Firmy o ukrajinské uprchlíky stojí, je ale třeba více podpořit výuku češtiny, míní národní koordinátorka
Širší nabídka odborných kurzů češtiny a dostupnější psychologická podpora. Podle národní koordinátorky pro integraci ukrajinských uprchlíků zůstává neznalost jazyka velkou překážkou, a to jak v zaměstnání, tak i ve zdravotní péči. „Realizuje se projekt, který zajišťuje 95 zdravotních pracovníků z Ukrajiny, budou se specializovat na pomoc v oblasti prevence, překladu či očkování,“ popisuje pro iROZHLAS.cz Klára Šimáčková Laurenčíková.
Uváděla jste, že výuka češtiny pro ukrajinské uprchlíky je velkou prioritou. Je podle vás třeba vytvořit systém, případně spolupracovat s jazykovými agenturami. Možným řešením je také tvorba aplikace. Pokročila tedy v tomto duchu spolupráce, například s jazykovými školami?
Nedostatečná znalost češtiny je stále významnou bariérou vstupu na pracovní trh. Nepomáhá ani fakt, že řada uprchlíků a uprchlic se chce vrátit a doufá, že k tomu dojde co nejdříve. Z dat, která nedávno zveřejnila organizace Člověk v tísni, vyplývá, že vrátit se zpět na Ukrajinu plánují až tři čtvrtiny držitelů dočasné ochrany.
V současné době mapujeme, jak nabídku kurzů zlepšit. Nízkoprahové kurzy A1 či A2 momentálně organizuje celá řada subjektů, primárně centra na podporu integrace cizinců, úřady práce či vzdělávací instituce. Podle údajů jsou zde kapacity relativně dobré, zároveň ale zájemci čelí různým překážkám, například slaďování práce s péčí o děti.
Národní koordinátorka: Kvůli špatné češtině Ukrajinci nemohou sehnat práci, pomoci by mohl e-learning
Číst článek
Proto chceme poskytovatele kurzů motivovat k používání nejrůznějších digitálních nástrojů a online forem vzdělávání, například večerních online kurzů nebo e-learningů. S nadací České spořitelny máme také řešit téma vývoje aplikace, která by v česko-ukrajinské mutaci fungovala jak pro dospělé, tak pro děti.
Poptávka je také po víkendových kurzech, které ale musí být spojené například s hlídáním dětí. Jak všichni víme, je zde velká část maminek s malými dětmi, které nemají podporu v širší komunitě příbuzných. Důležitou roli by mohla hrát i centra na podporu integrace cizinců, která na oblast jazykové podpory dostala poměrně výraznou podporu od UNICEFu.
Jak jste zmínila, mnozí uprchlíci, kteří do Česka přišli s dětmi, si často kvůli hlídání nemohou dovolit kurzy navštěvovat či pracovat na plný úvazek. Do jaké míry jsou zaměstnavatelé svolní k částečným nebo flexibilním úvazkům?
Jsou k nim často ochotni v oblastech, kde úroveň pracovního uplatnění není spojena s nižší kvalifikací. Ministerstvo práce také připravilo program EURES, který mohou zaměstnavatelé využívat, aby se uprchlíci v rámci pracovní doby mohli kurzů účastnit a daná doba jim byla finančně kompenzována. Myslím, že to je dobrý směr, ale motivaci zaměstnavatelů potřebujeme zvyšovat.
Ochota firem přijímat uprchlíky z Ukrajiny neklesá. Chybí ale jasné výhledy do budoucna, říká Krchová
Číst článek
Zároveň jsme rádi, že řada firem o zaměstnávání Ukrajinců a Ukrajinek skutečně stojí a k současné situaci přistupuje jako k příležitosti. Vznikají různé IT nástroje, které odstraňují jazykové bariéry. Jde například o chaty, kam lze psát zprávy v češtině, a ukrajinským kolegům se zpráva zobrazí ukrajinsky.
Někteří postupně dostávají pracovní smlouvy na dobu neurčitou, nepracují jen na dohody o provedení práce. Získávají tím větší jistotu v rámci kontraktu se zaměstnavatelem. To je jednoznačně dobrý trend. Také je potřeba rozšiřovat nabídku specializovaných kurzů.
Dobrým příkladem je Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, kde probíhají kurzy češtiny specificky zaměřené na agendu zdravotnictví. Mohou se jich účastnit jak lékaři, tak další zdravotnický personál, a to v úrovních A1 až B2.
Tam, kde je daná profese organizovaná například okolo komory či institutu, se takto specializované vzdělávání organizuje lépe a víme, že to je dobrá cesta.
Nové platformy
Na potřebu specializovaných jazykových kurzů upozorňovalo i Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty. Dané kurzy jsou podle něj opravdu potřebné k tomu, aby uprchlíci dokázali ve svých oborech mluvit. Existují kromě lékařské češtiny i další podobné kurzy?
Nabídka zatím není tak široká, jak bychom potřebovali. S partnery z dalších specializovaných oblastí budeme jednat o tom, jak ji rozšířit a prohloubit.
Vláda chce podporovat motivaci uprchlíků a uprchlic v tom, aby se usazovali v regionech, aktivně je oslovovat a rozšiřovat nabídky práce. Při uvedení do funkce jste zmiňovala, že chcete posílit i spolupráci s Asociací krajů či Svazem měst a obcí. Jaké máte v tomto ohledu z regionů zprávy?
Na podzim loňského roku vznikla Stálá komise pro adaptaci a integraci ukrajinských uprchlíků, kterou se mnou v tandemu vede ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL). Její součástí jsou největší hráči z řad nevládních organizací aktivních na poli migrace či integrace, zástupci klíčových resortů a také samozřejmě stálý člen Svazu měst a obcí.
Uprchlíci do krajů? Důležité je ubytování, práce a péče o děti, vyjmenovává zmocněnkyně pro lidská práva
Číst článek
Komunikace jak s Asociací krajů, tak se Svazem měst a obcí probíhá poměrně intenzivně. Strategická skupina po dohodě vlády a hejtmanů rozhodla, že v každém kraji vzniknou takzvané platformy pro dotace pro integraci a adaptaci držitelů dočasné ochrany.
Od května začnou pracovat v územích, která bude svolávat centrum na podporu integrace cizinců pod metodickým vedením ministerstva vnitra a mého týmu. Měly by se scházet v měsíčním formátu a reportovat o tom, co se v území děje, kde jsou případná rizika a podobně.
Platformy budou řešit prioritní témata týkající se mimo jiné identifikace zranitelných skupin a jejich individuální podpory. Ta se týká například toho, jak skutečně dobře integrovat děti do škol nejen fyzicky, ale také je zapojit do výuky a dopřát jim intenzivní jazykovou podporu a zároveň i psychosociální péči.
Budou se také zabývat oblastmi zaměstnávání, jazykové podpory, prevence pracovního a sexuálního vykořisťování a samozřejmě také otázkami zdraví, tedy přístupu ke zdravotní péči a psychosociální podpoře. Zahrnuta jsou také témata spojená s bydlením.
Ukrajinské děti a výuka
Přejdeme-li ještě konkrétněji k dětem a obecně k nezletilým Ukrajincům – jak se chcete více zaměřit právě na podporu této skupiny?
Dětí, které zde nejsou se svými zákonnými zástupci, je zde výrazně méně, než jak vypovídaly údaje evidované resorty práce a vnitra před 31. březnem (podle zmíněných údajů přišlo do Česka na 30 tisíc dětí, které nedoprovázel zákonný zástupce, až 200 dětí mělo být zcela samo – pozn. red.). Ukrajinských dětí bez rodičů má v Česku být přibližně 1200 až 1500. Na 95 procent dětí je zde momentálně se svými rodiči.
Adaptace ukrajinských dětí v Česku nezahrnovala náročnější výuku. Přednost měly sociální vazby
Číst článek
Pokud jde o děti, které jsou zde samy, jsou některé z nich v pobytových zařízeních. Ti, kterým je už 16 až 17 let, se nachází i ve specializovaných službách některých nevládních organizací.
Nyní například spolu s Člověkem v tísni a dalšími partnery řešíme, jak vytvořit podpůrná zařízení – něco jako domy na půl cesty – specializovaná přímo pro děti, kterým je čerstvě 18 let, a ještě potřebují určitou podporu. V dané věci vedeme pokročilá jednání se zmíněným Člověkem v tísni, ministerstvem práce a sociálních věcí nebo Armádou spásy, která stojí za projektem Hnízdo.
Ostatní doprovázené děti nyní se svým průvodcem prochází procesem prodloužení dočasné ochrany a měly by být v kontaktu s odborem azylové a migrační politiky a v rovině prevence také s orgánem sociálně-právní ochrany dětí.
Podle agentury PAQ Research sice do školy chodí na 90 procent dětí ukrajinských uprchlíků, slabinou ale zůstává výuka češtiny spojená také s tím, že jen malá část dětí navštěvuje volnočasové kroužky. Co by danou situaci mělo zlepšit?
Ohledně priorit je zde jednak zintenzivnění jazykové podpory, protože právě například z dat PAQ Research vidíme, že jen něco málo přes 20 procent dětí se pouhou fyzickou přítomností ve škole česky naučí a skutečně existuje riziko, že by si velká část z nich nemusela danou formou jazyk osvojit.
Jako velmi výhodné mi přijdou různé odpolední formy výuky češtiny, na jejichž organizaci by školy mohly čerpat z evropských fondů, podobně jako jsme to dělali pro sociálně znevýhodněné děti během a po covidu. Dobře posloužit by také mohly nejrůznější víkendové programy. Dalším nástrojem jsou letní tábory, které mají i zážitkovou část.
Musíme se také zaměřovat na prevenci školního neúspěchu a rozvoje psychosociálních duševních potíží dětí, které pokud nejsou dobře zapojené do výuky, mohou ztrácet motivaci a cítit se frustrovaně.
U mladých lidí na středních školách také potřebujeme zlepšit kariérovou podporu, aby lépe rozuměli tomu, jak funguje trh práce a vyznali se v tom, jak rozpoznat seriózní nabídku zaměstnání.
Na úřadech práce se od léta rozběhne program, kdy budou přítomni poradci, kteří budou Ukrajincům a Ukrajinkám pomáhat. Měli by je připravit na to, jak se na pracovním trhu zorientovat, připravit se na kontakt se zaměstnavatelem, poznat důstojné podmínky od vykořisťování a případně se bránit.
Psychologická pomoc
Řadu uprchlíků z podstaty věci trápí duševní problémy, deprese, úzkosti… Vyhledání odborné pomoci pro ně ale může být komplikované právě i kvůli jazykové bariéře. Uvedla jste, že dané lidi „nechcete nechat bez pomoci“. Spolupracujete s psychology, organizacemi či tlumočníky, kteří mohou lidem pomoci?
Na Úřadu vlády jsme organizovali velké setkání nejrůznějších poskytovatelů péče v oblasti duševního zdraví. Skvělý program dělá například organizace Amiga, který se přímo specializuje na práci s ukrajinskou komunitou a zaměstnává velké množství ukrajinských psychologů a psycholožek.
Deseti milionům Ukrajinců hrozí psychické potíže kvůli válce, varuje Světová zdravotnická organizace
Číst článek
Díky podpoře Světové zdravotnické organizace či UNICEFu se podpořily kapacity mnohých nevládních organizací, které nabízí pomoc v oblasti psychosociálních potřeb duševního zdraví.
Vznikl také specializovaný informační portál opatruj.se v ukrajinštině, kde mohou Ukrajinci hledat informace, jak se o své duševní zdraví starat nebo jak rozpoznat signály, že se u nich rozvíjí vážnější psychický problém a měli by vyhledat odbornou pomoc.
Velmi dobře rovněž funguje telemedicína. To znamená, že v místech, kde se nenachází služby s pevnou adresou, fungují různá komunitní centra, která nabízí možnost, aby si lidé formou telemedicíny mohli terapii domluvit. V rámci České asociace pro psychoterapii jsou také stále volné kapacity psychoterapeutů, kteří nabízí pomoc v ukrajinštině.
Když si projdu těžkými zážitky, stále se bojím o své příbuzné a zažívám spoustu těžkých stavů, je naprosto normální, když na to nezůstanu sám a zkusím vyhledat odbornou pomoc.
A co další zranitelné skupiny, jako například vážně nemocni, senioři, hendikepovaní, rodiny s vážně nemocnými dětmi… Jak pro ně chce vláda z dlouhodobého hlediska pomoc zefektivnit?
Vznikla například síť kontaktních míst přímo pro Ukrajince, která vysvětluje fungování systému zdravotní péče a napojuje je na pomoc praktických lékařů a specialistů.
S podporou agentury UNICEF a Státního zdravotního ústavu také máme projekt, který Česku zajistí 95 zdravotních pracovníků z Ukrajiny. Ti se budou specializovat na pomoc svým krajanům v oblasti kulturní adaptace, prevence, doprovodu, překladu, nasměrování v oblasti výživy a pohybových aktivit, prevence infekčních onemocnění, očkování i péče o budoucí maminky a novorozence.
Snažíme se zlepšit informovanost v tom, aby věděli, jak je náš systém organizován, v čem jim může pomoci praktický lékař, že ke specialistovi potřebují žádanku a podobně. Víme, že někteří lidé mají strach, že budou muset u lékaře platit základní zdravotní ošetření, a tak raději do ordinace nejdou.
Romští uprchlíci
Vládní podporu ukrajinským uprchlíkům jste hodnotila kladně s výjimkou přístupu k Ukrajincům romského původu. Způsob jednání s nimi po příjezdu do Prahy podle vás neodpovídal tomu s neromskými uprchlíky. Jak moc je vaše kritika stále aktuální?
Negativně jsem hodnotila nerovné podmínky, které zejména v Praze a Brně vůči potřebám romských uprchlíků panovaly.
Především romské maminky s malými dětmi setrvávaly ve velmi nedůstojných, rizikových podmínkách nevhodně dlouhou dobu namísto toho, aby stejně jako ostatní dostaly nouzové ubytování, velmi rychle byly registrovány do systému zdravotního pojištění a tak dále.
Ukrajinští Romové na nádraží? Jejich odsuzování je nespravedlivé, míní novinářka Jarmila Balážová
Číst článek
Situace se i na základě mých jednání s Prahou a Brnem postupně stabilizovala, a to také díky mnoha aktérům nevládních organizací. Spolupracuji s organizacemi jako je Romodrom, Člověk v tísni a další.
Zajímám se o to, jak se nyní ukrajinským Romům v Česku daří. Velká část z nich už například není v registračních zařízeních, ale podařilo se je ubytovat v nouzovém či běžném bydlení.
Co podle vás bylo důvodem odlišného přístupu?
Obávám se, že jím opravdu byly předsudky na straně těch, kteří měli proces přijímání a registrací na starosti. Hned po svém nástupu do funkce jsem s vedeními Prahy a Brna opakovaně jednala o tom, jak praxi zlepšit. Doufám, že se už podobné, nevhodné praxe opakovat nebudou.
Od zmíněných organizací tedy máte kladnou zpětnou vazbu, že se situace zlepšila?
Z terénu mám zpětné vazby, že je to poměrně stabilizované, zároveň je ale zřejmé, že jsou zde lidé, kteří potřebují větší míru podpory, a to i z řad romské komunity.
Tam skutečně potřebujeme posílit kapacitu nevládních organizací, aby s danými rodinami mohly pracovat ve větší intenzitě. Jedná se o rodiny, které hůř pracují s informacemi, hůř se orientují v systému, a kde je nutná větší míra asistence.
