Za demonstrativním pálením svaté knihy islámu stojí podle ministra jednotlivci. Následků, které by mohly mít další demonstrace tohoto typu, se však „nesmírně“ obává švédský premiér Ulf Kristersson.
Ruští hurápatrioti rozhodnutí Kremlu přivítali s tím, že už to dávno bylo načase. Jeden z nich nadšeně napsal, že konečně Rusko začne opravdovou válku, včetně ekonomické blokády.
„Rusko bude moci dále vyvážet pšenici a potraviny. Paradoxně může strhnout momentum doby na svou stranu právě kvůli tomu, že komodity ve světovém měřítku porostou,“ říká analytik Havlíček.
Ujednání umožňuje vývoz obilí a dalších produktů z černomořských přístavů na Ukrajině, které jsou pod ruskou blokádou. Pokud Moskva neschválí prodloužení dohody, její platnost vyprší v pondělí.
Víkend s rekordně vysokými teplotami kolem 40 stupňů čeká obyvatele jihozápadu USA. Italské úřady vydaly nejvyšší stupeň výstrahy před vysokými teplotami v patnácti městech.
Vláda v Damašku tento čtvrtek v dopise udělila souhlas s tím, aby OSN využívala přechod Báb al-Hava na turecko-syrské hranici dalších šest měsíců, avšak s několika pro OSN nepřijatelnými podmínkami.
Nehoda se stala v úterý večer. Minibus je srazil na přechodu, který podle místních médií nebyl osvětlen ani na něm nefungoval semafor. Řidič, který ženy srazil, byl zatčen.
„Turecko hostí největší množství uprchlíků na světě. Mluvit o vydírání není úplně fér, protože jsme udělali naprosté minimum k tomu, abychom s tím Turecku pomohli.“
„To je způsob, jak řídit stát?“ zeptal se rétoricky Kiliçdaroglu, Erdoganův soupeř v nedávných prezidentských volbách. „Pokud nesplňujete demokratická pravidla EU, tak vás do EU nepustí,“ dodal.
Jednatřicet aliančních lídrů čeká jednání o další pomoci Ukrajině nebo o nových plánech na obranu Západu. Českou delegaci vede prezident Petr Pavel. Očekává se, že dorazí i Volodymyr Zelenskyj.
„Prezident Erdogan souhlasil s tím, že co nejdříve předá přístupový protokol pro Švédsko národnímu shromáždění a bude s ním úzce spolupracovat na zajištění ratifikace.“
Turecko, které spolu s Maďarskem zatím blokuje vstup Švédska do NATO, dosud jako důvod svého rozhodnutí uvádělo podporu, kterou Švédsko údajně poskytuje teroristickým organizacím.
Dalším, kdo s nadějemi čeká na výsledky vilniuského summitu, je Ukrajina, která rovněž usiluje o přijetí do NATO. Podle Jana Jireše ale Ukrajinu zřejmě žádné velké překvapení nečeká.
Ukrajinský prezident Zelenskyj se vrátil z Istanbulu a s ním přiletělo pět ukrajinských velitelů, kteří měli žít do konce války v Turecku. Podle Ruska Ankara jejich propuštěním porušila dohodu.
„Jsem pevně přesvědčen, že armáda je týmová práce. A dnes jsme s vámi, budeme pokračovat v boji. V boji rozhodně ještě řekneme své slovo,“ prohlásil Prokopenko po návratu na ukrajinské území.
Pětice ukrajinských velitelů stála loni v čele několikatýdenního ukrajinského odporu z bunkrů a tunelů pod obřími ocelárnami v Mariupolu, strategickém přístavu na jihu Ukrajiny.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v pátek prohlásil, že prezidenti a premiéři zemí Aliance příští týden na summitu v Litvě potvrdí, že se Ukrajina v budoucnu stane členem Aliance.
„Bude se snažit získat co největší podporu, ačkoliv Ukrajinci chápou, že přímo na summitu nemohou očekávat pozvánku do Aliance,“ vysvětluje komentátor Českého rozhlasu Ondřej Soukup.
Švédsko společně s Finskem o vstup do NATO požádalo v loňském roce. V reakci na ruskou invazi na Ukrajinu tím obě severské země ukončily dlouhotrvající politiku obranné diplomatické neutrality.
„Oběti agresora jsou dvě. Přišly o život při plnění svých povinností, ve službě,“ uvedlo ministerstvo. Podle dřívějších zpráv médií se oběťmi stali příslušníci pohraniční stráže.
Vláda premiéra Viktora Orbána avizované hlasování o vstupu Švédska do NATO už dříve několikrát odsunula. Podle Turecka Švédsko stále nesplnilo všechny požadavky pro vstup.
„Osoby měly zorganizovat neoprávněné překročení státní hranice České republiky nejméně tisícovce ilegálních migrantů, od kterých měly inkasovat nemalé finanční částky,“ doplnil mluvčí Jaroslav Ibehej.
Turecký konzul nalákal lidi na zajímavou investici do Ruska, zůstaly po ní milionové dluhy. Mohlo jít o zpronevěru, nebo je to jen obří obchodní selhání?