Inflace po listopadovém zvýšení klesla v posledním měsíci loňského roku krome Evropské unie i v České republice. Dostala se na 16,8 procenta, a je tak pátá nejvyšší z celé sedmadvacítky zemí.
Podle člena Národní ekonomické rady vlády Tomáše Havránka má nejsilnější nástroje k utlumení inflace Česká národní banka, která je ale příliš nevyužívá. Více se dozvíte v podcastu Peníze a vliv.
Hospodářská krize přinesla problémy, se kterými se maďarská vláda potýká jen těžko. Konflikt s Evropskou unií umocňuje izolaci, ve které se země nachází.
Až 40 procent Čechů plánuje letos v létě vynechat z finančních důvodů dovolenou v zahraničí, píše o tom Mf Dnes. Stejnou, nebo dražší dovolenou než loni si bude moct dovolit jen asi třetina Čechů.
Meziměsíčně se ceny zvýšily o 1,9 procenta, průměrná inflace za loňský rok pak činila 14,5 procenta. Maďarsko má jednu z nejvyšších měr inflace v Evropě a nejvyšší inflaci z Visegrádské skupiny.
Spotřebitelské ceny v Česku v prosinci meziročně stouply o 15,8 procenta, tempo růstu tak zpomalilo z listopadových 16,2 procenta. V meziměsíčním srovnání ceny stagnovaly.
Poslední údaje o inflaci jsou z listopadu, kdy meziročně činila 16,2 procenta. Podle odhadu analytiků by měla vrcholu dosáhnout v lednu, v polovině roku potom klesnout pod deset procent.
České kliniky chtějí v transplantacích vlasů konkurovat tureckým klinikám, píšou Hospodářské noviny. A Mf Dnes upozorňuje na zdražování kroužků a sportů vlivem inflace a drahých energií.
Za kávu v kavárně nebo restauraci si lidé na mnoha místech v Chorvatsku musí připlatit. Země přešla na euro a první dny roku se nesou ve znamení někdy i výrazného zdražování zboží a služeb.
Lidem, kteří pracují v obecních a krajských zastupitelstvech, vzrostou odměny. A to o 10 procent, jak rozhodla vláda. Rovnou budou mít vyšší výplatu ti, kteří pro obec přímo pracují.
„Dřív, když vlády nevypouštěly tolik peněz, ekonomika rostla, občas to přehnala a pak klesla do rovnováhy. To je normální, neděsme se toho,“ říká bývalá zástupkyně Česka u Světové banky Jana Matesová.
Volby prezidenta jsou první nepřehlédnutelnou událostí, která ovlivní život v Česku v novém roce. Válka na Ukrajině ale zasáhne zemi v následujícím roce mnohem výrazněji.
Meziroční inflace v listopadu činila 16,2 procenta. Podle listopadové prognózy ČNB by průměrná inflace za celý rok 2022 měla být 15,8 procenta, letos centrální banka očekává 9,1 procenta.
Data ukazují, že negativní očekávání se od roku 2021 zvýšilo skoro dvojnásobně. Zatímco na konci loňského roku to odhadovala zhruba třetina dotazovaných, letos to je přes 50 procent.
V českém tisku se v pátek dočtete o zlevňování bytů. Téma Hospodářských novin. A růst cen potravin se naopak podle Mf Dnes nezastaví. Více se dočtete ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál.
Pohledem na akciové trhy i reálnou ekonomiku to vypadá, že svět se na válku na Ukrajině celkem adaptoval. Jako člověk, i byznys si evidentně zvykne na všechno.
Ruská agrese obrátila život nejen v Česku na ruby. Začaly růst ceny energií, inflace a kabinet představoval hasiče, který se snaží škody způsobené nenadálým požárem omezit na minimum. Ne vždy úspěšně.
Na co se připravit v roce 2023? Kam směřuje česká ekonomika a co s penězi udělá strach a chamtivost? Hostem podcastu Peníze a vliv byl Petr Borkovec, spolumajitel společnosti Partners.
Vysoká inflace by se měla postupně snižovat, ale stále zůstane nad dvouprocentním cílem ČNB. I proto podle analytiků nepřikročí banka dříve než v polovině roku ke snižování základních úrokových sazeb.
Ruská invaze na Ukrajinu způsobila problémy s dodávkami plynu a vedla k prudkému nárůstu jeho ceny. Evropské vlády se snažily ochránit občany před nejhoršími dopady prudkého zdražení.
„Byly doby, kdy značná část populace na dárky neměla, a přesto si s tím dovedla poradit. Stačí nakreslit dítěti obrázek nebo si s ním chvíli hrát,“ navrhuje psychiatr Cyril Höschl.
Nejnižší míru inflace mělo v předposledním měsíci letošního roku Španělsko, Francie a Malta. Naopak nejvyšší meziroční tempo zdražování zaznamenaly Maďarsko, Lotyšsko a Estonsko s Litvou.