Napadá muže v produktivním věku, často fotbalisty, říká lékařka o nemoci, které podlehl Čišovský
Po dlouhé nemoci v neděli zemřel slovenský fotbalista Viktorie Plzeň Marián Čišovský. S nemocí ALS, kterou trpěli i expremiér Stanislav Gross nebo fyzik Stephen Hawking, bojoval téměř šest let. Podle lékařky Evy Baborové ze spolku Alsa, který se zabývá pomocí pacientům s amyotrofickou laterální sklerózou, jde o nevyléčitelnou nemoc. V rozhovoru pro server iROZHLAS.cz řekla, že napadá hlavně muže v produktivním věku, často právě fotbalisty.
V neděli podlehl nemoci ALS fotbalista Viktorie Plzeň Marián Čišovský. O jakou nemoc se jedná?
ALS je zkratka pro amyotrofickou laterální sklerózu. Je to neurologické nervosvalové onemocnění, kdy dochází k odumírání takzvaných motoneuronů, což jsou neurony, které umožňují pohyb.
Takže se dá říct, že se ALS projevuje tak, že pacient se přestane hýbat?
Ano, je to přesně tak. Postupně odchází veškerý pohyb na těle. Můžeme si to představit tak, že mezi prvními příznaky může být zakopávání, brnění prstů, trochu hůře srozumitelná řeč, takže takové neurčité příznaky, které můžou znamenat cokoliv. Postupně se pohyb horší, pacient přestává chodit, přestává pracovat jemná motorika, má obtíže s mluvením, s polykáním, s dýcháním a vlastně s veškerým pohybem, který si umíme představit.
Fotbalovou Plzeň zahalil smutek. Zemřel Marián Čišovský, podlehl dlouhodobé zákeřné nemoci
Číst článek
Jaká je nejčastější ohrožená skupina obyvatel?
Nejčastější ohroženou skupinou jsou muži kolem padesáti let, ale výjimkou nejsou ani třicetiletí, ani devadesátiletí pacienti, takže věková škála je opravdu velká.
Jde o nevyléčitelnou nemoc?
Ano, jedná se o nevyléčitelné onemocnění. Nemáme na ně žádnou kauzální terapii, žádný lék, který by zastavil to onemocnění. Pacientům se podává lék, který se jmenuje rilutek nebo riluzol, a ten zpomaluje symptomy onemocnění o tři měsíce.
Jak dlouho pacienti s nemocí přežívají?
Všude se dočteme, že pacient po stanovení diagnózy se dožívá tří až pěti let. Asi deset procent pacientů se dožívá deseti, ale i patnácti let. Strašně záleží na tom, jak rychle symptomy nastupují. Záleží také na tom, jaký terapeutický program pacient má, jak se s ním pracuje, jakou má symptomatickou péči, jaké má rodinné zázemí, jakou má psychiku. Záleží na opravu mnoha faktorech.
Ice Bucket Challenge
Jde o vrozenou vadu, nebo naopak třeba infekci? Jakým způsobem se člověk ALS nakazí?
Člověk nemoc dostane nečekaně, většinou v plném produktivním věku. Nedokážeme se na ni nijak připravit, ani nedokážeme říct, jaká je možná prevence – pravděpodobně žádná. Úplně přesně se neví, proč nemoc někoho postihuje, jaké lidi postihuje, kdy a u koho přijde.
Existují nějaké faktory, které zvyšují šanci, že člověk ALS dostane?
Na to nedokážu úplně přesně odpovědět. Jsou nějaké studie, že se nemoc často objevuje u sportovců – taky mnoho fotbalistů je nemocných tímto onemocněním. Ale většina faktorů není známá.
Jací další fotbalisté tuto nemoc mají?
Jsou to neznámí lidé, kteří jsou poloprofesionální sportovci. Ale celosvětově si myslím, že těch fotbalistů bude hodně. (Nemoci podlehli třeba italští fotbalisté Gianluca Signorini a Stefano Borgonovo – pozn. red.)
Před šesti lety se díky takzvané Ice Bucket Challenge (česky překládáno jako Kbelíková výzva, kdy se lidé polévali studenou vodou a vyzývali další, kteří museli udělat totéž nebo přispět na výzkum ALS, případně obojí – pozn. red.) vybralo na výzkum ALS skoro tři miliardy korun. Pomohlo to k něčemu? Blížíme se k nějakému léku?
V zahraničí i v České republice pracuje mnoho skupin, které se zabývají výzkumem léčby na toto onemocnění. Těch pracovních skupin je velmi mnoho, i preparátů, které se testují a postupně se dostávají na trh. V posledních letech to byl třeba lék edaravone, který se v zahraničí podává pacientům – v České republice zatím ne. Není žádný lék, který by nemoc prokazatelně zastavil.
Ale nějaké pokroky jsou?
Určitě. Zabývá se tím téměř celý svět, aby se lék našel.
