Svět zápasí o naději po rekordně horkém roce. Velký průvodce začínající klimatickou konferencí v Dubaji
Člověkem způsobené oteplování planety zrychluje, emise skleníkových plynů stále rostou, vědci dodali nová data a doporučení. Politici a experti ze skoro 200 zemí světa se teď budou dva týdny dohadovat, jak s tím naložit. Ve Spojených arabských emirátech začíná 28. klimatická konference OSN (COP28), monstrózní akce o 70 tisících účastnících. Čekají se vyhrocená atmosféra, slovíčkaření i sliby. Nabízíme velký přehled toho, o co v Dubaji půjde.
Co je to COP28?
Každoroční, v pořadí 28. setkání zemí, které se v roce 1992 či později připojily k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu. Zkratka COP je z anglického „Conference of Parties“ a odkazuje k členům Rámcové úmluvy. Členské státy se dohodly na snaze společně bránit člověkem způsobenému oteplování planety.
Ochrana přírody, nebo obchod s ropou? Proč se z klimasummitu v Dubaji může stát fosilní konference
Číst článek
Konference se letos zúčastní přes 70 tisíc lidí z řad státníků, vědců, zástupců nevládních organizací, podnikatelů, aktivistů či členů domorodých komunit. Budou hledat shodu na dalším postupu, jak snižovat emise skleníkových plynů či jak čelit výzvám, které změna klimatu přináší. Letošní COP trvá od 30. listopadu do 12. prosince.
V jaké atmosféře se bude odehrávat?
U jednoho jednacího stolu Ukrajina a Rusko, Izrael a Stát Palestina, Spojené státy a Čína. To je výchozí pozice vyjednávání, na jehož konci by mělo vzniknout společné prohlášení. Vypadá to za současné vypjaté mezinárodní situace jako neřešitelná situace, dohodnout se na posunu ochrany klimatu.
„Kulisy, ve kterých se bude COP odehrávat, jsou docela dramatické. Týkají se toho samotného regionu, Gaza nenechává klidného vůbec nikoho. Z mého pohledu ta provázanost velkých krizí na summit dolehne. Ale myslím, že hlavně v politické rovině. U těch technických vyjednávání se ti lidé dlouhodobě znají, vědí, jak spolu komunikovat a čeho chtějí dosáhnout,“ myslí si šéf českého centra OSN Michal Broža.
„Ta animozita tam bude patrná už od prvního dne. Bude i na moderaci hostitelských SAE, jak tenhle problém vyřeší. Většinou státy dají najevo hned na začátku, že spolu mají problém, a nemusí se to týkat klimatu. Existují různé strategie, jak to řešit. Ale téma klimatu bude podle mě hrany i obrušovat,“ říká Romana Jungwirth Březovská, která se COPu v Dubaji účastní coby klimatická analytička Asociace pro mezinárodní otázky.
Příkladem obrušování hran může být společné prohlášení USA a Číny před touto konferencí. To přišlo po delší pauze v diplomatických rozhovorech. Obě země se teď shodly na společných cílech: omezování emisí metanu nebo ztrojnásobení kapacity obnovitelných zdrojů energie do roku 2030.
„Mezi tím vším, co se děje, je tohle velmi pozitivní krok, který může povzbudit vyjednávání a navýšit ambice všech smluvních stran. V tomhle je to opravdu velmi vítané,“ komentuje situaci Jungwirth Březovská.
Kdo se zúčastní?
COPy se vyvinuly v masové akce i významné diplomatické fórum. Očekává se účast více než 70 tisíc lidí a také více než 160 prezidentů, králů, premiérů či dalších čelných představitelů zemí. Nejsledovanější je pochopitelně účast lídrů největších velmocí.
Peníze na ochranu klimatu posílají bohaté země s větším vlivem na znečistění. Finance ale stále chybí
Číst článek
Na rozdíl od loňského roku se letošního COPu zřejmě nezúčastní americký prezident Joe Biden, osobně nepřijede ani čínský prezident Si Ťin-pching. Poprvé v historii měl na klimatické konferenci promluvit papež, ale na poslední chvíli musel účast odříct kvůli nemoci. František letos vydal apel na urgentní řešení klimatické krize v dokumentu Laudate Deum. Svolení vlády Spojeného království pronést řeč má tentokrát také král Karel III., dlouholetý zastánce ochrany klimatu.
„Důležité jsou tyto účasti a projevy lídrů proto, že to ukazuje náladu v jednotlivých zemích a jejich přístup ke klimatické krizi. Kdo se staví za ta řešení a kdo proti,“ všímá si Jitka Martínková z Klimatické koalice a dává příklad z minulého roku, kdy se klimatická konference konala v Egyptě.
„Na COP27 přijel čerstvě zvolený, ještě neinaugurovaný prezident Brazílie Lula da Silva. Na jeho projev se stála hodinová fronta a byl silný zážitek vidět, jakou naději na konferenci vneslo, že se v Brazílii změnila politická situace. To je zrovna země s obrovským vlivem na odlesňování, na zachytávání uhlíku v Amazonii, na to, jestli se Amazonii podaří, nebo nepodaří zachránit. Lulova přítomnost tu atmosféru na COPu změnila tak, že z toho ještě teď mám husí kůži,“ popisuje Martínková.
Letos chce brazilský prezident na COP28 představit plán obnovy degradovaných pastvin nebo navrhnout založení nového fondu na ochranu tropických pralesů.
Za morbidní vtip označila organizace Amnesty International pozvánku na klimatický COP28 pro syrského diktátora Bašára Assada. Dubajští pořadatelé tvrdí, že u stolu potřebují všechny, aby prosadili skutečně transformativní řešení.
„Vidíme dlouhodobou tendenci arabského světa normalizovat vztahy se syrským prezidentem. Na COP28 dostal pozvánku, Liga arabských států před půl rokem obnovila Sýrii pozastavené členství,“ vysvětluje Romana Jungwirth Březovská z AMO.
Assad se nezúčastnil žádné podobné globální akce 12 let, od začátku krvavé občanské války v Sýrii.
Celosvětová klimatická konference COP28 proběhne ve vyhroceném čase. Ovlivní ji dění v Pásmu Gazy
Číst článek
Jestli skutečně na klimatickou konferenci do Dubaje dorazí, není jasné. I proto, že na něj teď v listopadu vydal francouzský soud mezinárodní zatykač kvůli obvinění ze zločinů proti lidskosti včetně zplynování vlastního obyvatelstva. A se Spojenými arabskými emiráty má Francie smlouvu o vydávání zločinců i o soudní spolupráci v kriminálních případech. Sýrie podle agentury Reuters oznámila, že její delegaci povede premiér země – o účasti, či neúčasti prezidenta Assada neinformovala.
Kdo jede za Česko?
Do Dubaje míří na jednání vysokých představitelů premiér Petr Fiala z ODS, v druhé fázi konference, kdy budou politická vyjednávání vrcholit, přijede ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL.). Jednání o jaderné energetice se zúčastní Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu za hnutí STAN.
Země Evropské unie o klíčových otázkách jednaly předem, aby blok na COP28 vystupoval jednotně. Pokud jde o odchod od fosilních paliv, EU zastává pozici „odchodu od fosilních paliv, pokud jejich emise nejdou technologicky eliminovat“.
Některé evropské země chtěly nejsilnější možnou formulaci v souladu s vědeckými doporučení – tedy odchod od fosilních paliv, bez spoléhání na technologie, které v tuto chvíli nejsou v potřebném rozsahu dostupné, a není jasné, jestli a kdy budou.
‚Někteří to považují za vrchol kariéry.‘ Před 35 lety se poprvé sešel Mezivládní panel pro změnu klimatu
Číst článek
„To změkčení chtělo hlavně Polsko. Byli to nejen Poláci, ale byli nejhlasitější,“ řekl Českému rozhlasu o dojednávání společné pozice ministr životního prostředí Hladík.
Ale ani Česko netrvalo na nejsilnější možné formulaci. „My jsme v téhle otázce flexibilní. Myslím, že je to celosvětově na rozhodnutí jednotlivých států, jak přesně omezení emisí z fosilních paliv dosáhnou. Chápu logiku toho, že ty technologie zachytávání emisí by měly sloužit hlavně v dalších dekádách pro těžký průmysl. Ale nemyslím si, že je potřeba státům říkat, že to nemají využívat v energetice,“ komentuje to Pavel Zámyslický, ředitel ochrany klimatu na ministerstvu životního prostředí a hlavní český vyjednavač na COP28.
Společnou pozici vyjednala EU třeba i pro postoj k nastartování nového Fondu ztrát a škod pro chudé zranitelné země. Česko by podle ministra Hladíka mělo přispívat poměrnou částkou podle počtu obyvatel v rámci zatím neznámého příslibu Evropské unie.
Česko teď po nějakou dobu nepřispívalo nic ani do těch stávajících fondů, jako je Zelený klimatický fond na takzvanou mitigaci, tedy snižování emisí, a adaptaci chudých zemí na změnu klimatu. To se od příštího roku změní, vláda přislíbila, že začne posílat jeden milion dolarů ročně.
Skupina jedenácti nevládních organizací žádá aspoň zdvojnásobení s tím, že je to nedůstojná částka vzhledem k míře odpovědnosti Česka za změnu klimatu a že je to investice do naší bezpečnosti.
„Je to investice do větší stability ve světě, protože změna klimatu ve zranitelných zemích dopadá na možnosti lidí opatřit si živobytí. Z toho vyplývají bezpečnostní rizika, tlaky na nekontrolovanou migraci,“ upozorňuje Pavel Přibyl, ředitel Českého fóra pro rozvojovou spolupráci.
Česko posílá ještě peníze v rámci dvoustranné spolupráce.
Proč je kritizovaný pořadatel?
„Spojené arabské emiráty patří k největším producentům ropy a plynu na světě. A té konferenci bude předsedat ředitel státní ropné korporace ADNOC. Ta má celosvětově velké těžební projekty a ten člověk je v obřím střetu zájmů,“ říká Jitka Martínková z Klimatické koalice.
Přírodního sněhu ubývá. ‚Zimy lepší nebudou, nedává mi smyslu učit děti lyžovat,‘ říkají rodiče
Číst článek
BBC přišla se zjištěním, že podle uniklých dokumentů se pořadatelé chystají využít konferenci k domlouvání ropných a plynových kontraktů. Organizátoři to označují za nepřesné a tvrdí, že stojí o smysluplný posun v ochraně klimatu. Odkazují třeba na rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů – například státní společností Masdar. Také té šéfuje zmíněný prezident COP28, sultán Ahmed Al Džaber.
„Spojené arabské emiráty zatím vypadají ambiciózně, co se týká tlaku na dekarbonizaci v energetice a průmyslu. Samy investují do zelených technologií obrovské množství peněz. A bude na nich, aby představily kompromis, který nakonec bude vyhovovat těm skoro dvěma stům zemím, jejichž zástupci tam sedí, a musejí v podstatě jednomyslně souhlasit s výstupy té konference,“ popisuje šéf českých klimatických vyjednavačů na COP28 Pavel Zámyslický.
Sám Al Džaber, prezident COP28 a ministr průmyslu a pokročilých technologií SAE, o sobě tvrdí, že je realista, že od fosilních paliv se nevyhnutelně bude ustupovat, ale že s ropným průmyslem se kvůli tomu mluvit musí. Sebe považuje za toho, kdo i tyto kolosy dokáže získat pro cestu směrem k ochraně klimatu,“ uvedl v rozhovoru pro magazín Time.
Co jsou nejžhavější témata?
Snaha domluvit se na odstupování od spalování uhlí, ropy a plynu je znovu klíčovým tématem. S tím souvisí otázka rozvoje obnovitelných zdrojů energie nebo rušení dotací fosilních paliv, jejichž výše byla loni rekordní (sedm bilionů dolarů).
Tři sta občanů se soudí s českým státem. Klimatická žaloba žádá plnění závazků Pařížské dohody
Číst článek
Řešit se také bude energetická účinnost nebo prevence úniků metanu, nejsilnějšího skleníkového plynu. Silným tématem bude systém proudění financí směrem od bohatých zemí s historicky velkým podílem na emisích skleníkových plynů k chudým a zranitelným zemím, jejichž podíl na změně klimatu je minimální.
Podle nedávné zprávy OECD se bohatým zemím s několikaletým zpožděním podařilo za loňský rok poprvé vybrat do tzv. Zeleného klimatického fondu tolik, kolik slíbily, tedy 100 miliard dolarů. Ze značné části jde ale o půjčky a o projekty na snižování emisí skleníkových plynů.
To je důležité, ale chudým zemím zoufale chybějí peníze také na adaptaci na vlny horka, záplavy. A ještě mnohem dražší je pak nahrazovat škody, které tyto projevy změny klimatu způsobují. Proto má letošní konference v Dubaji jako jeden z hlavních úkolů uvést v život nový Fond ztrát a škod.
K doplňkovým tématům patří třeba neblahý vliv změny klimatu na vznik a rozvoj zdravotních problémů lidí.
Na čem se svět zřejmě shodne?
Očekává se zprovoznění Fondu ztrát a škod nebo schválení globálního cíle do roku 2030 ztrojnásobit kapacitu instalovaných obnovitelných zdrojů energie.
Fakta ukazují, že spalování fosilních paliv vede v Česku k předčasným úmrtím, říká právnička
Číst článek
Náročnější může být vyjednání shody na zdvojnásobení energetické účinnosti, dalším cíli podle Mezinárodní energetické agentury klíčovém k udržení oteplení v bezpečných mezích.
Zahrnuje to snížení energetické náročnosti na vytápění či chlazení budov, zavádění tepelných čerpadel nebo čistších vařičů, ale také snížení poptávky po letecké či automobilové dopravě.
U tempa odstupování od fosilních paliv bude vyjednávání zřejmě nejsložitější, očekává se slovíčkaření do posledních minut konference. V závěrečném společném prohlášení z minulého COP27 je cíl „snížit využívání uhlí“. To má hodně daleko k vědou doporučenému rychlému a úplnému odchodu od využívání fosilních paliv.
Za takto silnou formulaci se ovšem zatím politicky staví jen asi dvacet zemí světa sdružených v takzvané Koalici vysokých ambicí. Mezi nimi malé ostrovní státy, Nový Zéland nebo i některé země EU. Ta se ale jako celek dohodla na změkčení cíle a chce odchod od fosilních paliv, s výše zmíněnou výjimkou pro ty, u nichž lze emise zachytit. Totéž podporují také USA, Austrálie, Velká Británie, Kanada nebo Japonsko (celá G7). Naopak o konci fosilních paliv, byť s technologickou výjimkou, nechtějí slyšet Rusko, Čína nebo Saúdská Arábie a mnoho dalších zemí třeba z Afriky.
„Myslím, že do nějaké míry v tomto uvidíme posun, ale pravděpodobně nebude zásadní. Ale ten cíl ztrojnásobit do roku 2030 kapacitu obnovitelných zdrojů, o tom už teď můžeme říct, že to většina států podporuje,“ vysvětluje Romana Jungwirth Březovská z AMO.
Co říká před COP28 věda?
Zažíváme rekordně teplý rok a svět zdaleka neplní to, na čem se shodl, že potřebuje k udržení klimatu v relativně stabilním a bezpečném stavu.
Teplý podzim je projev obřího problému, upozorňují klimatologové. Odchylka od normálu byla výrazná
Číst článek
Čerstvých vědeckých podkladů k vyjednávání mají delegáti klimatické konference OSN letos mnoho. Na jaře dokončil Mezivládní panel pro klima (IPCC) vydávání tzv. šesté hodnotící zprávy světového klimatu. Jde o nejobsáhlejší shrnutí lidského poznání o člověkem způsobeném oteplování planety a jeho důsledcích. Obsahuje i modely dalšího vývoje.
Vyšly i dílčí vědecké zprávy OSN o tom, jak svět zaostává v omezování emisí skleníkových plynů či v adaptaci na změnu klimatu. A poprvé se objevilo také jakési vysvědčení za plnění Pařížské dohody – globální inventura, kterou si objednaly samy členské země.
Pokud shrneme to nejpodstatnější: roční emise skleníkových plynů stále stoupají, i když k zachování relativně bezpečného klimatu potřebujeme, aby začaly razantně klesat, ideálně skoro na polovinu do roku 2030. Výsledkem je, že směřujeme k oteplení přibližně o 2,5 až 3 stupně Celsia oproti předprůmyslové éře. A objevují se dílčí studie renomovaných autorů s hypotézou, že tyto odhady mohou být i příliš optimistické.
„To je takové varování pro COP28, aby vyjednavači neslevovali z cílů, protože je možné, že ani ty stávající nebudou stačit,“ upozorňuje bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu globální změny Akademie věd.
Připomeňme, že za ještě relativně bezpečnou je považovaná hranice oteplení o 1,5 C či co nejvíce pod 2 stupně Celsia. Stále víc expertů se ale obává, že to už je nerealistické. Zároveň ovšem platí, že na každé desetině stupně bude záležet, každá ušetřená bude znamenat přijatelnější podmínky k životu, méně sucha, vln veder či dalších extrémů a škod způsobených dopady změny klimatu.
„Výhled na další desetiletí není vůbec optimistický. Jako klimatolog si proto myslím, že by vyjednavači měli dbát na dosažení dohody, že svět opravdu odstoupí od fosilních paliv a že budou zpřísňovány závazky jednotlivých zemí vyplývající z Pařížské dohody. Závěry COP28 by měly směřovat k tomu, aby emise skleníkových plynů začaly konečně klesat,“ říká Radim Tolasz, další přední český klimatolog a zástupce Česka v Mezivládním panelu OSN pro změnu klimatu.
Mají tyto mezinárodní konference smysl?
Od založení Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu v roce 1992 se situace dramaticky zhoršila, přibližně polovina všech skleníkových plynů v historii byla člověkem vypuštěna právě za posledních 30 let.
Rakousko má klimatické jízdenky, Francie zakazuje krátké lety. Státy řeší, jak bojovat s emisemi z dopravy
Číst článek
Jde ale o globální platformu založenou státy světa ve snaze tento celosvětový problém společně řešit. Jde o postupný proces, jednotlivé země mají své různorodé dílčí zájmy, stejně jako vlivné korporace, které se konferencí také účastní. Lepší systém ale zatím nikdo nevymyslel. A nakonec vždy záleží na dodržení závazků a jejich uvedení do praxe jednotlivými zeměmi.
Za dílčí úspěch mezinárodních klimatických vyjednávání se dá označit třeba zpomalení nárůstu emisí skleníkových plynů ve světě oproti odhadům před přijetím Pařížské dohody. Bez toho by svět mířil k oteplení ještě nebezpečnějšímu.
Jak účastníci konferenci prožívají?
Jde o obří akci, při které je prakticky nemožné sledovat do detailu veškeré dění, a je potřeba si vybírat a soustředit se na to nejpodstatnější.
„Já mám takovou strategii, že spolupracuji s odborníky z dalších zemí a skládáme informace dohromady, abychom měli komplexnější přehled o tom, co se na COPu děje. Pro mě osobně je třeba důležité propojení klimatických vyjednávání s těmi o ochraně přírodní rozmanitosti. To propojení je totiž nedostatečně, a to i ve věcné rovině,“ říká Romana Jungwirth Březovská, účastnice COP28 za AMO.
„Jinak se snažím sledovat témata významná pro Česko a přemýšlet nad tím, kde by Česko mohlo být aktivnější, snažím se hledat cesty pro zapojení českého soukromého sektoru do mezinárodní spolupráce v ochraně klimatu,“ dodává.
Lesy by měly být pomocníkem při ochraně klimatu. Po kůrovcové kalamitě se ale staly spíše zdrojem emisí
Číst článek
Pro samotné vyjednavače jsou klimatické konference OSN leckdy – hlavně v závěru – i bojem o zajištění základních potřeb. Pokud jednání drhnou, vedou se dnem i nocí, dlouhé hodiny a často nezbývá čas se pořádně najíst, natož vyspat.
„Den začíná obvykle v sedm hodin ráno a končí často v deset, jedenáct večer. Schůzek a jednání je spousta, je potřeba sestavit si přehled a kontrolovat e-mail, Whatsapp, sociální sítě, je potřeba být všude včas a umět reagovat na všechny možné vývoje vyjednávání,“ popisuje zákulisí hlavní český vyjednavač Pavel Zámyslický z ministerstva životního prostředí.
Svébytně tyto konference prožívají ti, kteří nám základní informace o změně klimatu dávají, a zatím pravidelně sledují, že se politici a vyjednavači vědeckými doporučeními neřídí. „Já to ale beru pragmaticky. My už mnoho let víme, jaké by mělo být omezení emisí skleníkových plynů. To se dá odvodit rychle a je to mezi vědci známo dvě tři desetiletí.
Ovšem i vědcům je jasné, že dosáhnout toho cíle společensky udržitelným způsobem je nesmírně problematické. A to je právě to těžké břemeno politiků a společnosti,“ myslí si bioklimatolog Miroslav Trnka.
Jak COP28 nejlépe sledovat?
Český rozhlas bude mít zpravodaje přímo na místě, informace o tom nejdůležitějším a zajímavosti z místa průběžně získáte ve vysílání Radiožurnálu i Českého rozhlasu Plus a také na webu iROZHLAS.cz nebo našich sociálních sítích.
Pokud byste chtěli získat přehled, jaký postoj v jednotlivých tématech zastávají jednotlivé země nebo bloky zemí, doporučujeme například přehled specializovaného webu Carbon Brief.
