O výdajích na obranu nikdo nediskutuje, ale závazky ke školství šmahem porušujeme, říká pedagožka
Na školství by mělo jít příští rok o necelé čtyři miliardy korun více než letos. Přesto učitelé a ředitelé škol varují, že peněz nebude dost a bude to mít vliv na kvalitu výuky. „Ve školství výrazně přibývá dětí. Do škol nastupují silnější ročníky a víc dětí přichází, než odchází. I když školství dostane o něco víc peněz, tak to nestačí na pokrytí stávajícího stavu,“ říká předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová na Českém rozhlase Plus.
Školám se prý sníží objem prostředků na platy učitelů a výuku, budou si tedy moci dovolit zaplatit méně hodin než dosud. Rušit se proto budou muset hodiny, které v tandemu vyučují dva učitelé, nebo volitelné předměty, které nejsou zcela naplněné, přesto mají smysl.
Poslechněte si celé Interview Plus Šárky Fenykové. Hostem je Petra Mazancová, předsedkyně Učitelské platformy
„Nejvíc se to dotkne škol, které se naučily tímto způsobem inovovat a zlepšovat kvalitu výuky. Ty budou kráceny nejvíc,“ zdůrazňuje Mazancová s tím, že výzva primárně není o platech učitelů, kteří mají dostat přidáno, a to zhruba o tři tisíce korun.
„Třeba hodiny jazyků jsou absolutním standardem toho, jak chceme v Česku kvalitně vyučovat. Stejně tak přítomnost dvou učitelů ve třídě je žádoucí a je to světový trend. Škola přeci nemá jen zajišťovat základní výuku v omezeném režimu. Má se někam rozvíjet a zkvalitňovat. A tento škrt to zastavuje a vrací zpět,“ tvrdí Mazancová.
Podle ní by bylo akceptovatelné, pokud by snížení takzvaného PH škol platilo například dva roky, a to s odkazem na aktuální ekonomickou situaci – to by prý školy nejspíš zvládly.
„Tímto se ale říká, že školství nedokážeme dlouhodobě financovat, že je to černá díra. Máme spoustu pejorativních odsudků, jak tam pořád cpeme peníze a kde je ta zvyšující se kvalita. Ale zároveň tu kvalitu, která se ve školách opravdu zvyšuje, tímto způsobem zarážíme. Tomu nerozumím,“ dodává.
Porušení závazků
Ředitelé prý budou muset pro peníze sáhnout do nadtarifů, tedy nenárokových složek sloužících k oceňování kvalitních výkonů, aby z nich dotovali platy nepedagogů, asistentů či školních psychologů, kterým se příspěvek státu naopak sníží.
Mateřské, základní i střední školy budou stávkovat. Odbory vyhlásily na konec listopadu celodenní protest
Číst článek
„Je to běžná praxe, pokud si chcete udržet člověka, kterého považujete za kvalitního a dlouhodobě s ním spolupracujete. A u nepedagogických pracovníků, jako jsou kuchařky nebo školníci, je to skoro nutnost, protože za tabulkový plat je na škole neudržíte,“ dodává.
Podle ministra školství Mikuláše Beka by nepedagogičtí pracovníci od roku 2025 neměli být financováni z rozpočtu rezortu školství.
„Pokud to tak bude fungovat, já to vítám. Ale máme před sebou rok 2024, kdy školy dostanou míň na nepedagogické pracovníky a musejí si nějak poradit. A ony si poradí, ale musí na to odněkud vzít a bude to na úkor kvality výuky, kterou se v posledních osmi letech snažíme zvyšovat,“ konstatuje Mazancová.
Zatímco prý nikdo nediskutuje o zvyšování výdajů na obranu, tak závazky ve vztahu ke školství porušujeme s lehkostí. „To je vládou schválená strategie 2030+, nové financování škol či nastavení inkluze a asistentů ve školách. To jsou závazky, které jsme si jako společnost dali a teď je šmahem porušujeme,“ uzavírá.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus, audio je v úvodu článku.
