Dopouští se Izrael genocidy v Gaze? Soudní dvůr pouze říká, že riziko tu je, míní expert
Izrael má podle Mezinárodního soudního dvora zabránit genocidě v Pásmu Gazy a zlepšit tamní humanitární situaci. „Soud říká, že nějaké riziko tu je. Ale v žádném případě to neznamená, že v meritorním rozsudku řekne, že skutečně dochází ke genocidě. K tomu by bylo potřeba mnohem více důkazů,“ zdůrazňuje v rozhovoru pro Český rozhlas Plus expert na mezinárodní právo z Právnické fakulty UK Milan Lipovský.
Na soud se obrátila Jihoafrická republika, která verdikt označila za rozhodující vítězství. To ovšem Lipovský zpochybňuje, konečné rozhodnutí prý může přijít i několik let po skončení aktuálně probíhajícího konfliktu.
Poslechněte si celé Interview Plus Jana Bumby. Hostem je Milan Lipovský, odborník na mezinárodní právo
„Soudní dvůr byl velmi opatrný ve formulacích. Jižní Afrika navrhovala více předběžných opatření, ne ve všem uspěla. Proto to nelze označit za nějaké její velké vítězství. Nejzásadnější byl návrh na úplné zastavení bojů, to ale soudní dvůr neudělal, na rozdíl od jiného řízení, konaného také na základě úmluvy o genocidě, ve sporu mezi Ukrajinou a Ruskem.“
Zároveň se pozastavuje nad tím, že soud se v odůvodnění vůbec nevypořádal s tím, že v případě genocidy je třeba prokázat takzvaný zvláštní úmysl zničit zcela nebo z části konkrétní národní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu.
Už samotný fakt, že soud spatřuje riziko, že v Gaze by mohlo docházet ke genocidě, prý ale Izrael cítí jako morální újmu. „To je samozřejmě ostuda pro každý stát, zejména pro Izrael s jeho historií a důvody vzniku,“ konstatuje.
Lepší než nic
Genocidu nelze zdůvodnit ničím, ani právem na sebeobranu, říká expertka na mezinárodní právo
Číst článek
Mezinárodní soudní dvůr se podle Lipovského těší vysoké autoritě, ačkoli vymahatelnost práva je na mezinárodní úrovni problematická. Státy přesto jeho rozhodnutí pečlivě sledují a podle toho upravují své jednání do budoucna.
Pokud soud konstatuje, že některý stát porušuje mezinárodní právo, popřípadě neplní podmínky stanovené v konečném rozhodnutí, mohou se státy obrátit na Radu bezpečnosti. Ta ovšem bývá zablokována stálými členy s právem veta.
„Na druhou stranu vymahatelnost nezávisí jen na Radě bezpečnosti, máme zde také institut svépomoci. Státy, které budou jednat na základě rozsudku Mezinárodního soudního dvora, mají vyšší míru jistoty. A to není zas tak málo,“ vysvětluje.
„Mezinárodní právo je postavené na svrchované rovnosti států. A ve svrchované rovnosti je těžké někoho k něčemu donutit. Z pohledu vnitrostátního práva to není ideální, ale jsme na tom lépe než dřív. Rozhodně to není tak, že by to bylo nesmyslné. Pokud je to rozhodnutí dobře odůvodněné, což často bývá problém, tak to spíš oslabí autoritu státu, který ho nebude respektovat,“ soudí právník.
Poslechněte si celý rozhovor Interview Plus v úvodu článku.
