Podobné právo již dříve získaly i jiné ruské energetické podniky, například největší ruská plynárenská společnost Gazprom či největší ruský producent ropy Rosněfť.
Důvodem, proč Maďarsko na ruském plynu prodělává, je skutečnost, že současná platná smlouva byla podepsána v roce 2021, tedy na začátku evropské cenové krize v energetice, píše deník Népszava.
Společnost ČEZ ode dneška zlevní své fixované produkty v průměru o 12 procent. Ceníky postupně snižuje také innogy, E.ON a společnost EPET. Další dodavatelé zatím vyčkávají.
Ruský plyn na celkových dovozech do Česka dosáhl podle údajů statistického úřadu loni v prosinci 58 procent a letos v lednu podle předběžných údajů z plynárenské soustavy NET4GAS až 62 procent.
„Považoval bych za správné, aby byli koncoví spotřebitelé informováni, jestli odebírají plyn od dodavatelů, kteří ruský plyn nakupují,“ sdělil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
Gazprom se dlouho soustředil na export do Evropy a zanedbával investice pro vývoz zkapalněného zemního plynu. Putinovy snahy o posílení Gazpromu jsou vydány na milost a nemilost Číně, píše Bloomberg.
Prognóza INES pracuje se třemi scénáři. První z nich počítá s teplou zimou, jakou Evropa zažila v roce 2020, další naopak s chladnou podle roku 2010, poslední pak bere v úvahu normální teploty.
„55 procent rakouského plynu stále pochází z Ruska. Rakousko takto financuje Putinovu válku a nikdo není ve Vídni na Ringstrasse, aby proti tomu protestoval," řekl zástupce Komise. Vídeň nesouhlasí.
Celkově saldo dovozu a vývozu plynu v Česku meziročně kleslo o 23 procent. I přesto jsou tuzemské zásobníky v současné době naplněny z 88 procent, což je více než v předchozích letech.
Rakousko se prý nechce vzdát své tradiční neutrality, protože věří, že jim umožňuje mít to nejlepší z obou světů – západní civilizační standardy a levnou ruskou ropu a plyn.
„Velká část dodavatelských řetězců má nějaké články buď na Ukrajině, nebo v Rusku a zejména pro evropské země, konkrétně pro malé otevřené ekonomiky, to byl zásadní problém,“ říká Marek.
Muselo by dojít ke zlomovému vývoji na Ukrajině nebo například k výskytu nové formy covidu-19, aby ceny energií opět výrazně rostly, popisuje v rozhovoru odborník na energetiku Martin Záklasník.
Mírná zima pomáhá Evropské unii čelit energetické válce, kterou loni zahájilo Rusko. Zásobníky s plynem napříč Evropou jsou podobně naplněné jako na podzim. Má Evropa v oblasti energetiky vyhráno?
„Neustále propočítáváme, jaké by byly zpětné rázy na Evropu, kdybychom přišli se sankcemi třeba z oblasti energetiky. Nemůžeme léčit nemoc něčím, co nás samotné bude ničit,“ říká Věra Jourová.
„Vyhlídky Gazpromu na další růst jsou poněkud omezené a v určitém okamžiku bude muset výrazně snížit výrobu,“ řekl serveru expert na ruskou energetiku Adnan Vatanseverz londýnské King's College.
Kvůli připojení čtyř ukrajinských území k Rusku si Německo, Itálie a další unijní země předvolaly ruské velvyslance. Itálie bude jednat s ruským velvyslancem i o poškození plynovodu Nord Stream.
Zprávy o nových problémech s plynovody vedoucími z Ruska do Německa se začaly objevovat v pondělí. Německo v sobotu ohlásilo, že chce úniky z potrubí vyšetřit společně s Dánskem a Švédskem.
Evropská unie se v současnosti snaží dostat ceny energií opět pod kontrolu. Hlavními prostředky mají být alternativní zdroje plynu a produkce energie z obnovitelných zdrojů.
Unijní činitelé očekávají, že mezi členskými státy vyvolá návrh diskuse. Zejména středoevropské země jsou na ruském plynu nadále závislé a obávají se úplného uzavření kohoutů, jímž hrozí Moskva.
Gazprom od ledna do konce srpna meziročně zvýšil vývoz plynu do této asijské země o 60 procent. Firma za prvních šest měsíců letošního roku vydělala rekordních 2,5 bilionu rublů (zhruba bilion Kč).