogenetikou

Číst článek

Každý neuron mluví vlastním jazykem a abychom věděli, že jsme na správném místě, strčíme mikrofon k ústům neuronu a čekáme, co bude říkat. Bohužel nejsme ve fázi, že bychom rozuměli přesně, co říká, ale víme, jakou řečí mluví.

Změny jsou velmi náhlé. Jako když překročíte hranici mezi Německem a Českem, tak najednou se z němčiny stane čeština a na to nemusíte být germanista, abyste pochopil, že to je němčina. Jenom německy nerozumíte, ale víte, že to je němčina.

Takže my jsme asi na této úrovni: víme, že to je někdo, kdo „žije v subthalamickém jádře“. A když tím jádrem projedeme zase ven, tak tam mluví někdo zase jiným jazykem, takže zjistíme, že už jsme moc daleko. Takže podle toho zvuku jednotlivých neuronů jsme schopni rozpoznat, jestli jsme správně.

Uvolní pohyb, ne náladu

Když se mozková stimulace povede, přestanou se pacientovi třást ruce hned po tom zákroku? Přestanou neovladatelné pohyby těla?
K Parkinsonově nemoci patří řada příznaků: některé jsou motorické, jak už jste naznačila, některé jsou psychiatrické, je jich hrozně moc. Zdaleka ne všichni pacienti s Parkinsonovou nemocí mají třes.

Dalším příznakem je zpomalení pohybu, někdy tak extrémní, že člověk není schopen pohyb vůbec iniciovat nebo dokončit. Kromě zpomalení tam patří tuhost: když pacientovi vezmete končetinu a chcete ji ohnout, tak to nejde, je prostě ztuhlý a když ji chce uvolnit, často je to spojeno s bolestí.

U Parkinsonovy nemoci hraje důležitou roli dopamin. Až polovina pacientů trpí depresemi, vysvětluje lékař

Číst článek

Třes je něco, co tam být může, ale nemusí. A ne každý třes je Parkinsonova nemoc. Naopak jsou jiné diagnózy, které jsou v populaci dokonce častější, které se projevují třesem a nejsou Parkinsonovou nemocí.

Ale zpátky k otázce, jestli efekt nastane hned. Ano, nastane hned. Jako když zapnete kávovar, zaplete mixér a vidíte efekt hned, tady když zapnete stimulátor, během deseti patnácti vteřin člověk jakoby roztaje. Tuhost se uvolní, třes zmizí, pohyby se zrychlí a člověk se rázem změní.

Je hlavně důležité, aby se vědělo, že tato metoda existuje, protože řada pacientů, kteří přicházejí do našeho Centra pro poruchy řízení pohybu, často přichází pozdě. Mají třeba příznaky, které hluboká mozková stimulace nevyřeší.

Bakteriociny mohou být alternativou antibiotik. Na léky na jejich základě se bude čekat alespoň deset let

Číst článek

Úkolem neurologa je vytipovat pouze pacienty, u kterých máme v podstatě jistotu, že nejdeme do prohraného boje, že víme, že jim to pomůže – že když všechno klapne, tak máme velmi slušnou šanci, že se tak stane.

Jsou samozřejmě příznaky, a Parkinsonova nemoc jich má spoustu, které se hlubokou mozkovou stimulací nezlepší. Jsou dokonce i příznaky, které se jí mohou zhoršit.

Které to jsou?
Mohou to být některé projevy mentálního výkonu, pokud ta elektroda není optimálně umístěná. Anebo můžeme nevhodným způsobem zhoršit náladu. U osob, které jsou předisponovány k depresím, musíme být velmi opatrní a musíme mít jistotu, že pacient je správně zaléčen a je paralelně ve zvýšené míře sledován psychiatrem.

Když jsme se bavili o tom, že Parkinsonova nemoc je způsobena úbytkem dopaminu, úplně laicky si myslím, že ti lidé mají zvýšenou tendenci k depresím, když tam dopamin chybí.
Správně. Ona deprese zdaleka není způsobená jenom deficitem dopaminu, tak se to zjednodušeně říct nedá, ale máte pravdu, že deprese patří k nejčastějším neuropsychiatrickým projevům. Dá se říct, že každý druhý pacient Parkinsonovu nemoc depresi dostane nebo ji má. Naštěstí jsou řešitelné.

Některé depresivní stavy po hluboké mozkové stimulaci mohou být způsobeny právě tím, že se množství léků, které dáváme na léčbu Parkinsonovy nemoci, příliš sníží. A když se ten dopamin sníží, tak se nesníží jen v motorických okruzích, ale sníží se i v těch okruzích psychických.

Takže i když nakrásně zafunguje hluboká mozková stimulace na zlepšení hybnosti, tak se může stát, že v těch psychických chybí. Z toho důvodu pacientům, kteří jsou na hluboké mozkové stimulaci, radíme, že nebudeme ty snižovat léky o příliš mnoho, protože potřebujeme, aby je měli pro své psychické zdraví.

Jak rozpoznat příznaky Parkinsonovy nemoci včas? Poslechněte si celý rozhovor v úvodu článku.

Lucie Výborná, jkh Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít