Prokop: Průměrný důchodce na tom dnes není špatně, stoupl ale počet ohrožených domácností s dětmi
Důchody po valorizaci jsou jedny z nejvyšších v posledních letech. Je ale navyšování dlouhodobě udržitelné? A jaká opatření musí stát zavést, aby se valorizace nevymkla kontrole? Pro Radiožurál tyto otázky zodpověděl sociolog Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research, který s Českým rozhlasem spolupracuje na projektu Česko 2022: Život k nezaplacení.
Sledujeme zejména dopady cen energií na domácnosti. Pozorujeme, zda státní pomoc pomáhá a máme k dispozici čerstvá data. Z nich vidíme nejenom to, že výdaje na bydlení vzrostly, ale také komu a o kolik.
Poslední vlnu jsme dělali na přelomu července a srpna a od té doby průměrné domácnosti vzrostly výdaje na bydlení o nějakých 570 korun. Většinou to je napříč společností, protože tam se kombinují výdaje na nájmy, hypotéky a zejména na energie, které se v posledních měsících zvyšovaly.
Trochu stouply výdaje na potraviny, protože v létě část lidí ušetřila i díky tomu, že si hodně Čechů pěstuje potraviny samo v létě anebo cestovali. Tam je oproti létu velký nárůst nákladů.
Novinkou je to, že je tam docela velký nárůst příjmů, protože se tam zkombinovaly valorizace důchodů a jednorázové příspěvky na děti. Zejména u důchodců valorizace pokryje většinu růstu nákladů v posledním roce. Podle našich dat většina z nich se nemá hůř než před rokem. Jsou tam výjimky jako nízkopříjmoví důchodci, kterým valorizace moc nepomáhá.
Obecně důchody se valorizovaly natolik, že pokryly většinu dopadů mezi důchodci až na samostatně žijící důchodce, kterým roste energie, a mají malé valorizace. Trošku hůř na tom jsou rodiny s dětmi, protože tam se přidává mezi jinými růst nákladů na školu. Tím se ta situace v našich datech ještě zhoršuje. Třeba narostl počet těch, který neušetří nic z příjmu.
Život k nezaplacení
Průzkum provedla společnost PAQ Research. Český rozhlas s ní startuje nový projekt, zajímá se v něm o to, jak lidé v současné době vycházejí s penězi.
Pojďme se u některých těchto zjištění na chvíli zastavit. Jak tedy roste zatížení domácnosti? Kolik průměrně vydávají na bydlení?
Průměrné domácnosti dávají na bydlení 30 procent svých příjmů, takže je to o procento víc než v minulé vlně. Třeba před rokem v listopadu to bylo 23 procent, takže to stouplo z 23 procent na 30.
Za necelý rok hodně narostl počet lidí, kteří jsou výrazně zatížení bydlením, protože dávají více než 40 procent svého příjmu na bydlení. To za ten necelý rok narostlo z 15 na 24 procent. Je tam vidět trend, který teď na podzim trochu zpomalily vládní pomoci. Hodně to kulminovalo na začátku jara.
Dá se tedy vypozorovat, že státní pomoc přeci jen pomohla? A pokud ano, tak komu hlavně?
V příjmech jsme se ptali, jestli lidé dostali jednorázový příspěvek a rozdělili jsme jim ho do konce roku. Předpokládáme, že je to příspěvek rodinám na zbytek roku. Když s tím počítáte a zohledníte růst příjmů, tak jejich situace se v průměru spíš zhoršila, protože nárůst cen potravin, energií a výdajů na vzdělávání a pozemní výdaje na oblečení pro děti, je silnější, než nárůst příjmů.
Třeba u chudší poloviny rodin s dětmi, které jsou příjmem pod mediánem, narostl počet těch, kteří hospodaří na nulu. To už je dnes asi 59 procent. Většina z té chudší poloviny rodin s dětmi neušetří měsíčně nic, takže tam se ta situace spíš zhoršuje. Stát musí řešit co dál, jestli to utáhne standardními dávkami. Podle mě je třeba spíš vymyslet cílený sociální tarif, jak mají v Británii.
Systémové změny počkají. Vláda a ekonomická rada hledají rychlá řešení, jak pomoci ohroženým lidem
Číst článek
U důchodců je to trochu jiné. Tam valorizace stály ročně 56 miliard, takže než, aby to nemělo žádný efekt, tak tam je spíš minorita samostatně žijících důchodců s nízkými příjmy, kteří jsou pořád v ohrožení a kterým se ta situace zhoršila. Ale řada důchodců se má lépe než před rokem, protože třeba výrazně narostl náhradový poměr, to znamená poměr důchodů a mezd.
Valorizace v Česku je nastavená relativně a štědře. Bohužel vyčerpá 56 miliard a vynechá chudší část důchodců, kteří na tom jsou špatně. Průměrný důchodce na tom dnes není špatně, ale je tam část samostatně žijících nízkopříjmových, na které valorizace tolik nemyslí. Platí to, co jsme říkali v minulých měsících.
Domácnosti s dětmi
Rozumím tomu dobře, že stoupl počet ohrožených mezi domácnostmi s dětmi?
Přesně tak. Mezi domácnostmi s dětmi počet těch, kteří neušetří vůbec nic, to znamená, jedou na nulu nebo jsou pod ní, stoupl z nějaké třetiny na 36 procent a je to hodně v chudší polovině domácností s dětmi. Tam stát musí ještě něco dalšího vymýšlet.
Nejsou to jednorázové příspěvky. Jsou to spíš valorizace přídavku na děti, rozšíření nebo zvýšení slevy na první dítě anebo cílený sociální energetický trh v jednoduchém, relativně nízkonákladovém schématu, který bude cílit na skupinu chudších domácnosti s dětmi.
Když uděláme takový mezisoučet, tak se dá asi říct, že nárůst výdajů na bydlení a potraviny pokryl nárůst příjmů. Říkal jste, že podle těch dat se dá srovnat situace důchodců dnes a před rokem a že to nevyznívá tak fatálně. Prohloubily se tam hodně v některých oblastech rozdíly?
Všude v republice důchody rostou stejně. To znamená, že když máte oblast, která je třeba z hlediska nájmů pro důchodce vstřícnější, takže asi lepší venkovská oblast nebo chudší oblast v republice než Praha a Brno, tak tam můžou být v té životní úrovní i nad tím, co byli před rokem. Někde to slouží pro pokrytí nájmů a energií.
Starobní penze od ledna vzroste v průměru o 825 korun, nařízení schválila vláda
Číst článek
Hodně závisí teda na tom, jestli bydlí ve velkém domě, který je energeticky náročný, nebo bydlí v komerčním nájmu. Tam se samozřejmě potom může mít ještě hůře než před rokem, ale pokud bydlí v solidním obecním bydlení anebo energeticky méně náročném bydlení, tak valorizace byly relativně slušné.
Bohužel, jak jsme říkali opakovaně, oni výrazně víc přidali středně a vysokopříjmovým důchodcům. Ti, kteří měli 10 tisíc nebo 12 tisíc díky tomu, že měli malé odvody, tak těm ty mimořádné valorizace zas tolik nepomohly. Nutno říct, že lednová valorizace pomůže víc.
Zajímalo by mě Danieli, jestli se u domácností projevují některé snadné úsporné kroky, jako je třeba šetrnější přístup k topení, ke spotřebě energií. Ptali jste se respondentů, zda se snaží v souvislosti s možným zvýšením cen energií vytápět na menší teplotu, vytápět menší část bytu. Co vám z toho vyšlo?
Jsou tam opravdu změny chování oproti minulé topné sezoně. 52 procent lidí nám říká, že na začátku topné sezony se snaží vytápět na menší teplotu. V lednu to byla třetina domácností, která se cíleně snažila omezit vytápění. To samé u omezení toho, jak velkou část domu vytápíte.
Přibývá lidí, kteří se snaží ušetřit za energie. Přesto ale za bydlení platí víc než v létě, ukazují data
Číst článek
Skoro o 50 procent narostla snaha používat úsporněji elektrické spotřebiče. Vidíme relativně velkou orientaci na úspory. Nějakých 17 procent lidí se snaží ohřívat vodu na menší teplotu v bojlerech. Vidím relativně velký nárůst úspor nebo snah o úspory, což je pozitivní. Co to může trochu omezit, je, že lidé často neví, jakou mají spotřebu a jak ty jednotlivé kroky jsou efektivní.
Dělali jsme výzkum s Institutem pro řešení předlužení Radka Hábla, který ukázal, že to je jedna z velkých bariér. Lidi nevidí spotřebu. Oproti třeba Británii máme relativně málo chytrých elektroměrů. V průběhu roku většina lidí neví, jak se jim pohybuje spotřeba. Naše předchozí výzkumy ukazují, že spotřebu by pomohlo omezit, kdyby lidé viděli cenový tlak.
Dlouhodobé vyhlídky
Když jedete autem, tak taky si tam můžete nastavit, že vidíte aktuální spotřebu a podle toho přizpůsobíte styl jízdy. Když se podíváme na některé aktuální události, které máme za sebou, a souvisí to s námi probíraným tématem, tak odbory na pražské demonstraci, vyzvaly k zavedení cenové regulace, k zastavení poklesu reálných mezd nebo k zestátnění kritické infrastruktury v energetice. Vláda se podle nich musí zasadit o ochranu nízkopříjmových skupin střední třídy, na které nejvíc dopadá současná krize ve snaze zachovat sociální smír. Co z toho je podle vás uskutečnitelné?
Podle mě se trochu liší například stropy a regulace cen potravin. To by asi byl krok, který by byl dlouhodobě velmi špatný, protože by zrušil konkurenci, která tam existuje. Něco jiného je zestátnění některých částí energetiky. K tomu přistoupila řada zemí. Myslím, že dlouhodobě lze zvažovat, co z toho má mít stát, aby dokázal krizi lépe řešit.
Třetí věc jsou reálné mzdy a zvyšování mezd. Tam je nutný kompromis. Myslím si, že minimální mzda by mohla do dnes růst víc, než roste. Mimo období, kdy klesá ekonomika, tak by se měla valorizovat pravidelně, protože v Česku hodně lidí pracuje na černo nad tu minimální mzdu. Legalizovalo by to jejich příjmy, zvýšilo odvody, ale reálné výdaje zaměstnavatelů by se zas tak drasticky nezměnily.
Od výplaty k výplatě žije 45 procent zaměstnanců, 15 procent je v extrémní finanční nouzi, říká analytik
Číst článek
Kromě období, kdy už klesá ekonomika, bych se nebál dopadů zvyšování minimální mzdy. V Česku je problém, že na to jsou navázané zaručené mzdy, které určují minima v různých oborech. Je asi nutné revidovat, jestli je to uděláno správně.
Co se týče státních zaměstnanců, vždy jsem prosazoval to, aby se přidalo těm, kteří jsou velmi nízkopříjmoví. Těmi jsou kuchaři, kuchařky, školníci a lidé pracující na Úřadu práce, aby nebrali jen 19 tisíc, protože potom jsou klienty sociálního systému. Na druhé straně, by stát měl mít seznam profesí, které mají velkou konkurenci v soukromé sféře a ti lidé mohou vycházet.
Důležité je také dobré IT, aby stát zvládl digitalizaci. Nepustit nejchudší zaměstnance na úřad práce a zároveň nenechat si odejít všechny experty - to jsou dva cíle, které by podle mě i v inflaci stát měl držet.
Svého času jsme zevrubně probírali termín zastropování. V nelehké době je tu ještě jeden pojem, a to je námi už zmíněná valorizace důchodů. Nejdřív se podívejme na pár příkladů. Dejme tomu, že pobírám důchod 15 tisíc korun. O kolik se mi zvýší?
V lednu by se měl zvýšit zhruba o 700 korun. Lednová valorizace totiž zvyšuje jak základní složku mzdy, tak zásluhovou. Zvyšuje i ty průměrné nebo podprůměrné důchody docela dobře.
Navíc tam bude to, že ženy nebo lidé, kteří vychovali děti, mají plus 500 korun za každé dítě v základní složce. Pokud jste žena, vychovala jste dítě a máte 15 tisíc, tak to bude ne o 700 korun ale 1200 korun, pokud to bylo jedno dítě.
Průvodce krizí: co udělá s cenami energií vládní strop?
Číst článek
Když jsem žena, vychovala jsem dítě a je mi přes 80, tak se to zvýší ještě o tisícovku?
Je tam ještě příplatek tisíc korun, když překročíte 80 let tisíc korun. Protože muži umírají dřív, takže v tom starším věku často žijí ženy samostatně, tak těm kombinace bonusu tisíc korun, 500 korun za vychované dítě. Plus pravidelná valorizace pomůže docela hodně v lednu.
A když mám důchod vyšší, třeba 20 tisíc, jakou částku můžu očekávat při valorizaci?
Tam je to asi nějakých 950. Pořád platí samozřejmě to, že v absolutní hodnotě se víc zvedají vyšší důchody, ale procentuálně je to podobné. Není tam to, co bylo v mimořádné valorizaci v průběhu roku, že se procentuálně zvyšovaly více nízké důchody, takže lednová valorizace bude relativně podstatná jak z hlediska příjmů, tak z hlediska nákladů rozpočtu.
Udržitelné tempo
Takové tempo valorizace důchodů je dlouhodobě udržitelné?
Dostali jsme se do stavu, ve kterém je náhradový poměr. To znamená, že výše důchodu vůči průměrné mzdě je jedna z nejvyšších v posledních letech. Takže důchody se opravdu valorizují podle inflace. Plus nadto o 50 procent růstu reálné mzdy. Je problém, že když je teď mimořádně zvalorizujete, tak další lednová valorizace, se dělá vůči červnu.
Růst cen opět zrychluje, v září dosáhl meziroční inflace 18 procent. Nejvíce zdražují energie a bydlení
Číst článek
Tudíž se valorizuje valorizovaná částka a růst mezd se takto duplikuje ve valorizaci. Takže růst důchodů je docela vysoký. Myslím si, že dlouhodobě bude muset stát upravit i mimořádné valorizace anebo zavést stropy, aby valorizace nepřekračovala limity. Teď je to ještě v pohodě, ale v 50. letech asi nastane relativní propad rozpočtu. Tam určitě se některá z těch otázek bude muset řešit.
Podle mě je třeba také posouvat příjmy, protože spousta lidí pracuje na dohody, spousta lidí pracuje v závislé pozici na OSVČ, což také oslabuje příjmy rozpočtu. Stát musí řešit udržitelnost valorizace a zároveň i příjmy rozpočtu.
V závěru rozhovoru se ještě zastavme u přídavku na děti. Jaká je jeho konstrukce?
Vychází z životního minima, což se počítá jako částka na dospělého, děti a podobně. Na přídavek máte nárok, když má domácnost příjem do 3, 4 násobku životního minima. Je zajímavé, že to zní jako chudinská dávka, ale přitom když si to spočítáte, tak rodina, dva rodiče a dvě malé děti, mají na ten přídavek nárok, když mají příjem do nějakých 43 tisíc korun čistého.
České nájmy se za rok zvedly o více než čtvrtinu. Příčinou je zájem, na jeden byt průměrně čeká 30 lidí
Číst článek
Takový příjem se týká relativně velké části, minimálně pětiny nebo čtvrtiny rodin, takže není špatné to teď využít. Dá se o to požádat on-line na stránkách ministerstva práce.
A když se podíváme na jiný případ, je samoživitelka, má dvě děti, ale už starší, třeba mezi 15 až 20 lety. Jak ona to může mít s přídavkem na děti?
Ta si o ten přídavek může zažádat, pokud má příjem do 37 tisíc čistého. Opakuji čistého, takže v hrubém to je ještě více. Když má třeba průměrnou mzdu, tak to tak zhruba vychází. Může si to tak spočítat samoživitel nebo samoživitelka.
Ten přídavek se dnes pohybuje mezi 800 až 1100 korun. Základní výměra by se měla zvýšit, protože její výše zaostává za inflací a za růstem mezd.
Ještě jedno upozornění, které jste určitě už zaregistrovali. Ministerstvo práce a sociálních věcí varuje před podvodnými weby, které napodobují stránky úřadu a které nabízejí falešné formuláře k příspěvku na bydlení. Pokud lidé nebudou pozorní a přihlásí se bankovní identitou, můžou přijít o peníze na svých účtech.
Je třeba přímo jít přes účet ministerstva práce, tj. přes jeho oficiální web.
