Senátní ústavně-právní výbor konsolidační balíček přijal beze změn. Dalšími dvěma však neprošel
Senátní ústavně-právní výbor doporučil schválit vládní konsolidační balíček beze změn. Rozhodl o tom dnes hlasy pěti ze sedmi přítomných členů. Zbývající dva senátní výbory, které se dnes balíčkem zabývaly, kvůli snahám o jeho dílčí úpravy stejné doporučení poměrně těsnou většinou nepřijaly. Senát o balíčku rozhodne za týden, premiér Petr Fiala (ODS) i ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) v jeho přijetí horní parlamentní komorou věří.
Senátní hospodářský výbor se nedokázal shodnout ani na žádných úpravách balíčku na rozdíl od výboru pro veřejnou správu, který chce upravit podíl samospráv na rozpočtovém určení daní, o což v ústavně-právním výboru neúspěšně usiloval Michael Canov (SLK). Výbor pro veřejnou správu chce také zachovat osvobození plynu určeného k použití v metalurgii od daně ze zemního plynu, a to kvůli zajištění konkurenceschopnosti skláren či oceláren. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) tato výjimka představuje 300 milionů korun ročně.
Havlíček: Premiér nemá počítat jen s optimistickým scénářem. Peníze na energie můžeme vzít armádě
Číst článek
Hospodářský výbor se dohodl pouze na třech ze sedmi doporučení vládě, které navrhoval jeho předseda Miroslav Plevný (STAN). Senát by měl podle něj vyzvat ministerstva, aby při přípravě dalších novel zvážila změny zdanění zaměstnaneckých benefitů a revizi daňové úpravy příspěvku na stravování.
Ministerstva by měla také zvážit ochranu energeticky náročného průmyslu formou daňových úlev a případná opravná opatření pro lidi pracující na dohodu o provedení práce.
V ústavně-právním výboru se neprosadila senátorka Jitka Chalánková z klubu ODS a TOP 09 s doporučením, podle něhož by vláda měla předložit novou legislativní úpravu, která by nejen v daňové oblasti „zohlednila roli rodiny při respektování různých rolí manželů“.
65 zákonů
Vláda si od balíčku, který mění na 65 zákonů, slibuje konsolidaci veřejných financí a snižování strukturálního schodku státního rozpočtu. V příštích dvou letech ho má zlepšit zhruba o 150 miliard korun. Část peněz i úspor má přinést balíček, zbytek představují škrty v pravomoci vlády.
60 procent firem chce příští rok zvedat mzdy. Kvůli úspornému balíčku plány možná přehodnotí
Číst článek
Balíček zavádí pouze dvě sazby daně z přidané hodnoty, a to 12 a 21 procent. V nižší sazbě budou hlavně potraviny včetně kohoutkové vody, do vyšší se přesunou některé služby nebo třeba točené pivo. Knihy budou osvobozeny od DPH. Sazba daně firem se má zvýšit z 19 na 21 procent. V příštích dvou letech vzroste spotřební daň z lihu o deset procent, v dalším roce o pět procent.
Balíček znovu zavádí odvod na nemocenské pojištění zaměstnanců ve výši 0,6 procenta z příjmů. Ruší některé daňové výjimky, například slevu na školkovné nebo na studenta. Omezuje slevu na manželku či manžela bez vlastních příjmů, a to tak, že bude muset pečovat o dítě do tří let věku.
Maximální výše státní podpory stavebního spoření se sníží z 2000 na 1000 korun. Cena roční dálniční známky se od příštího 1. března zvýší z 1500 na 2300 korun a od roku 2025 se bude zvyšovat podle inflace. Nově se zavede možnost jednodenní známky. Většina změn má vstoupit v účinnost od začátku příštího roku.
