Změny daní pomohly hlavně vysokopříjmovým, říká sociolog Prokop. Kritizuje i neefektivní systém dávek
Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje reformu některých sociálních dávek. „Dávky dnes mají hodně širokou cílovou skupinu. Žádá o ně ale zhruba dvacet procent oprávněných,“ říká sociolog Daniel Prokop z PAQ Research v rozhovoru pro Radiožurnál. Zároveň upozorňuje, že systém málo motivuje k práci. V rámci projektu Život k nezaplacení komentuje i daňové změny vládního konsolidačního balíčku. „Málo reaguje na zrušení superhrubé mzdy,“ míní.
Jednotlivé kroky, které by měly vést ke zlepšení veřejných rozpočtů, jsou většinou velmi složité, provázané a kritizované zejména opozicí. Jak do toho zapadá komplexní reforma příspěvku na bydlení, přídavku na dítě a dávek pomoci v hmotné nouzi?
Zatím se připravuje na ministerstvu, ale má reagovat na několik problémů. První je, že dávek je v Česku asi dvacet a jsou hodně fragmentované. To znamená, že třeba čerpáte příspěvek na bydlení, kvůli kterému reportujete nějaký příjmy.
Dávkový systém musí být více motivující pro zvyšování pracovních příjmů, myslí si sociolog Daniel Prokop
Mohl byste automaticky dostat přídavek na děti, ale pro něj musíte podat jinou žádost. Takže máte spoustu žádostí na různé dávky, které se duplikují. To je neefektivní systém.
O dávky v Česku žádá zhruba dvacet procent lidí, kteří na ně mají nárok. Řada lidí o nich neví nebo se přes přehlcené úřady práce k podpoře nedostane. Na druhou stranu mají dnes dávky hodně širokou cílovou skupinu. Třeba příspěvek na bydlení v Praze může teoreticky čerpat čtyřčlenná rodina, která má příjem 80 000 korun čistého. To asi není účelem.
Takže dva problémy jsou, že z hodně otevřené cílové skupiny čerpá dávky omezený počet lidí, protože je systém velmi složitý a rozpadlý do spousty dávek.
Třetí problém, který vidím jako zásadní, a doufám, že ho ministerstvo zohlední, je, že český dávkový systém úplně nemotivuje pracovat.
Každá čtvrtá domácnost má nárok na příspěvek na bydlení. Jen zlomek o něj ale žádá, ukazuje průzkum
Číst článek
Když je člověk chudý a má příspěvek na živobytí, což je hlavní dávka v hmotné nouzi, a k tomu příspěvek na bydlení, tak z každé koruny, kterou si vydělá čistého, má užitek jenom asi 24 haléřů. O zbytek přijde na dávkách. Takže když si vydělá tisíc korun navíc, má z nich užitek 240 korun. V kombinaci s tím, že čistý příjem je ještě hodně zdaněný, to vede k velké demotivaci pracovat.
Stát vám peníze, které si vyděláte navíc, zdaní, a potom o většinu přijdete, protože vám klesnou dávky. Chudší lidi, kteří se pohybují kolem minimální mzdy, to demotivuje zvyšovat si příjmy. Ten systém musí být výrazně více motivující pro zvyšování pracovních příjmů. Třeba Británie motivaci k práci řeší výrazně lépe.
Motivovalo by vás pracovat, pokud by vám z dodatečných 1000 Kč nákladů práce zůstalo jen 160 Kč? Chudí to tak mají. Z +1000 Kč superhrubé mzdy jde ca 350 Kč na daně a odvody a o 490 Kč klesne příspěvek na živobytí a bydlení. Kdo blouzní penalizacích a motivaci, ať řeší toto. /1 pic.twitter.com/vhuawpQBSN
— Daniel Prokop (@dan_prokop) September 4, 2023
Chce ministerstvo práce a sociálních věcí takovou reformu?
Obecně chce. Je tam pracovní skupina a na principech panuje shoda, ale ten systém je strašně složitý. Popsal jsem ho velmi ve zkratce. Spíš v reformě můžete udělat chyby.
Polovina Němců si myslí, že se nevyplatí pracovat. Vláda přitom plánuje zvýšení sociální podpory
Číst článek
Například klíčové řešení pro motivaci pracovat je, aby se do rozhodného příjmu, který určuje všechny dávky, počítala jenom část pracovních příjmů. To znamená, že si vyděláte tisíc korun, ale jen 700 nebo 500 korun se projeví ve snížení dávek. To motivuje lidi pracovat.
Nejsem si úplně jistý, jestli je motivace k práci dostatečně dobře parametricky promyšlená. Připravujeme k tomu podklady, které ukazují, jak to třeba dělají v Británii a podobně.
Hodně často v českých reformách všichni jdou dobrým směrem, řeší to samé. Ale ďábel je v detailech, na kterých se to rozpadne. Neslavil bych ještě. Myslím si, že zatím je, dejme tomu, hotová vize.
Daňové změny
Aktuálním politickým tématem je projednávání takzvaného konsolidačního vládního balíčku Poslaneckou sněmovnou. Platí pořád, že průměrná domácnost z vyšší příjmové poloviny bude i po přijetí vládního balíčku platit na dani o 4000 korun méně než před zrušením superhrubé mzdy, což vycházelo i z vašich dat?
Ano. Kdyby existoval daňový systém, který platil do roku 2020 před zrušením superhrubé mzdy, tak by bohatší polovina domácností platila o zhruba 4000 korun víc. Ta změna, která Česko stála zhruba 100 miliard, jim hodně pomohla.
Těmto domácnostem se teď daně trošku zvýší, ale stejně budou platit asi o 4000 méně než před třemi lety. Stačí jim to na to, aby pokryly nárůst výdajů na bydlení. Za poslední dva roky výdaje na bydlení stouply domácnostem asi o 3600 korun. Bohatším domácnostem tedy daňové změny na straně zaměstnanců pokryjí toto navýšení.
Problém jsou chudší domácnosti, které ze snížení daní zaměstnancům profitovaly mnohem méně a výdaje na bydlení jim narostly hodně podobně. Takže v součtu, kolik vydělaly na snížení zdanění práce a o kolik jim narostly výdaje na bydlení, jsou naopak výrazně v negativu.
Komu se vyplatí víc pracovat a komu začít odpočívat? Jak daňová reforma změní motivace zaměstnanců
Číst článek
To je hlavní problém daňových změn, málo reagují na zrušení superhrubé mzdy, které udělaly před třemi lety v kooperaci ODS, ANO a SPD a na nárůst nákladů různým typům domácností.
Šlo by to udělat chytřeji?
Šlo by nezvedat daňovou zátěž nízkopříjmovým. To znamená, že třeba zvednete trochu procenta daňové sazby a zvýšíte slevu na poplatníka, která jim zvýšení daně vynuluje. Kdyby vláda zvýšila sazbu zdanění, ale zvýšila i slevu poplatníka, tak pro nízkopříjmové je to neutrální nebo pozitivní.
Zároveň vláda zrušila školkovné, slevu na nepracující manželku nepracující a podobně. To jsou věci, které se často dotýkají i těch s nižšími středními příjmy.
A potom je spousta slev, ve kterých je dohromady okolo deseti až patnácti miliard, které jsou na finanční produkty typu hypotéky nebo penzijní připojištění. Ty selektivně hodně využívají vysokopříjmoví.
Kombinací zrušení těchto hodně selektivních slev a zvýšení slevy na poplatníka by se daňový systém zjednodušil a zároveň by to bylo lepší pro nízkopříjmové.
Měl prezident pozdržet důchodovou reformu? A jak ušetřit ve školství jinde než na platech učitelů? Poslechněte si celý rozhovor se sociologem Danielem Prokopem v audiu nahoře v článku.
