Za pomoc Ukrajině dostává česká ekonomika velmi dobře zaplaceno, říká vládní zmocněnec Kopečný

Česko podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) věnovalo Ukrajině vojenskou pomoc s odpisovou hodnotou 1,2 miliardy korun. To je stejná částka, jakou má stát nový areál pro lední medvědy v pražské zoo. „Není to konečné číslo. Řekněme si na rovinu, že český stát vynaložil na podporu Ukrajiny desítky miliard korun a díky ní získal ještě více desítek miliard korun zpátky,“ říká pro Radiožurnál vládní zmocněnec pro Ukrajinu Tomáš Kopečný.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vládní zmocněnec pro Ukrajinu Tomáš Kopečný

Vládní zmocněnec pro Ukrajinu Tomáš Kopečný | Foto: Ľubomír Smatana | Zdroj: Český rozhlas

Naposledy jste byl na Ukrajině v září. Mluvil jste kromě obchodníků i s vojáky?
Vždycky se potkávám s vojáky.

Na jaké úrovni?
Většinou to je náčelník generálního štábu Valeryj Zalužnyj, a potom samozřejmě moji přátelé na nižší úrovni, nějací plukovníci, posledně jsem mluvil i s Kyrylo Budanovem (velitel zpravodajské služby – pozn. red.) a jeho lidmi. Ale ať už se bavíte s kýmkoliv, tak všichni mají kvůli mobilizační rotaci nějakou zkušenost s bojovým nasazením.

Největší zabavení aktiv v Rusku. Putin nařídil převzít podíly firem OMV a Wintershall Dea

Číst článek

Jaký máte pocit z toho, co říkají o válce?
S těmi lidmi jsem přes různé komunikační kanály v kontaktu neustále. Takže vím, co říkali v září a co říkají teď. Ten posun je jednoznačný, na vojáky v zákopech i na velení dopadá celospolečenská atmosféra na Ukrajině, která je pesimistická. Je zřejmě nejpesimističtější od března minulého roku, kdy bylo všem jasné, že Rusko neuspěje se svými cíli dobýt Kyjev a obsadit Ukrajinu jako celek. Ale chtěl bych podtrhnout, že je to neochromuje.

Máte pocit, že se morálka drží?
Mám pocit, že morálka se drží náladě navzdory. Nálada je tam samozřejmě velmi špatná, protože jedna věc je reálný vývoj na frontě, který není objektivně nijak tragický, ale po nenaplněných ambicích a očekávání ve vztahu k plánované ofenzivě nebo protiofenzivě v letošním roce mají pocit, že neví, co má být další krok. Za druhé velmi citlivě vnímají, jak se k podpoře staví nejbližší spojenci, kteří za nimi pevně stáli první rok války.

Ztrácí naději?
To rozhodně ne. Vývoj v náladě na ukrajinské straně je do jisté míry odrazem vyjádření nebo jejich interpretace ze strany Západu, Spojených států, Polska, ale i nás. To všechno se jich dotýká, ale znovu podtrhuju, že i když jsou z toho rozčarovaní, zklamaní nebo zmatení, nikdy jsem nenarazil na to, že by si řekli, že to nemá cenu. Tahle možnost není. Oni vědí, že stojí zády ke zdi a nemohou se otočit a někam běžet.

Posun na frontě? ,Boje jsou intenzivní, ale v zimě neuvidíme zásadní operaci,‘ říká expert Smetana

Číst článek

Proč se nenaplnily ambice vytlačit Rusy někam dál? Je to tím, že Západ dodává málo zbraní?
Je to jedna (ruská) z největších armád světa, armáda, která nehledí na ztráty svých vojáků. Také velmi inteligentní a učící se velení ruské armády dostalo prostor k tomu, aby vybudovalo obranné linie, které se Ukrajincům nepodařilo překročit. Ano, Ukrajinci nemají vybavení, které k tomu potřebují.

Na druhou stranu když jsem v uplynulém roce pravidelně probíral s velením plány a dodávky zbraní, tak měli možná velká očekávání. K provedení takové operace jsou očekávání samozřejmě potřeba právě kvůli morálce vojáků, jenže v ten moment dostal víc zbraní i protivník. A v tom rozhodujícím momentě to nevyšlo. Chyběl moment překvapení, Ukrajinci nedominovali ve vzduchu, neměli převahu pozemních sil. V určitých měsících měli převahu dělostřeleckou, ale to nestačilo k tomu, aby nějak výrazněji posunuli frontovou linii. 

Finance z Dánska a Nizozemska

Spojené státy vyčlenily 300 miliard dolarů pro Ukrajinu a Washington Post v investigativním textu napsal, že devadesát procent této pomoci skončilo v amerických zbrojovkách, šlo na platy amerických občanů, na výcvik. Takže jenom desetina se dostala přímo Ukrajinu. Znáte tyto údaje?
Ten poměr odpovídá všem balíčkům vojenské pomoci. Pokud chtějí Spojené státy pomáhat Ukrajině, musejí dávat kontrakty domácím firmám. Jen naprostá menšina toho, co se na Ukrajinu dodává, pochází ze skladu armád. Kdekoliv na světě. Dneska uzavíráme kontrakty s termínem dodání většinou do konce roku 2024, ale také 2025. To je ve světě vojenských dodávek velmi rychlé.

Takže Washington Post mě nepřekvapil. Jestli mě na tom ale něco překvapilo, tak že až teď se začalo v Americe poukazovat na to, že takzvaná pomoc Ukrajině není o posílání peněz na Ukrajinu. To jsou peníze, které se posílají americkým firmám, které dodávají materiál a tím pomáhají Ukrajincům. Stejně tak to funguje v Německu, ve Velké Británii.

V České republice?
U nás to funguje tak, že peníze na vojenskou pomoc, kterou Česko dodává na Ukrajinu, nepochází z českého státního rozpočtu. Dodávky zbraní platí naši zahraniční partneři. V tuto chvíli především Dánsko a Nizozemsko, minulý rok to byly významně Spojené státy. 

Zelenskyj: Vedení armády navrhuje mobilizovat až půl milionů Ukrajinců. O návrhu má jednat vláda

Číst článek

O jakém objemu dodávek mluvíte?
Je to neuvěřitelný objem. Nemáme to všechno ještě doprocesované, ale jen za letošní rok je to z Dánska a Nizozemska přes 1,5 miliardy eur. A to ještě se držím hodně nízko, nakonec to bude víc. To jsou investice do zbrojního průmyslu v Česku.

Na konci roku 2022 jste mi řekl, že v českých zbrojovkách začne tento rok pracovat několik tisíc ukrajinských expertů. Přišli sem?
Nepřišli. Přišli jiní státní příslušníci. Kvůli mobilizaci a rotaci lidí ve frontových liniích to nešlo. Také ale kvůli tomu, že jejich schopnosti využívají ukrajinské zbrojovky přímo na Ukrajině. Proto nikdy nedošlo k nějakému velkému uvolňování pracovníků. České zbrojovky shánějí lidi přes personální agentury, proto se jim podařilo navýšit výrobní kapacity. Za dva roky války dva největší výrobci STV Group a Czechoslovak Group zvýšily výrobu velkorážové munice o 600, respektive 700 procent.

Takže zbrojovky najímají spíš cizince než místní pracovníky?
Jestliže máme nezaměstnanost okolo dvou tří procent, těžko někoho najdou na domácím pracovním trhu. My bychom rádi začali v únoru k druhému výročí ruské invaze prezentovat statistiky, abychom ukázali, jak obrovský přínos to má a nejen do zbrojního průmyslu. O tržbách, které získaly zbrojovky, o tom, jak velký přínos má naše podpora Ukrajiny. Schválně neříkám, že je to pomoc, ale zároveň to není charita. Je to pomoc, za kterou ekonomika dostává velmi dobře zaplaceno.

Výběh pro medvědy

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) řekla, že přímá vojenská pomoc na Ukrajinu činila 6,2 miliardy korun. To jsou všechny zbraně, které jsme tam poslali a které zaplatili spojenci?
Ano, ale zároveň řekla, že to byla cena pořizovací, ale ta odpisová hodnota je 1,2 miliardy korun.

To je stejná cena, kterou zaplatí město Praha za výběhy pro bílé medvědy v zoo. Nemám nic proti medvědům a už vůbec ne bílým, ale když to srovnáte, tak ta pomoc působí směšně.
Tohle byl náš dar a zase záleží, jak to započítáte. Poslali jsme těžkou pozemní techniku jako tanky a bojová vozidla pěchoty. Raketomety jsme neměli a houfnice nebyly v použitelném stavu. Byla to stará technika, kterou Ukrajinci v rámci nějakých kontraktů modernizují.

Ukrajina musí omezit některé akce, tvrdí generál. Chybí jí munice do systémů sovětského typu

Číst článek

Klíčové je to, že jsme byli jedni z prvních, kteří tam poslali vojenskou pomoc. Jinak ale od začátku platí, že většina naší pomoci není darem českého státu. My jsme jako jediní vytvořili mechanizmus, kterým jsme propojili naše výrobní kapacity se zahraničním kapitálem ze Západu tak, aby Ukrajinci dostávali maximum toho, co potřebují.

Proč to neudělali takhle třeba Poláci?
Řeknu vám to takhle: kvůli koordinaci donorů a výrobních kapacit v Evropě vznikla vloni v létě tzv. Kodaňská iniciativa. Velká Británie se přihlásila k tomu, že bude integrovat všechny finanční příspěvky do Mezinárodního fondu pro Ukrajinu (IFU) a bude soutěžit materiál, který se z toho pořídí. Tento fond měl koordinovat všechny donory a všechny výrobce, ale koordinace nevyšla. Fond měl ale peníze připravené a my jsme byli jediní, kdo byl schopen to zprocesovat. To je také důvod, proč nám dánská a nizozemská vláda posílají více než 1,5 miliardy eur. 

Přesto ale srovnání 1,2 miliardy korun na výběh pro bílé medvědy a na pomoc ukrajinským obráncům působí přinejmenším divně.
Jasně, ale ten náš dar má mnohem větší hodnotu, protože hodnota a cena jsou dvě rozdílné věci. To, co umožnilo ukrajinským vojákům se bránit, bylo i vědomí, že jejich ženy a děti jsou v bezpečí v zemích, jako je Česko, Polsko nebo Německo. Ono se to ale velmi krátce přehodilo do režimu, že se tito uprchlíci stali významným ekonomickým přínosem. 120 tisíc uprchlíků z Ukrajiny bylo už letos v létě součástí pracovního trhu. Pokud srovnáváme miliardu pro bílé medvědy a zbytkovou hodnotu zbraní pro Ukrajinu, tak to není konečné číslo. Řekněme si na rovinu, že český stát vynaložil na podporu Ukrajiny desítky miliard korun, ale řekněme si na rovinu i to, že český stát díky podpoře Ukrajiny získal ještě více desítek miliard korun zpátky. Takhle prosté to je.

Pomoc z Asie

Jednáte s velvyslancem Japonska. Japonci by rádi podpořili Ukrajinu, ale vláda jim nedoporučuje tam jezdit a díky svým kulturním návykům to i dodržují. Jakou pomoc Ukrajině s Japonci probíráte?
Moje práce spočívá v tom, že propojuju různé úřady, firmy a státní instituce. Většina peněz, které proudí na obnovu Ukrajině, nepochází z Česka. My jsme tam poslali nějakou část, ale desetinásobky se nám daří získat pro české firmy ze zahraničí. Ten model se povedl a vypadá to, že bude pokračovat i v příštím roce. Státy jako Japonsko, Jižní Korea, Tchaj-wan chtějí na Ukrajině působit, ale nechtějí tam dodávat zbraně. Mají ohromný zájem o ukrajinský trh.

Z českého sankčního seznamu zmizelo jméno. Zbrojaře Obnosova už sankcionují všechny státy EU

Číst článek

Zkuste být konkrétní.
Třeba tu máme projekt primární péče v nemocnicích, který v Charkovské oblasti buduje uskupení českých dodavatelů. Mají postavit a vybavit kliniky sérií ambulancí, jako je třeba chirurgie, gynekologie, dětská péče a podobně, které byly úplně zničené nebo jsou zastaralé. Takhle vytvoříme jádro nemocnic, ve kterých se budou léčit nejenom vojáci, kteří musí pro lepší péči de facto dojíždět buď do přehlceného Kyjeva, ale i civilní obyvatelstvo. Snažíme se budovat taková zařízení blíž k frontovým liniím.

Takže Česká republika funguje pro tyto země jako prostředník?
Ne vždycky, ale je to naší ambicí, protože to dává smysl. Máme s Ukrajinou zkušenosti, asijské země je nemají. Korejci na rozdíl od Japonců tam sice jezdí, ale zase ten trh neznají tak dobře jako my. Já tady mluvím pořád o byznysu, ale součástí naší práce je také to, že hradíme výjezdy českých lékařů MEDEVAC, kteří ve Lvově operují vojáky i civilisty.

Výroba dronů v Česku?

Začnou se v Česku vyrábět ve velkém drony? Existuje vůbec nějaká strategie pro bezpilotní letouny? Rusové to totiž ve velkém rozjeli.
Některé informace jsou jako u každé zbrojní výroby tajné, nemohu vám říct všechno, ale platí, že drony jsou po munici nejvíce využívaným materiálem a exponenciální nárůst výroby v Rusku to potvrzuje. Tam to zařazují do výuky už na středních školách a odborných učilištích.

Ruská ekonomika se vrhla na válečnou výrobu, a kdo se může nějak transformovat, přechází na válečnou produkci. To částečně platí i pro Ukrajinu, která je ovšem bombardovaná. Platí to samozřejmě i v zemích, které podporují Ukrajinu, tedy i pro Česko. Tady sice nedochází k žádné mobilizaci, ale v momentě, kdy firmy a firmičky nebo výzkumná pracoviště vidí, že to je příležitost na trhu, tak se do toho pouští. V Česku se toho děje kolem dronů relativně hodně.

Zelenskyj v tísni. Problém je klesající popularita a politické tlaky před druhou zimou války na Ukrajině

Číst článek

Ale vznikne tu nějaká továrna, nějaký velkovýrobce?
Je tu pár firem, které vyrábí větší množství dronů, ale to dělají roky. Ty dvě největší jsou úspěšné a na Ukrajinu dodávají. Ovšem byznysová iniciativa musí vyrůst zespoda, musí to být grassroot iniciativa. 

Takže stát v tom nebude příliš figurovat? 
Jsou to všechno soukromé firmy a soukromé investice. Každá investice musí mít byznysplán, který bude vycházet. Pokud chtějí nalákat investory, musejí mít jistotu, že to někdo na Ukrajině bude chtít. Nápadů je spousta, realizace je náročnější. Samozřejmě by se do toho měly zapojit i univerzity. Pokud vím, některé už to dělají.

Vadí skutečnost, že Ukrajina nemá v Česku už rok a půl velvyslance?
To se musíte zeptat ukrajinské diplomacie, ale pokud vím, dlouho vybírali vhodného kandidáta a myslím, že je to na dobré cestě.

Na Ukrajinu proudí obrovská pomoc, ale když mluvím s vojáky z předních linií, mají všeho málo. Jen ztrát mají hodně. Spoustu věcí musejí vozit dobrovolníci, jak je to možné?
Protože válka je ohromný chřtán, který je nutný naplnit. Spotřeba je obrovská a musíte doplnit to, co má protivník.

‚Maraton o život‘

Vloni jste byl optimista a řekl jste mi, že Ukrajina válku určitě vyhraje. Po těchto depresivních zprávách, které přichází celý podzim, to vidíte jak?
Vítězství Ukrajiny bude záviset na vnitropolitickém vývoji v Rusku. Morálka je zasažena negativní náladou, ale vůle bojovat je silná a ta se nezlomí. Ukrajinská společnost jako celek také pochopila, že to je válka na dlouhé roky. Postupně to začíná chápat Evropa a Spojené státy. Není to kvůli tomu, že bychom chtěli, ale protože s tím počítá Rusko.

Tohle dává Ukrajincům sílu přepnout se z módu, ve kterém vlastně žili první rok války. Ani my neřešíme dodávky zbraní v týdnech nebo měsících. Dneska domlouváme věci, které budeme dodávat za dva roky. Ukrajinci přepnuli z módu „sprint o život“ a teď běží „maraton o život“.

Patriarcha Kirill pomáhá válce, tvrdí rozvědka. Kyjev ho zařadil na seznam hledaných osob

Číst článek

Je tady ale Rusko se svojí válečnou výrobou…
Jsem přesvědčen, že Rusko nebude schopné dosáhnout žádný ze svých velkých cílů. Také je Kreml pořád upravuje. To, že je teď v Rusku dobrá nálada, je fakt. Jedou na vlně nadšení. To je také jeden z důvodů, proč nastartovali ofenzivu teď na podzim v blátě. Chtěli využít demoralizace na ukrajinské straně. Ale žádných velkých úspěchů Rusové nedosáhli, přepočítali se. Jejich ztráty jsou ohromující.

Ztráty jsou sice ohromující, ale na Kreml to nemá zřejmě vliv.
Co je v této válce klíčové a co ruskému vedení nikdy nebude vadit, jsou statisíce jejich mrtvých vojáků. Takže jediné, co je bude limitovat, jsou ztráty techniky. Proto napnuli veškeré ekonomické úsilí k tomu, aby mobilizovali celou společnost a ekonomiku, začali vyrábět zbraně. Jenže i oni zjišťují, že nejsou schopni vyrábět ani ve zlomkovém množství tolik techniky, kolik potřebují na doplnění ztrát. Ve velkém jsou schopni vyrábět drony. Jsou schopni nějak doplňovat balistické střely a rakety. Ale pro velkou invazi potřebujete nohy na zemi, boots on the ground. Ale ty nedojdou daleko, dokud nebudou mít mechanizovanou podporu. 

Západ ale není schopen a ani ochoten přejít na válečnou výrobu jako Rusko.
Evropa jako nejbohatší blok států na světě spolu se Spojenými státy nepotřebuje přecházet na válečnou ekonomiku a plundrovat tím svůj sociální systém a služby pro veřejnost. Přesto jsme schopní střednědobě překonat to, co je schopné vyprodukovat Rusko. Jenom ten obrat není hned vidět, nedostaví se hned, ale za tři, za pět let. Jsem o tom naprosto přesvědčený.

Ľubomír Smatana Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme