Intolerance laktózy a nadýmání? Je to chemie všude kolem i v nás, říká popularizátorka vědy Ryparová
Co dělá s naším tělem mléko či alkohol? Proč trpíme nadýmáním a proč se nemusíme bát některých „éček“? To na sítích ráda vysvětluje chemička a popularizátorka vědy Olga Ryparová, známá pod přezdívkou Olinium. „Když se nad tím zamyslíte, velkému množství lidí je z mléka špatně – v Česku je takových lidí málo, ale například v Asii nebo Africe žije až 98 procent těch, kteří z něj v dospělosti už nemůžou nic jíst,“ vysvětluje na Českém rozhlase Plus.
„Intolerance laktózy se dá zjednodušeně popsat tak, že dvě molekuly spojené jednou vazbou v mléčném cukru nejdou rozplést. Je to, jako když se dva lidé drží za ruce a nikdo ve vašem těle ty ruce neumí rozplést,“ vysvětluje Ryparová alias Olinium v Osobnosti Plus.
Nevíme, proč nám věci voní. Porozumění čichu může pomoci s léčbou poruch příjmu potravy, říká vědkyně
Číst článek
„Když si ale koupíte bezlaktózové mléko, tak v mlékárně tuto vazbu rozpletou za vás. Vy pak pijete vlastně téměř totožné mléko a už vám nic neudělá,“ dodává.
„Také záleží na tom, jak moc pijete mléko během dospělosti – pokud ho vynecháte na několik let, je možné, že si na něj vaše tělo odvykne a vám je pak špatně, ale vlastně pro to není úplně geneticky důvod,“ doplňuje ještě.
Proč nás potraviny nadýmají?
Proč se mění barva avokáda a co se stane, když se zakousnete do avokádového toustu?
„Avokádové tousty jsou hrozně populární, někdo si je dělá doma, někdo si je rád dává v kavárně. Také všichni víme, že když ho rozkrojíme, tak za chvíli zhnědne. To stejné se samozřejmě stane i s jablkem a bramborami – ale to na sítích není tak zajímavé,“ vysvětluje chemička Ryparová.
Fyzika nemusí být nudná a složitá. Stačí zapojit umění, tvrdí rakouský fyzik
Číst článek
„V principu nejde o nic jiného, než že jakmile otevřete dužinu ovoce i zeleniny, dochází k tomu, že jak vzdušný kyslík, tak slunce aktivují určité enzymy, což jsou látky, které chemicky mění povrch, proto dochází ke změně barvy. A to je celá věda,“ dodává.
Proč nás některé potraviny nadýmají?
„Roli v tom hraje mikrobiom – to je teď oblíbené slovo, které se používá v prakticky každém článku o kosmetice, jídle apod. Ve střevech máme bakterie, které mají občas hlad a potřebují něco jíst. A když jim pak ,pošleme‘ například některé látky z luštěnin, které my úplně rozložit neumíme, ale tyto bakterie ano, tak to pak způsobuje plyny a nadýmání.“
Olgu Ryparovou podobným způsobem baví vysvětlovat, že chemie je všude kolem nás a samozřejmě i v nás.
„Hodně lidí vysvětluje chemii různými pokusy, já spíš používám ,písmenka‘, protože mě hrozně baví vysvětlovat jednotlivé principy. To neznamená, že nejsem schopná dělat pokusy, ale není to pro mě ta nejzábavnější část,“ říká.
Záhada bolesti hlavy z červeného vína je možná vyřešena. ‚Jsme na cestě k vysvětlení,‘ tvrdí vědci
Číst článek
„Přesto si myslím, že pokusy jsou naprosto skvělý způsob, jak můžete někoho nadchnout – navíc, když to umíte vysvětlit a říct, proč k té reakci nebo výbuchu vůbec došlo. V čem to je, že některé můžou vybuchovat a jiné ne. Jde mi o to probudit zájem, pochopit ten princip. Takže pokusy jsou výborný způsob, jak někoho nadchnout – a i proto to dělá mnoho učitelů.“
Odpovídání na různé otázky je důvodem, proč se do chemie zamilovala. „Protože mě baví i ten přesah do biologie, fyziky. Všechno se vším souvisí, protože jsou to přírodní vědy,“ dodává.
Celou Osobnosti Plus Michaela Rozsypala najdete ve videu v úvodu článku. Dozvíte se třeba ještě, co s námi dělá alkohol – a nejen on.
