Zachovat benefity, zrušit omezení pro sociální fondy škol a firem. Devět změn, které žádají odbory a firmy
Devět bodů změn v připravovaném konsolidačním balíčku, s nimiž šli v úterý zaměstnavatelé a odbory na jednání se zástupci vlády, se bude dál probírat na jednání vládní pětikoalice. To je plánováno na středu. Na úterním jednání takzvané tripartity se tak zástupci vlády nerozhodli, zda návrhy změn přijmou. Rozhodne koalice ve středu, uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Konsolidační balíček vláda navrhla už v květnu, od té doby se vedou debaty o možných úpravách některých opatření. Cílem balíčku je zastavit zadlužování státu a snížit schodky státních rozpočtů. Během příštích dvou let by se tak deficit státních financí měl snížit díky asi šedesátce opatření o 150 miliard korun.
Zaměstnavatelé, tedy Svaz průmyslu a dopravy, Konfederace zaměstnavatelských svazů a odbory, se nyní společně dohodli na zmíněných klíčových devíti bodech, které považují za prioritu, aby je vláda buď z balíčku zcela vynechala, nebo aby je upravila. Návrh těchto bodů má Český rozhlas k dispozici.
Odepsat zaměstnanecké benefity? Stát by víc ztratil, než ušetřil, říká předseda odborových svazů Středula
Číst článek
Materiál obsahuje například zachování zaměstnaneckých benefitů, nižší poplatky za vytěžené horniny, zachování osvobození metalurgické výroby od energetických daní, zrušení nově navržených pravidel pro zaměstnávání na dohody o provedení práce (DPP) či zachování možnosti pro vysoké školy a firmy použít až 2 procenta z objemu mezd na tvorbu sociálních fondů. Podrobný popis nabízíme níže.
Po jednání tripartity ministr financí Stanjura uvedl, že jednání o změnách v rámci koalice budou komplikovaná. Nevyloučil, že některé body zaměstnavatelů a odborů ale nakonec koalice přijme. „Na změnách se ale musí shodnout všech pět stran,“ zdůraznil Stanjura.
Odborový předák Josef Středula po jednání řekl, že věří, že řada z devíti bodů bude koalicí přijata. „Osobně cítím největší možnost dohody na ponechání (daňového zvýhodnění) zaměstnaneckých benefitů,“ uvedl.
Podrobný popis společných devíti požadavků zaměstnavatelů a odborů přinášíme zde:
1. Změna horního zákona
Českou ekonomiku letos čeká pokles. Ministerstvo financí ale původně počítalo s růstem
Číst článek
Navrhované navýšení úhrad z vydobytých nerostů z 1000 Kč/ha na 1500 Kč/ha snížit na 1200 Kč/ha.
Důvod: Navrhované navýšení úhrad z vydobytých nerostů o 50 procent by se velmi negativně projevilo ve vztahu k firmám i občanům jak v navýšení cen energetických surovin, což bude mít vliv na ceny energií, ale též v navýšení cen stavebních a jiných surovin, což povede k navýšení cen materiálů a výrobků ve stavebnictví, sklářství a podobně.
2. Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
Důvod: Dramaticky navyšuje administrativní (byrokratickou) zátěž jak na straně zaměstnavatelů (přihlášky a odhlášky zaměstnanců na DPP, měsíční hlášení o příjmech zaměstnanců na DPP) a zaměstnanců (informační povinnost vůči zaměstnavateli), tak na straně sociálních správ ČSSZ a OSSZ.
Daň z nemovitosti náleží obcím. Je to příspěvek občanů do místa bydliště, říká šéf Svazu měst a obcí
Číst článek
Navržený systém je složitý a nepřehledný a zvyšuje nejistotu zaměstnavatele ohledně ceny práce, respektive neumožní zaměstnavatelům efektivně plánovat náklady (není předem zřejmé, zda se zúčtovanými příjmy z DPP bude spojen odvod pojistného).
Zaměstnavatel, přestože ví, na jaký rozsah práce a za jakou odměnu uzavírá danou DPP, není schopen jakkoliv ovlivnit, zda vznikne pojistný vztah, či nikoliv.
Povede k přesunu velkého množství doteď legálních a zdaněných DPP do šedé ekonomiky, kde stát nedostane ani současných 15 procent daně z příjmu, popřípadě povede k využívání jiných smluvních (tím pádem nové možné problémy týkající se takzvaného švarcsystému).
3. Změna zákona o dani z nemovitých věcí
Neuvalit na zemědělské pozemky „státní“ daň z nemovitosti.
Důvod: Navýšení daně z věcí nemovitých pro kategorii „zemědělské pozemky“ (orná půda, chmelnice, vinice, ovocný sad, trvalý travní porost) by znamenalo především faktické daňové zatížení zemědělských podnikatelů s potenciálem snížení jejich konkurenceschopnosti vůči zemědělcům v jiných členských zemích Evropské unie. Bylo by přímo proti vládnímu prohlášení, které jednoznačně hovoří o podpoře malých a středních zemědělců, a proti snaze vlády po cenově dostupných potravinách.
4. Změna zákona o daních z příjmů – stravování
Zrušit body, které mění daňový režim příspěvků na stravování zaměstnanců.
Důvod: Opatření velmi negativně ovlivní potřebu zajistit kvalitní stravování zaměstnanců v průběhu pracovní směny v zájmu vytváření vhodných pracovních podmínek a ochrany a bezpečnosti zdraví při práci při výkonu závislé práce. Současně v rozporu s vládou opakovaně deklarovaným záměrem zjednodušovat právní úpravu a snižovat administrativu pro zaměstnavatele naopak daňové subjekty neúměrně zatíží.
5. Změna zákona o daních z příjmů – zaměstnanecké benefity
Ponechat současný platný a účinný právní stav daňového režimu benefitů poskytovaných zaměstnavateli jejich zaměstnancům.
Hejtman Půta: Rozdělování daní pro kraje je téměř dvacet let staré a neodpovídá současnosti
Číst článek
Důvod: Navrhované restriktivní opatření představuje nepřijatelný zásah s negativním dopadem na většinu zaměstnanců v soukromém i veřejném sektoru, který výrazně omezí fungování systému, který je významnou součástí péče o zaměstnance a jejich rozvoj za cenu minimálního, popřípadě i negativního rozpočtového dopadu. Navrhované opatření se neopírá o žádnou věcnou analýzu jeho dopadů na oblast zaměstnavatelsko-zaměstnaneckých vztahů a nebyl projednán se sociálními partnery.
6. Změna zákona o daních z příjmů – příspěvky na odbory
Ponechat možnost odečtení členských příspěvků členů odborových organizací od základu daně.
Důvod: Odpočet členských příspěvků členů odborových organizací od základu daně vychází z rezoluce 5. Evropské regionální konference Mezinárodní organizace práce (MOP) a má za cíl daňovou podporu politického dialogu hospodářských partnerů – odborů a zaměstnavatelů. V této dvoustranné daňové podpoře subjektů tripartitního dialogu (odbory, zaměstnavatelé, vláda) spočívá její systémovost. Daňová výhoda pro členy organizací zaměstnanců (odborů) je ze systémového hlediska obdobná (byť nepoměrně nižší), jako z hlediska výše neomezená daňová úleva, kterou mají u svých příspěvků členové organizací zaměstnavatelů podle § 24 odst. 2 písm. d) bod 4 zákona o daních z příjmů.
Vládou navrhované opatření narušuje rovnost v přístupu státu k organizacím zaměstnavatelů a zaměstnanců, jednostranně posiluje silnější stranu sociálního dialogu (zaměstnavatele) a oslabuje podmínky pro vedení sociálního dialogu.
7. Změna zákona o vysokých školách
Zrušit navržené opatření směřující ke snížení tvorby sociálního fondu vysoké školy o 50 procent, to jest z maximálně 2 procent na 1 procento z ročního objemu nákladů veřejné vysoké školy zúčtovaných na mzdy, náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost.
Hladík: Oprav dům po babičce je dobře nastavená dotace. Vyvážený poměr odpovědnosti a pravomocí
Číst článek
Důvod: návrh postrádá smysl, podle stávajícího nastavení zákona o vysokých školách je na vůli veřejné vysoké školy zda bude tvořit sociální fond, a to od 0 procent až do výše 2 procent, z ročního objemu nákladů veřejné vysoké školy na mzdy.
Dále veřejné vysoké školy nejsou rozpočtové organizace a tudíž, má-li být snížení limitu nástrojem snížení deficitu státního rozpočtu, pak se takový efekt může projevit nejvýše u státních vysokých škol, které jsou v ČR pouze dvě – Univerzita obrany a Policejní akademie, které jako organizační složky státu nebo jejich jednotky mají Fond kulturních a sociálních potřeb, na jehož tvorbu získávají finanční prostředky zřejmě v rámci státního rozpočtu.
V případě veřejné vysoké školy se sociální fond tvoří ve vazbě na vyplacenou mzdu, (...) omezení limitu tvorby sociálního fondu tak na snížení deficitu státního rozpočtu nemá zásadní vliv a povede pouze k bezdůvodného poškození zaměstnanců vysokých škol (pozn. podíl institucionálního financování v mzdovém balíku veřejných vysokých škol představuje zhruba pouze 60 procent, zbylé prostředky představují účelové granty a doplňková činnost) i personální činnosti vysokých škol samotných.
Schodek rozpočtu opět klesl, na konci července byl 214 miliard. ‚Dodržíme plánovaný deficit,‘ říká Stanjura
Číst článek
Pokud jde o účelové určení sociálního fondu vysoké školy nejméně z 50 procent, na nástroje penzijního spoření, je zákonné určení povinnosti takového použití sociálního fondu nepřijatelným zásahem do kompetence veřejných vysokých škol rozhodovat o motivačním využití sociálního fondu s ohledem na své personální potřeby, zejména pak zásahem do svobody volby jednotlivých zaměstnanců, zdali vůbec nějakou formu penzijního spoření chtějí s ohledem na nepřesvědčivé výsledky doplňkového penzijního spoření a neschopnost tohoto systému zajistit doživotní výplatu inflačně indexovaných anuit, které by účelně doplňovaly starobní důchod poskytovaný z důchodového pojištění.
8. Změna rozpočtových pravidel
Zrušit navrhované opatření směřující ke snížení základního přídělu do fondu kulturních a sociálních potřeb z 2 procent na 1 procento z ročního objemu platů, nebo mezd případně jejich náhrad a dalších odměn.
Premiér Fiala letos předpovídá deficit pod 300 miliard a příští rok splnění maastrichtského kritéria
Číst článek
Důvod: není nijak věcně odůvodněno a není zřejmé, jaký cíl takové omezení sleduje. V praxi povede s velkou pravděpodobností k tomu, že se celý snížený objem fondu bude rozdělovat mezi příspěvek na produkty spoření na stáří a příspěvek na stravování, případně půjde pouze na podporu produktů spoření na stáří. Spolu s dalšími navrhovanými změnami včetně zrušení daňové pobídky k poskytování zaměstnaneckých benefitů přijdou rodiny zaměstnanců o další pobídku k aktivnímu trávení volného času a dále se sníží již v současnosti velmi špatná konkurenceschopnost státu na pracovním trhu.
Fond kulturních a sociálních potřeb je určen na krytí širokého spektra kulturních a sociálních potřeb zaměstnanců, včetně bývalých zaměstnanců, a jejich rodinných příležitostí na principu solidarity. Stanovení povinnosti použití nejméně 50 % na „příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob“ plnění tohoto poslání fondu maří.
9. Změna zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů
Zachovat osvobození metalurgických a mineralogických procesů a postupů od daně ze zemního plynu a některých dalších plynů, daně z pevných paliv a daně z elektřiny.
Důvod: energeticky náročný průmysl jako je mimo jiné hutnictví či sklářství musí v nejbližších letech realizovat investice v řádu miliard korun do dekarbonizace a bude bojovat o udržení své konkurenceschopnosti na světových trzích.
ANO přeskupilo síly, tepe vládu a roste mu podpora. Čerpá od SPD i vládních konzervativců
Číst článek
Jejich pozici již nyní sráží v globálním porovnání výrazně dražší energie a další bod konsolidačního balíčku – zrušení osvobození metalurgických procesů od energetických daní se zanedbatelným rozpočtovým dopadem v řádu vyšších stovek milionů korun – jim v aktuální situaci rozhodně nepomůže.
Osvobození z tzv. energetických daní pro výše uvedené procesy vychází z evropské směrnice, která vylučuje energetické produkty „s dvojím použitím“ a elektrickou energii používanou „zejména pro účely chemické redukce a v elektrolytických a metalurgických procesech“.
Směrnice nyní prochází revizí, ale výjimka pro duální použití v ní zůstává. Není znám žádný jiný členský stát, který by osvobození zrušil, takže by to české firmy uvedlo do výrazné konkurenční nevýhody i v rámci zemí Evropské unie.
