Pětikoalice se shodla na úpravách vládního balíčku. U DPH změnila jen sazbu pro noviny a časopisy
Vládní strany se dohodly na úpravách konsolidačního balíčku. Po středečním jednání koalice to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Koalice například zachová daňové zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů s omezením do výše poloviny průměrné mzdy v předcházejícím období. V koalici je podle premiéra naprostá shoda na postupu při dalším projednávání balíčku ve Sněmovně. Detailní soupis navržených změn poskytne ve čtvrtek ministerstvo financí, doplnil Fiala.
Vláda přistoupila k jediné změně v dani z přidané hodnoty oproti původnímu návrhu. Sazbu pro časopisy a noviny sjednotí na 12 procentech, poznamenal ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Původně pro noviny navrhovala 21procentní sazbu.
Komu se vyplatí víc pracovat a komu začít odpočívat? Jak daňová reforma změní motivace zaměstnanců
Číst článek
Výnos z daně z nemovitosti by podle koaličního pozměňovacího návrhu zůstal obcím ze 100 procent výměnou za snížení příjmů ze sdílených daní v rámci rozpočtového určení daní v rozsahu deseti miliard korun.
Stát by také podle Fialy měl získat 55 procent výnosů daně z hazardu namísto dosavadních 35 procent. Obcím podle počtu povolených herních automatů zůstane 22,5 procenta, stejný poměr pak připadne obcím podle počtu obyvatel.
Daň u nikotinových sáčků
Firmy budou moci od ledna 2024 vést účetnictví v cizí měně, konkrétně v eurech, dolarech a librách, pokud je tato měna jejich funkční měnou. Měnit by se nakonec nemělo osvobození od daně z příjmů z chovu včel. Nově zaváděné sazby spotřební daně u elektronických cigaret a nikotinových sáčků nebudou tak vysoké, jak původně vláda navrhla.
Co se týče spotřební daně z lihu, postup jejího navyšování se oproti původnímu návrhu zrychlí. Původně koalice navrhovala zvýšení daně pro příští rok o deset procent a v následujících třech letech vždy o pět procent. Nyní navrhne v příštích dvou letech zvýšení daně vždy o deset procent a v dalším roce o pět procent.
Další postup
Koalice chce nyní společný pozměňovací návrh projednat na zasedání sněmovního rozpočtového výboru. Pokud jej výbor přijme, v dalším legislativním procesu se s ním bude pracovat právě jako s návrhem výboru, nikoli konkrétních poslanců, ozřejmil Stanjura.
Vláda by v konsolidačním balíčku neměla nic měnit. Jinak otevře Pandořinu skříňku, říká poradce Fialy
Číst článek
Podle květnového vyjádření vlády by v příštím roce měla navrhovaná opatření v konsolidačním balíčku zlepšit saldo státního rozpočtu o 97,7 miliardy korun. Společně za příští a přespříští rok má jít až o 150,7 miliardy. Balíček v původní podobě měnil 63 zákonů. Jde hlavně o rušení daňových výjimek a některá zjednodušení. Balíček chce kabinet schválit do konce roku, aby mohl začít platit v příštím roce.
Návrh zákona jako takový má přinést státu v příštím roce navíc 35,2 miliardy korun. V roce 2025, až začne platit zvýšená sazba daně z příjmů firem, mají příjmy státu stoupnout o 37,1 miliardy korun.
Součástí projednávaného návrhu zákona tak nejsou omezování dotací a redukce státních výdajů, které mají pokrýt zhruba polovinu z plánované konsolidace.
