Slovenská novinářka: Pellegrini nikdy neřekne, že je proruský, ale že je pronárodní na všechny čtyři strany
Robert Fico považuje vítězství Petera Pellegriniho v prezidentských volbách za důkaz spokojenosti Slováků s jeho politikou. A do značné míry je to pravda, myslí si redaktorka televize Markíza Gabriela Kajtárová. „Lidé si uvědomují, že hlava státu u nás nemá rozsáhlé kompetence a nemůže zvrátit vládní kroky. Slováci, kteří nesouhlasí s touto vládou, tam chtěli mít protiváhu. Na to Ivan Korčok hrál a to mu nevyšlo,“ konstatuje v Interview Plus.
Hlavní příčinu úspěchu Petera Pellegriniho vidí Kajtárová v mobilizaci voličů a v nastolení tématu války: „Pellegrini si zvolil pozitivní narativ, že on bude prezident, který přinese mír a nebude posílat slovenské syny na bojiště,“ vysvětluje novinářka s tím, že příklady takového voličského rozhodování vidí i ve svém okolí.
Poslechněte si Interview Plus Jana Bumby. Hostem je Gabriela Kajtárová, redaktorka televize Markíza
Prezident přitom na Slovensku o vysílání vojáků nerozhoduje a i Pellegrini popírá, že by Korčoka označoval za kandidáta války.
„Sám v kampani přiznal, že na to nemá kompetenci. Schvaluje to vláda a ta dává jasně najevo, že něco takového neexistuje. Navzdory tomu si dal na billboardy, že nevyšle jediného slovenského vojáka. A vytvářel se dojem, že ten druhý kandidát to udělat může,“ doplňuje.
Co Slováci opravdu chtějí
Jak konkrétně si představuje znovunastolení míru na Ukrajině, Pellegrini také nevysvětluje – stále opakuje, že nepodporuje zabíjení a všichni by měli zasednout za jednací stůl. A podobně vystupuje i současná vládní reprezentace.
„Že zastavení dodávek zbraní a podpory Ukrajiny fakticky znamená její kapitulaci, už ale dodávají jen protikandidáti jako Korčok,“ podotýká novinářka.
Skončené volby prý byly o zahraničněpolitické orientaci Slovenska a podle britské BBC v nich uspěl proruský kandidát.
Politolog: 12 procent Slováků je otevřeně proruských. Slovensko neví, jestli chce na Západ, nebo Východ
Číst článek
„Pellegrini nikdy neřekne, že je proruský, ale že je pronárodní a na všechny čtyři světové strany. Otázkou je, co vlastně Slováci chtějí a jestli jim záleží na tom, co si o nich myslí na Západě, v Česku, v Polsku nebo v Británii,“ uvažuje Kajtárová.
„Vládní špičky ale často štvou proti zahraničí: ‚Nebudeme dělat, co nám diktuje Brusel nebo Washington, jsme suverénní a toto je naše národní politika,‘“ dodává.
Klid pro koho?
Pellegrini v kampani sliboval, že bude dohlížet na plnění programového prohlášení vlády, jejíž součástí je i jeho strana Hlas. „Jasně říkal, že chce klid, ale komentátoři dodávají, že ho nechce pro společnost, ale pro vládní koalici,“ poznamenává Kajtárová.
Jako jeden ze svých prvních kroků chce do prezidentského paláce pozvat nejvyšší ústavní činitele, aby tak podtrhl vzájemné dobré vztahy. V minulých letech se přitom zdálo, že politické cesty Pellegriniho a Fica se rozcházejí.
„Jejich společná tisková konference o volební noci vypadala z mého pohledu jako smiřující. Padly tam nějaké vtipy a Fico přiznal, že se Pellegrinimu podařilo získat post, o který se sám kdysi neúspěšně ucházel. Jako prezident získává větší nezávislost, než měl jako menší koaliční partner. Jak s ní naloží, to ukáže budoucnost,“ dodává novinářka.
Jaký vztah má Peter Pellegrini k novinářům a co čeká slovenská veřejnoprávní média? Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus, audio je v úvodu článku.
