„Táta šel do Osvětimi, ale náhodou si zachránil život. Čekali na selekci a někdo do něj prý drcnul a řekl mu: ‚Zahoď brejle!‘ Protože, kdo měl brýle, tak šel hned do plynu!“ vzpomíná Jiří Hála.
Přežila ghetto v Terezíně, deportaci do Osvětimi-Birkenau a pobyt v několika dalších vyhlazovacích táborech. Letos 8. února zemřela v Praze ve věku 93 let Evelina Merová.
Vyrazil od bývalé vlečky, po které odjížděly desetitisíce nedobrovolných obyvatel tehdejšího ghetta. Na terezínském Židovském hřbitově pak přednesl proslov ředitel Památníku Terezín Jan Roubínek.
Desku s šesticípou hvězdou umístili na nástupiště, odkud před více než osmdesáti lety odjel první transport s brněnskými židy. Většina deportovaných se do Brna už nevrátila.
Za účelem akce Pirátské války se 12. srpna napouští část příkopů v terezínské pevnosti. Systém z 18. století dříve sloužil jako ochrana před nepřítelem, dnes proti povodním.
Při první popravě bylo oběšeno devět lidí. Jeden z odsouzených se provinil tím, že si na chvíli sundal židovskou hvězdu, aby mohl tajně nakoupit ve městě. Byl odsouzen za pokus o útěk.
Bylo jim třináct či čtrnáct let. Založili si vlastní republiku, vydávali časopis a sami do něj psali texty. Byly vážné i plné drsného a okouzlujícího humoru a postřehů, které svědčí o talentu autorů.
Svatopluk Bauman, který ve svém věku nechápal, co se kolem něj děje, byl nejprve umístěn do pražského zámečku Jenerálka, který gestapo vyčlenilo pro internaci dětí odbojářů, celkem jich tam bylo 50.
Na záznamech lze slyšet výpovědi bývalé terezínské vězeňkyně, doktorky Milady Horákové, ale také velitele terezínské Malé pevnosti Jöckela nebo někdejšího zastupujícího říšského protektora Daluegeho.
V roce 1939 se Arnošt a Bedřiška Schwarzbartovi rozhodli ochránit svého patnáctiletého syna a poslali ho do Dánska. Přesto se Otto dostal do Terezína, válku ale přežil.
Po střeše a vnitřní ochozí chodbě spadla i další část Žižkových kasáren v Terezíně. Opravu podpořilo i ministerstvo pro místní rozvoj, které slíbilo přispět na rekonstrukci tři miliardy korun.
Ministerstvo pro místní rozvoj uvedlo, že problém chátrajících objektů nelze vyřešit na úrovni měst, protože vzhledem k jejich velikosti a rozsáhlosti majetku nemají potřebné zdroje.
Po červnovém zřícení 15 metrů střechy Žižkových kasáren v Terezíně připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj plán na záchranu. Cena rekonstrukce objektu je odhadovaná na více než miliardu korun.
V Terezíně se po víkendových vydatných deštích zřítila další část kasáren Jana Žižky. Představitelé Terezína a Jaroměře v minulosti uváděli, že financovat opravy kasáren je mimo možnosti obcí.
V Terezíně na Litoměřicku se po víkendových vydatných deštích zřítila další část kasáren Jana Žižky. Událost se obešla bez zranění, kasárny jsou kvůli havarijnímu stavu uzavřené.
Už několik let čeká historická pevnost Terezín na rekonstrukci. V dezolátním stavu jsou třeba Drážďanské kasárny, kde žily za druhé světové války v době fungování ghetta židovské ženy.
Mezi 18. a 26. lednem 1942 (ve třech transportech označených písmeny R, S a T) muselo odjet z Plzně do ghetta v Terezíně 2604 mužů, žen a dětí – svobody se dožilo jen 204 z nich.
Čtyři z deseti neznámých tváří na fotografiích v Albu GT už mají jméno, ostatním jsou odborníci na stopě. Jejich příběhy plánuje Památník Ticha odvyprávět na velké výstavě.
Z prvního transportu přežilo něco málo přes sto lidí, z druhého pouhých 19. Z posledního transportu, který odjel z Terezína do Lotyšska na konci srpna 1942, nikdo.
Praha||Mikuláš Kroupa|Historie|Příběhy 20. století
Před válkou žila v Pardubicích židovská rodina Wernerova. Tatínek prodával gumové podpatky. Maminka se starala o osmiletou Lenku a desetiletého Pavla. Přečtěte si další z Příběhů 20. století.
První židovský transport vezl 342 mužů. Tvořili Aufbaukommando (neboli komando výstavby) a měli za úkol začít připravovat nové ghetto v protektorátu Čechy a Morava na brzký příjezd tisíců lidí.
„Přišla jsem jedním z prvních transportů. Bylo mi 12,“ Helga Hošková Weissová strávila v terezínském ghettu téměř tři roky. Na podzim 1944 ji spolu s rodiči nacisté deportovali do tábora Osvětim.